Článek
Už jsem si zvykl, že jízda po silnici je někdy hodně nebezpečná. A je jedno, jestli jedete autem, nebo na kole. Snad při každé jízdě narazím na někoho, kdo je agresivní, nedodržuje pravidla nebo záměrně dělá naschvály. Když jedu autem, ještě se tak nějak cítím v bezpečí. Ale na kole je to někdy opravdu o zdraví.
Mám přednost
Jsem aktivní řidič, takže mám předpisy v malíčku. Dobře vím, jak se orientovat na silnici, co znamenají značky a kdy a komu musím dávat přednost. Když se k tomu přidá místní znalost, jsem prostě sebejistý a vím, jak to na které křižovatce chodí. Bohužel se ale čas od času najde někdo, kdo pravidla nerespektuje nebo je nezná.
A tak si jedu na kole, projíždím křižovatkou a najednou se zprava vyřítí auto. Normálně mi tam vjede, musím prudce brzdit, strhnout to a mám co dělat, abych nenarazil nebo nespadl. A řidič toho auta? Stihne zatroubit a něco gestikulovat. Očividně se cítí nadřazený, v právu. Zastavím, rozdýchávám to a zklidňuju se.
Snad mi dáš přednost, ne?
Vidím, že zastavil i šofér auta, který mi tam vletěl a nedal přednost. Otevře dveře a celý nasupený míří ke mně. No, jsem zvědavý, co po mně bude chtít – podle výrazu vidím, že mi chce vynadat. Už z dálky gestikuluje, křičí, nadává. Prý se mám naučit předpisy, přečíst si vyhlášku a zjistit, „kde mám pravou ruku“, abych věděl, komu mám dát přednost.
Nechám ho vyřvat a pak mu jen ukážu prstem do ulice, ze které vyjel. Ukážu na značku konce obytné zóny a ptám se, jestli ví, co znamená a jaká je jeho povinnost. Na jeho „co jako?“ odpovím, že zákon o silničním provozu jasně říká, že kdo vyjíždí z obytné zóny, musí dát přednost všem ostatním. Žádná „přednost zprava“ – přednost měl dát on mně.
Bez sebereflexe
Chvíli se zasekne a já čekám omluvu. Nedočkám se jí. Patrně si svou chybu uvědomil, a jak ji „vyřešil“? Mávnul rukou a odešel. Copak takhle se chová chlap? Ten pravý dokáže uznat chybu a omluvit se. Nikdo nejsme neomylní. Jeho chování bych mu i odpustil – kdyby se zachoval jako chlap. Ale on ne; zachoval se jako naprostý ubožák, který neumí uznat svou chybu. A takový člověk má řidičák a sedí v autě.
