Hlavní obsah
Lidé a společnost

Vydělají si o třetinu méně a vláda je tlačí k plození dětí. Jak Jihokorejky doplácejí na systém?

Foto: Foto: Pexels

Foto: Pexels

V Jižní Koreji má vysokoškolské vzdělání více žen než mužů. Přesto si průměrná Jihokorejka vydělá o třetinu méně než její kolega. V zemi, která na první pohled působí pokrokově, však existuje výrazně větší genderová nerovnost, než si myslíme.

Článek

Tlak na vzdělání

Je nutné si uvědomit, že situace není dobrá ani pro jedno pohlaví. Korejci jsou vykořisťováni velkými korporacemi, je na ně od narození vyvíjen tlak jak v rodině, tak i ve škole. Je dáván velmi silný důraz na vzdělání. Vyučování ve školách je sice podobně dlouhé jako u nás, ale korejští studenti narozdíl od nás věnují škole i většinu svého volného času. 80 % studentů chodí po škole ještě na nějaký druh soukromého doučování či jiných vzdělávacích kurzů. Vlastně každý, kdo má peníze, na doučování chodí. Vzhledem k tomu, jak moc je korejský pracovní trh kompetitivní, většina Korejců musí vystudovat k získání slušného zaměstnání kvalitní vysokou školu. Na ty se ale skládají velmi obtížné zkoušky a konkurence je obří. Takže jim studium zabere až 17 hodin denně.

Mzdová nerovnost

Procentuálně má vysokou školu v Koreji více žen než mužů. I tak je v Jižní Koreji jedna z nejvyšších mzdových nerovností mezi muži a ženami, konkrétně 31 %. Ženy doteď bojují o pracovní pozice, které nejsou typicky „ženské“. U nás je také například normální změnit zaměstnání během života několikrát. Nikoliv však na Korejském poloostrově. Tady je zvykem, že když do práce nastoupíte, zůstanete tu už na velmi dlouhou dobu, nejlépe dokonce života.

Nezdravé ideály krásy

To je ale jen špička ledovce. Korejky čelí nátlaku nejen ve škole a práci, ale i v každodenním životě. Každým dnem jsou oběťmi korejských ideálů krásy. Ty jsou oproti západním ideálům výrazně striktnější a extrémnější. Většina Korejek je velmi hubená - často nedosahují ani váhy 50 kilogramů. Drastické diety jsou společenskou normou. Plastické zákroky jsou už tak běžné, že spousta Korejek si přeje jako dárek k narozeninám rhinoplastiku nosu nebo operaci očních víček a nikomu to nepřijde divné.

Od té doby, co jsem v posledním ročníku na střední, učím se asi okolo 8 hodin denně. Nepočítám do toho, ale vyučování ve škole. Takže mi učení zabere vlastně celý den. Ale příprava na závěrečné zkoušky trvá výrazně déle. S přípravou jsem však začal výrazně dřív než tenhle školní rok. Připravujeme se na zkoušky prakticky celý život, akorát teď jsou přípravy nejintenzivnější.
Jang Jihun (Jihokorejský student)

Reakce Korejek na tlak společnosti? Rapidní úpadek porodnosti

Také v poslední době vzniká nový tlak na ženy - tentokrát ze strany vlády, díky rapidnímu dlouhodobému poklesu porodnosti. Od roku 2020 úmrtí překonávají počty narozených. Vláda se snaží ženy přesvědčit k tomu, aby děti měly. I přes jejich „pomoc“ je ale výchova dítěte v Jižní Koreji extrémně drahou záležitostí. Většina mladých je schopna uživit sotva sama sebe. Vládní snahy zatím selhávají a porodnost klesá dál.

Dalším faktorem nízké porodnosti by mohl být i nedostatek prostoru a příležitostí ke kariérnímu růstu. Korejci momentálně doplácejí na svou strategii „na jednom místě až do smrti“, protože teď nejsou místa kam by mohli zaměstnat mladé. Všechna dobrá místa jsou už obsazena staršími generacemi.

Jestli se problém s nízkou porodností a pracovní podmínky mladých nezlepší, přemýšlím ještě víc nad tím, zda chci vůbec dítě mít. Nepřeju si, aby žilo v tak náročné a chaotické situaci, která díky tomu nastane.
Anonym

Jihokorejky jsou už po staletí oběťmi systému, který je nutí podřizovat se mužům. Bohužel postavení žen na Korejském poloostrově nevypadá v posledních letech vůbec růžově. Současný prezident Jun Sok-ol využil sílícího antifeminismu v Jižní Koreji ke své výhře ve volbách roku 2022. Vzniká čím dál více krajně pravicových hnutí a místo toho, aby vláda řešila problém nízké porodnosti efektivně, nebo se snažila výchovu dítěte Korejkám co nejvíc usnadnit, shazuje celou problematiku na feministické hnutí.

HOOBLER, Thomas, Konfucianismus. Přeložila Petra JEŘÁBKOVÁ. Praha: Lidové noviny, 1997. ISBN 80-7106-190-5

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Související témata:

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz

Doporučované

Načítám