Článek
Jsou lidé, kteří by chtěli zachovat jako platidlo českou korunu, a potom jsou lidé, kteří by chtěli co nejdříve euro. Kde stojím já? Já jsem pochopitelně na straně eura a čas od času narážím na někoho, kdo má názor opačný. Je to třeba kamarád, kolega z práce nebo někdo z rodiny. A já neváhám argumentovat a přesvědčovat člověka o tom, jaká blbost je koruna.
Možná tak pro tebe
Teď jsem se zrovna bavil se svým známým, který je nejen zarytý odpůrce bezhotovostních plateb, ale je také odpůrce eura. Vlastně uznává jenom dvě věci: hotovost a korunu. S tím si prý celý život vystačil a také vystačí, tak proč to měnit?
No, chápu to, Karel je typický zástupce lidí, kteří nevykoukli dál než kousek za svůj dvorek. Je buď v práci, nebo doma, nebo pije v garáži, výjimečně jde do hospody. Vlastně chápu: na co by on chtěl nebo potřeboval euro? Uznávám, jemu je úplně k ničemu, chápu, že ho nepotřebuje. Ale tak proč nemůže trochu myslet i na nás ostatní?
A takhle žiji já
Řekl jsem mu, že si na chvíli vyměníme svoje životy. Ať zkusí žít tak, jako já. Znamená to, že bude jezdit na zahraniční pracovní cesty. Bude si muset měnit peníze, bude muset platit kartou. A pokaždé prodělá na kurzu. Cokoli si bude chtít koupit, bude přepočítávat na koruny, aby měl představu, kolik to stojí.
Když pojede někam na dovolenou, bude si měnit hned dvakrát: nejprve na euro a potom až na místní měnu v destinaci. A potom zase dvakrát zpět. Kdykoli si něco koupí na zahraničním e-shopu, prodělá na směnném kurzu, který navíc ovlivní, kolik to zboží bude stát. Jednou méně, jednou více.
Klidně euro
Říkám to Karlovi, ať si to představí. Ať takový život na chvíli ve své hlavě žije. Jak se mu to líbí, ptám se? A odpovídá, pro mě překvapivě, že ne. Že koruna ten život může prodražovat i komplikovat. Že kdyby byl v mé kůži, tak by pro euro taky byl, protože by měl jednodušší život. A tak mu říkám: no vidíš, a tobě je to jedno. Koruna nebo euro, necestuješ, neměníš, jsi jen doma, v práci nebo hospodě. Tobě to přece může být jedno.
Uznale pokýval, že jo, že je mu úplně putna, čím by platil. I kdyby to byly východní marky, prostě je jednou měsíčně vybere z bankomatu a platí. A v tu chvíli pochopil, jak je jeho pohled na věc omezený. Jak vše posuzuje jen ze svého pohledu a na ostatní kašle. A v tu chvíli mu to došlo.
Jen jedna obava
Ale stejně musel mít drobnou výtku a nutno říct, že s ní souhlasím. Nechce, aby se vlivem eura vše zdražilo. A to nechci ani já. Ale to až tak neovlivníme, to mají v rukou obchodníci, kteří dneska využijí každou příležitost proto, aby nasadili ceny výš. Bez důvodu. Jen proto, aby vydělali.
