Článek
Tristní číslo má zlepšit nová metodika pro Poskytování dietní stravy v rámci školního stravování, kterou připravil Státní zdravotní ústav a meziresortní skupina při Ministerstvu zdravotnictví. Metodiku jsme v rámci kampaně Pestré jídelny připomínkovali a ačkoliv její vznik vítáme, nevěříme bohužel, že samotný dokument pozvedne podíl jídelen nabízejících dietní stravu na námi kýžených 90 až 100 %.
Jediným účinným krokem je stále změna vyhlášky o školním stravování, u které instituce odpovědné za kvalitu školního stravování stále váhají.
Vznik metodiky nyní alespoň pomůže části jídelen, které dle svých slov neví, jak dietní stravu zajišťovat, a proto to raději nedělají. Další část bohužel deklaruje, že dokud to nebude povinné, dietní stravu zajišťovat nebudou.
Aktuálně platná vyhláška uvádí, že jídelny mohou dietní stravu poskytovat, přičemž minimum znamená možnost ohřevu vlastního jídla. I s tímto požadavkem rodiče v některých jidelnach narážejí, natož aby jídelny dietní stravu samy zajišťovaly. Nová vyhláška, o kterou v kampani Pestré jídelny usilujeme, by měla jasně určovat, že školní jídelny musí zajistit dietní stravování dětem, které jej potřebují.
Pestré jídelny
Světonázor stále nestačí
Jsme rádi, že metodika přinejmenším vysvětluje, co je to strava na základě světonázoru a jak se liší od dietní stravy. Ačkoliv je ale strava na základě odlišného světonázoru stejně jako ta dietní chráněna Listinou základních práv a svobod, antidiskriminačním zákonem a Evropskou úmluvou o ochraně lidských práv, je ochota vyjít vstříc například mladým vegetariánkám*ům a vegankám*ům stále minimální. A to i přesto, že jsou tyto způsoby stravování stále běžnější.
V rámci připomínkování dokumentu jsme proto navrhli, aby metodika obsahovala informaci, že na základě judikatury (např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 5.5.2011, sp.zn. 2 Aps 3/2010) a posudku Veřejného ochránce práv (ve stanovisku ze dne 8.11.2017, sp.zn. 5906/2017/VOP/HB), je provozovatel povinen umožnit lidem stravujícím se na základě odlišného světonázoru alespoň ono minimum - ohřev vlastního jídla. Už jen tato možnost by ulehčila život mnoha rodinám, které se opakovaně potýkají s nemožností připravit svým dětem se stravovacími omezeními nebo preferencemi jídlo, které by jím v jídelně ohřály.
Pestré jídelny
Umožnit neznamená zajistit
Pojmosloví v metodice také naznačuje, že možnost ohřát si vlastní jídlo lze považovat za zajištění dietního stravování provozovatelem. Je ale podstatný rozdíl mezi umožněním dietního stravování skrze ohřev vlastní stravy a zajištěním dietního stravování - tedy stavem, kdy jídlo skutečně zajistí provozovatel. Ať už sám nebo s pomocí externího dodavatele. To je v metodice třeba zřetelně odlišit.
Podle návrhu metodiky by bylo i v případě umožnění dietního stravování formou donášky vlastních obědů stále potřeba lékařské potvrzení o potřebě dietní stravy. Protože takový požadavek jde nad rámec vyhlášky nařizující lékařské potvrzení jen v případě zajištění stravy provozovatelem, požadujeme jeho zrušení. Nárok na ohřátí vlastního jídla by měl mít každý strávník*ice, ať už pro to má důvody zdravotní nebo plynoucí z odlišného světonázoru či náboženského přesvědčení.
Věříme, že se Státní zdravotní ústav a meziresortní skupina při Ministerstvu zdravotnictví budou našimi připomínkami, které podpořila také zmocněnkyně pro lidská práva Klára Laurenčíková Šimáčková, zabývat, a rozhodnou se vyjít vstříc jak dětem se stravovacími omezeními, tak těmi s preferencemi například v podobě veganství. A to v alespoň tak minimální míře, jako požadují naše pozměňovací návrhy.
V kampani Pestré jídelny usiluje NESEHNUTÍ o změnu školního stravování tak, aby bylo zdravější, chutnější, mělo menší dopad na klima a životní prostředí, a v neposlední řadě aby bylo dostupné všem. Více informací o kampani najdete na www.pestrejidelny.cz.
