Jaké jsou potenciální dopady klimatické změny na reprodukční úspěšnost želvy nádherné v Česku?

Želva nádherná se v České republice sice vyskytuje už delší dobu, její úspěšné rozmnožování zde však dosud nebylo prokázáno. Přesto se zdá, že měnící se klimatické podmínky mohou tento stav v budoucnu ovlivnit. Právě proto se tento článek zaměřuje na otázku: „Jaké jsou potenciální dopady klimatické změny na reprodukční úspěšnost želvy nádherné v Česku?“

Želva nádherná (Trachemys scripta) je sladkovodní druh pocházející z jižních oblastí Spojených států amerických a severovýchodního Mexika. K jejímu výraznému rozšíření mimo původní areál došlo především v 80. a 90. letech 20. století, kdy byla ve velkém obchodována jako domácí mazlíček. Z USA bylo v tomto období exportováno přibližně 52 milionů jedinců (Trachemys Scripta, želva nádherná | Balcanica.Info, n.d.).

S rostoucí velikostí a nároky na chov docházelo k častému vypouštění jedinců do volné přírody, což umožnilo jejich etablování v nepůvodních podmínkách. V roce 1997 Evropská unie zakázala dovoz nejčastěji obchodovaného poddruhu (Trachemys scripta elegans).

Nicméně se ukázalo, že předpoklad o nepřežívání zimních podmínek nebyl správný a želva nádherná se dokázala přizpůsobit podmínkám evropského klimatu. V evropských ekosystémech představuje želva nádherná významného konkurenta původní želva bahenní, a to zejména v oblasti využívání potravních zdrojů, prostoru ke slunění i míst vhodných ke kladení vajec (Invazní Druhy: želva nádherná | Rezekvítek, n.d.).

V českém prostředí, želva bahenní byla vyhubena dříve, než byla želva nádherná introdukovaná. Nicméně má i další negativní vlivy na přírodní prostředí svého výskytu, mezi něž patří šíření infekcí a nemocí a ohrožení biologické rozmanitosti vodních ekosystémů (Vlašín, 2014).

Takže přechod želvy nádherné z běžně chovaného druhu na invazní organismus je výsledkem souběhu několika faktorů, zejména intenzivního obchodu, nedostatečně zodpovědného přístupu chovatelů a ekologické plasticity druhu.

Navzdory tomu, že se želva nádherná dokázala přizpůsobit podmínkám evropského klimatu, se jí dosud nepodařilo v České republice naturalizovat. Hlavním důvodem je skutečnost, že na území České republiky nebylo doposud potvrzeno stabilní rozmnožování ve volné přírodě, které je nezbytnou podmínkou pro vznik samostatně se udržující populace.

Studie Brejcha (2013) poukazuje na výrazné rozšíření výskytu druhu Trachemys scripta na území České republiky v průběhu nového století. Tento trend však nelze jednoznačně interpretovat jako důsledek úspěšné reprodukce ve volné přírodě, ale spíše jako kombinaci častějšího zaznamenávání výskytu a opakovaného vypouštění jedinců z chovů. Přestože byli na některých lokalitách pozorováni juvenilní jedinci, jejich původ zůstává nejasný a nelze vyloučit jejich umělý odchov a následné vypuštění do přírody.

Jediný doložený případ úspěšného rozmnožování želvy nádherné na území České republiky, který se mi podařilo dohledat, uvádějí Mikátová a Šandera (2015). V lokalitě Šimkovy sady v severní části centra Hradce Králové byla dne 8. července 2009 nalezena snůška pěti vajec v hromádce organického odpadu. Následně bylo 23. září 2010 v trávníku pozorováno jedno mládě tohoto druhu.

Další vývoj však byl pravděpodobně negativně ovlivněn zásahem do lokality v rámci její obnovy. Dne 12. září 2012 byly na místě nalezeny poškozené, pravděpodobně predací

zničené, zbytky mláděte druhu Trachemys scripta elegans. Není možné určit, zda by jedinec přežil, pokud by nedošlo k narušení stanoviště. Vzhledem k absenci důkazů o dlouhodobém přežívání juvenilních jedinců nelze tento druh na našem území považovat za naturalizovaný.

Zároveň nelze s jistotou tvrdit, že případy úspěšného rozmnožování neexistují, jelikož není možné monitorovat všechny jedince tohoto druhu. Lze předpokládat, že k ojedinělým případům rozmnožování může docházet i bez jejich doložení v odborné literatuře.

Tato práce předpokládá, že v důsledku probíhající klimatické změny by mohlo teoreticky docházet k postupnému rozšiřování geografického areálu, ve kterém je Trachemys scripta schopna úspěšného rozmnožování.

Hlavním faktorem ovlivňujícím reprodukční úspěšnost druhu Trachemys scripta je teplota, přičemž raná embryonální stádia jsou na její změny obzvlášť citlivá (Sifuentes-Romero et al., 2018). Zvyšování teplot v důsledku klimatické změny spolu s prodlužováním teplých období během roku může zlepšovat podmínky pro vývoj vajec, a tím zvyšovat pravděpodobnost úspěšného rozmnožování i přežívání mláďat na území Česka. V návaznosti na to lze očekávat i postupný posun geografických limitů rozmnožování směrem do severnějších oblastí.

