Článek
Benzínky se změnily. Už to nejsou jen místa, kde natankujete palivo. Jsou to místa, kde si můžete vybrat z bankomatu, koupit základní léky, udělat běžný nákup nebo se občerstvit. A to dokonce i na takové úrovni, že kromě balené bagety si můžete dát čerstvě obložené pečivo, polévku nebo standardní restaurační jídlo. Zapít to můžete slušnou kávou, kterou lze doplnit i zákuskem. Ano, takhle se dnes benzínky změnily.
Já jezdím tankovat
Někteří této nabídky využívají, jiní ne. Já si na nákup raději zajdu do normálního obchodu, na jídlo do restaurace a na kávu do kavárny. A tak je pro mě benzínová stanice pořád jen místem, kam přijedu, když mám prázdnou nádrž. Chci rychle natankovat, zaplatit a jet dál. Na nějaké vysedávání u pumpy mě neužije. Jenže, jak vidím, ostatní to mají hozené trochu jinak a skutečně sem chodí na jídlo nebo tu posedávají a popíjejí kávu.
Tohle je benzínka, ne kavárna…
Přijedu k pumpě, kam jezdím vcelku pravidelně. Mám ji při cestě, cena paliva je tu příznivá, takže když mi dochází benzín, zastavím se. Jenže tentokrát nastal problém. Čerpací stanice má jen dva tankovací stojany, je malá, a tak mohou naráz tankovat maximálně dvě auta. Když přijíždím, vidím, že jsou oba stojany obsazené – ale u aut nikdo.
Říkám si, že oba řidiči či řidičky asi právě dotankovali a šli dovnitř zaplatit. Za chvíli budou venku a já budu moct najet na jejich místo. Jenže čas běží a nikdo z benzínky nevychází. Vystoupím tedy, nakouknu dovnitř, ale kromě obsluhy tam nikdo není. Pak si všimnu malého stolečku z boku čerpací stanice, kde sedí čtyři lidé, kteří v družném hovoru popíjejí kávu.
Jdu k nim a ptám se, zda jsou to řidiči těch dvou aut, protože blokují stojan a já potřebuji natankovat. Ano, jsou to oni. A prý za chvíli dopijí a hned pojedou. Tahle odpověď mě vytočila. „Tohle je benzínka, ne kavárna. Okamžitě s tou svou kraksnou odjeďte vedle!“ vpálil jsem jim bez servítků. Následovala rychlá výměna názorů na téma, s čím má kdo problém.
Parkoviště je támhle
Když to sami nepochopili, snažil jsem se jim jako malým dětem vysvětlit, že místa, kde právě stojí, jsou určená pro tankování paliva. A že pokud tu chtějí klidně posedět u kávy, ať ty své staré plechové miláčky přeparkují o kousek dál, kde jsou k tomu vyhrazená místa. Tam ať klidně sedí několik hodin, protože tam nikomu překážet nebudou.
Když není v hlavě…
Nakonec jeden z nich vstal a šel své auto přeparkovat. A když jsem viděl kam, ťukal jsem si na čelo. Na parkovišti jsou čtyři místa a jeden prostor vyhrazený pro vysavač, pokud by si někdo chtěl uklidit auto. A co myslíte, kam tenhle exot své auto postavil?
Napadlo mě, že je ještě víc „vytrestám“ a půjdu si to auto vypulírovat a vysát, ale lehce jsem spěchal, takže jsem toho nápadu nechal. Celou cestu domů jsem pak přemýšlel, jestli to ti exoti udělali schválně, nebo jestli jim Bůh při rozdávání rozumu moc nenadělil.
