Článek
Když jsem letos na jaře zcela náhodou uviděl první trailer k tomuto filmu, napadlo mne na první dobrou, že tohle prostě musím vidět. A to se mi nestává často. Neměl jsem k tomu žádný racionální důvod, byla to jednoduše čistá intuice.
Je to něco přes hodinu, co jsem uvedený snímek poprvé (a jsem si jistý, že určitě ne naposledy) shlédnul. A mohu s čistým svědomím konstatovat, že mne má intuice rozhodně nezklamala.
Jak jsem uvedl, určitě jste už o tomto filmu mnohé četli (pokud jste ho už sami též neviděli), takže jakékoli hodnocení faktické či umělecké si zde odpustím, ani mi to coby prostému divákovi nepřísluší.
Chtěl bych na tomto místě pouze poděkovat režiséru Nolanovi, že se do tohoto tématu vůbec pustil. Naprosto souhlasím s myšlenkou, že vývoj a použití jaderné bomby bylo naprosto klíčovým okamžikem lidských dějin 20. století. A ač z toho nejsem moc odvázaný, tak jaderné odstrašení nebo spíše zastrašování platí za bernou minci v mezinárodních vztazích dodnes („rakeťák“ Kim, „děda“ Vladimir Vladimirovič a někteří další by mohli vyprávět).
Ano, zejména dnes je více než důležité si připomenout, v jaké době a v jakém kontextu k vývoji a prvnímu použití jaderné bomby došlo. Můžeme se stokrát ptát, jestli by nacistické Německo vývoj atomové bomby úspěšně dokončilo a použilo ji před koncem války v případě, pokud by v USA paralelně neprobíhal její vývoj. Stejně tak se můžeme donekonečna přít o to, zda by bez použití atomové bomby v Hirošimě a Nagasaki k ukončení druhé světové války v Pacifiku došlo s menším či naopak ještě větším počtem obětí. Ne, nemá smysl být po bitvě generálem. A upřímně - tato těžká rozhodnutí tehdejší administrativě spojenců (primárně USA) rozhodně nezávidím.
Určitě však má smysl dívat se do budoucnosti, na to, co a jak bude dále utvářet lidské mezinárodní společenství na této planetě. Nechci tu těm z vás, kteří se na film teprve chystáte, prozrazovat závěrečnou pointu / úvahu hlavního hrdiny filmu. Řeknu něco jiného - že chci věřit tomu, že až bude v roce 2045 Trinity (= první test atomové bomby v americkém Novém Mexiku) slavit své stoleté výročí, tak mezinárodní vztahy na této planetě již nebudou primárně podmíněny vlastnictvím jaderných (či jakýchkoli jiných) zbraní… Jsem naivní ? Možná ano. Závisí to jen a jen na nás.
Christophere - ještě jednou díky, ten film je bomba.