Úspěšná reprodukce je přitom podmíněna dosažením dostatečného tepelného zázemí během celého reprodukčního cyklu. Pro samotnou tvorbu vajec je nezbytný dostatek akumulovaného tepla vyjádřeného jako suma denních teplot, která umožňuje vývoj vajíček ve vaječníku.

Obdobně i pro dokončení inkubace je klíčové dosažení určité sumy efektivních teplot, tedy kumulovaného množství tepla nad spodním prahem vývoje embryí, bez jehož překročení nemůže dojít k úspěšnému vylíhnutí (Jarošík et al., 2004). Dle Brejchy (2013) se teplotní podmínky pro úspěšnou inkubaci pohybují v rozmezí 17–32 °C, přičemž inkubace v původním areálu trvá 59 až 112 dnů (Vlašín, 2014). Z toho vyplývá, že tyto teploty se musí udržet minimálně po dobu dvou měsíců.

Brejcha (2013) uvádí, že na území ČR existují místa potenciálně vhodná pro rozmnožování želvy nádherné, například vinice Grébovka v Praze. Zároveň však upozorňuje, že i při splnění teplotních podmínek nemusí být rozmnožování úspěšné. Mikátová a Šandera (2015) dále zdůrazňují, že výzvou nejsou pouze teplotní podmínky, ale také nalezení vhodných stanovišť.

Dalším významným faktorem je teplotně závislé určování pohlaví. Chladnější a vlhčí substráty mohou produkovat téměř výhradně samce, zatímco teplejší a sušší podmínky vedou k výrazně vyššímu podílu samic. Zvýšený podíl samic může následně urychlovat populační růst, pokud jsou splněny podmínky pro úspěšné líhnutí (Sifuentes-Romero et al., 2018).

Tento efekt je navíc v evropských podmínkách umocněn tím, že v introdukovaných populacích často převažují samice. To souvisí s podmínkami v komerčních chovech, odkud byli jedinci původně importováni, kde inkubační teploty vedly k nevyrovnanému poměru pohlaví. Výsledkem je, že i vypuštěné populace mohou být z hlediska reprodukční struktury již částečně predisponovány k rychlejšímu populačnímu růstu (Invazní Druhy: želva nádherná | Rezekvítek, n.d.).

Je však také nezbytné zmínit faktory, které mohou podmínky rozmnožování želvy nádherné v České republice naopak zhoršovat. Především se jedná o extrémně vysoké teploty, zejména nad 32 °C, které již překračují horní hranici vhodnou pro úspěšnou inkubaci. Dále jsou to extrémní výkyvy počasí, které mohou ovlivňovat jak průběh inkubace, tak i přežití mláďat do dospělosti, bez čehož nelze mluvit o úspěšném rozmnožování. V neposlední řadě může hrát roli i struktura introdukované populace – pokud byli do prostředí zavlečeni převážně samice, může být reprodukce omezena nedostatkem partnerů.

Pokud budu odpovídat na otázku: ‚Jaké jsou potenciální dopady klimatické změny na reprodukční úspěšnost želvy nádherné v Česku?‘, pak je třeba řičí, že zvyšování teplot a delší teplá sezóna mohou poskytovat lepší podmínky pro líhnutí vajec a přežití mláďat a zároveň mohou měnit pohlavní poměr ve prospěch samic, což by mohlo ovlivnit reprodukční úspěšnost želvy nádherné v rámci České republiky. Klimatická změna přináší také nepředvídatelné extrémní výkyvy počasí, které mohou negativně ovlivnit možnosti rozmnožování želv. Nicméně je třeba zdůraznit, že v České republice zatím téměř neexistují potvrzené případy úspěšného rozmnožování, a tyto úvahy tak zůstávají spíše hypotetického charakteru.

Zdroje:

1. Balcanica.info. (n.d.). Trachemys scripta (želva nádherná). https://cs.balcanica.info/8- 60

2. Brejcha, J. (2013). Naturalizace želvy nádherné (Trachemys scripta) v České republice (Diplomová práce, Univerzita Karlova). https://dspace.cuni.cz/bitstream/handle/20.500.11956/54304/DPTX_2011_1_11310_0 _362576_0_117731.pdf

3. Jarošík, V., Kratochvíl, L., Honěk, A., & Dixon, A. F. G. (2004). A general rule for the dependence of developmental rate on temperature in ectothermic animals. Proceedings of the Royal Society B, 271(Suppl.), S219–S222.

4. Mikátová, B., & Šandera, M. (2015). První rozmnožování volně žijící želvy nádherné

(Trachemys scripta) na území České republiky. 1

5. Rezekvítek. (n.d.). Invazní druhy: želva nádherná. https://www.rezekvitek.cz/invazni- druhy-zelva-nadherna-idc282

6. Sifuentes-Romero, I., Tezak, B. M., Milton, S. L., & Wyneken, J. (2018). Hydric

environmental effects on turtle development and sex ratio. Zoology, 126, 89–97. https://doi.org/10.1016/j.zool.2017.11.009

7. Vlašín, M. (2014). Želva nádherná. http://www.casopisveronica.cz/clanek.php?id=1082