Článek
Služeb finančního poradce využívám. Zařídil mi hypotéku, a stará se o všechna různá pojištění a spoření. Do dnes si ale nejsem jistá, jestli správně. Hlavně u investičních produktů.
Mám vystudovanou ekonomku. V několika bankách jsem pracovala na praxích. Hned po škole jsem nastoupila na zkrácený úvazek do jednoho peněžního ústavu a asi po roce jsem nastoupila na plný úvazek do jedné z největších bank u nás.
V bankovním sektoru jsem vydržela celkem asi 4 roky, ale pak mě daleko více lákaly jiné oblasti obchodu. To ale neznamená, že jsem se o finance jako takové přestala zajímat. Na trhu je tolik produktů, které je možné využít, že i pro mě člověka „z branže“ je pohodlnější využít služeb finančního poradce. Jsou zdarma. Říkají.
Ano, finanční poradci jsou placeni z provizí bank. Přemýšleli jste ale jak velké ty provize musejí být? A když jsme u toho, proč toto zaměstnání tak stoupá na popularitě? Jednoduše k němu nepotřebujete nějaké extra vzdělání. Dle syna mojí kamarádky se stačí naučit odpapouškovat několik skvěle promyšlených frází a hop, máte klienta na lopatě.
Je to asi jako s každým povoláním. Najdete dobrého elektrikáře i špatného. Dobrou kadeřnici i špatnou. Dobrého finančního poradce i špatného. Ale když jde lidem o peníze, čekala bych o dosti kvalitnější a zodpovědnější přístup. Složením pár základních zkoušek by to vzdělávání končit nemělo.
Když projdete pracovní nabídky, můžou tohle povolání na půl úvazku dělat i studenti při škole. To jako opravdu? Na sociálních sítích se zase potom lépe nahánějí klienti. Například takový LinkedIn je všemi možnými skupinami finančních poradců protkaný. Nejprve vám tuto snovou práci nabízejí a chtějí vás do svého týmu, později alespoň jako klienta.
Mě samotnou to, čeho je příliš, začíná obtěžovat. Třeba to neustálé vnucování nových a nových finančních poradců.
