Nový ministr školství pokračuje v tradici přehlížení problémů školního stravování

To se s novým ministrem školství Mikulášem Bekem nemění. Ani on se o změnu systému, ve kterém se nenají každé čtvrté dítě, zasadit nehodlá.

V roce 2020 vydal Státní zdravotní ústav analýzu Máme to na talíři, která problémy školního stravování shrnuje. Analýza dokazuje, že obědy mají nízkou energetickou hodnotu, nedostatečné množství kvalitních polynenasycených mastných kyselin a naopak obsahují příliš velké množství soli. V jídelníčku také chybí čerstvá zelenina nebo ovoce a jídelny mají problém naplňovat požadavky na nesladká bezmasá jídla.

Legislativní rámec, který podobu obědů určuje, tedy vyhláška o školním stravování, je 30 let starý. Nutriční požadavky v něm neodpovídají současným doporučením jak po obsahové tak po formální stránce. Forma vyhlášky, která určuje množství gramů konkrétních potravin za den na dítě, je příliš technicistní, rigidní a zcela neodpovídá současné praxi nastavování nutričních doporučení. Takto připravený jídelníček je přežitek, který zbytečně zatěžuje administrativu, podporuje plýtvání jídlem a neumožňuje vycházet vstříc potřebám strávnic a strávníků.

Aby byly obědy zdravé, není nutné lpět na každém gramu. Důležité je zahrnout do každého jídla zdroje bílkovin, sacharidů a tuků a konzumovat dostatek zeleniny a ovoce. Je třeba vyhýbat se přidanému cukru a nadměrnému solení.

Lpění na gramech dělá z výživy komplikovanou vědu, která je pro běžného člověka neslučitelná s každodenním fungováním. V NESEHNUTÍ jsme přesvědčeni, že zdravá strava musí být přirozená, pestrá a chutná - a to i pro děti. Proto v kampani Pestré jídelny usilujeme o její zavedení do školních jídelen podobně, jako se to děje v mnoha dalších evropských zemích.

Aby bylo možné tristní stav školního stravování řešit, je potřeba iniciativa Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. Proto jsme v červnu spustili výzvu Napiš Bekovi a spolu se širokou veřejností vyzýváme ministra školství k tomu, aby se zasadil o novou vyhlášku o školním stravování.

Argumenty podporující vznik nové vyhlášky jsme představili také náměstkyni ministra Martině Běťákové. Podle ní ale za zdravější školní obědy a dostupnost školního stravování pro všechny děti nemá ministerstvo odpovědnost. MŠMT proto nadále odmítá vznést jakékoliv požadavky, které by vedly ke zlepšení současné situace. Místo toho vyčkává, zda nový návrh nevzejde z meziresortní skupiny vedené Ministerstvem zdravotnictví.

Nutriční požadavky a gramáž potravin jistě svádí k tomu přehodit odpovědnost za školní obědy na ministerstvo zdravotnictví. Školní obědy jsou ale více než jen výživa, mají podstatnou vzdělávací a socializační funkci. Jednou ze současných priorit MŠMT je wellbeing dětí. Současná nevyhovující situace v jídelnách, kde se nemůže najíst každé čtvrté dítě, včetně těch se stravovacími omezeními nebo omezujících živočišné produkty, ale wellbeingu rozhodně neprospívá.

Zdá se, že současné vedení MŠMT naváže na patnáct let dlouhou tradici a téma školního stravování aktivně řešit nebude. My jsme ale připraveni dál usilovat o to, aby se školní jídelny posunuly do současnosti. Od svého požadavku, aby MŠMT začalo tristní situaci školního stravování řešit, neustupujeme.

K úspěchu ale potřebujeme i vaší podporu - Napište s námi ministru Bekovi, že chcete změnu vyhlášky o školním stravování nebo podepište výzvu na webu kampaně Pestré jídelny.