Článek
Právě jsem dorazil domů z fotbálku s přáteli, dal si příjemnou sprchu a chtěl strávit čas s manželkou a něco pojíst. Jenže - v obývacím pokoji byla puštěná televize a začaly zprávy na TV Nova.
Těm se každý den naprosto cíleně vyhýbám. Měl jsem to udělat i dnes. Leč neudělal a byl jsem po zásluze potrestán.
Již z prvních sekund úvodní reportáže Televizních novin by české poměry neznající divák musel vyhodnotit tak, že se od srpna polovina obyvatel Česka propadne do existenční chudoby, přepravní byznys v Česku se zhroutí a státní rozpočet zchudne o desítky miliard Kč. Po minutě jsem prostě musel pokoj opustit.
Teď již bez ironie a vnitřního (slušně řečeno) rozhořčení. Napadá vás, o jaké události ta první reportáž byla? Nebudu vás napínat - Senát ČR schválil návrat spotřební daně na naftu na normální (rozuměj před energetickou krizí) úroveň, ze které v uplynulých měsících s cílem snížit dopad energetické krize a války na Ukrajině ubral 1,50 Kč / litr. A teď ji jenom vrací zpět, což se u čerpacích stanic projeví nárůstem ceny o cca 1,80 Kč / litr. Což při současné ceně kolem 33 Kč/litr je (dle mého soudu) naprosto pochopitelné. A i po tomto „zdražení“ bude nafta stále levnější než benzin.
A jak to vypadalo na TV Nova? Diváci se z titulku dozvěděli, že Senát schválil zvýšení spotřební daně na naftu, nic o návratu daně do „normálu“. Z rozhovoru s majitelem přepravní společnosti jsme měl dojem, že tato změna ho do týdne přivede ke krachu. Docela rád bych slyšel, jak podnikal a „přežil“ v době (ne tak dávné), kdy byla cena nafty téměř 50 Kč a mezinárodní obchod (a tedy i dopravci) byl v mnohem větších problémech než dnes. A z rozhovoru s osloveným občanem jsem měl dojem, že už asi v životě nepojede svým naftovým autem. Víc už jsem vážně nevydržel.
Chci (nebo spíše pro zachování svého duševního zdraví musím) věřit tomu, že TV Nova má „dar“ vybírat si do svých reportáží nereprezentativní vzorek obyvatel naší krásné země. Protože věřím tomu, že „průměrný“ občan ČR prostě umí v rámci svého rodinného rozpočtu vyřešit to, že se mu měsíční náklady na naftu zvednou o dvě stovky a stejně tak si s tím poradí i podnikatelé (kteří s cenou nafty kolem 35 Kč/litr dokázali bez „brekotu“ žít v předcovidové a předválečné době).
Ta minuta zpráv mi opět připomněla, že evropská ekonomika se z tržní více a více mění v dotační. A že jsme se napříč Evropou naučili „brečet“ pokaždé, když se nám něco nedaří nebo nelíbí, ve stylu „státe, dej mi kompenzace“. Pokud bychom za současné situace měli mít problém s dvoukorunovým „zdražením“ nafty, upřímně netuším, jak by v takovém případě chtěl tenhle národ řešit dluhy svých veřejných rozpočtů.
