Článek
Mám za to, že by se z hlediska udržitelnosti, měla výše vyplácených důchodů odvíjet od toho, kolik do něj lidé odvedou. V současnosti je to tak, že se seniorům vyplácí víc, než se vybere. To vede k nehoráznému zadlužování nás všech (dluh se bude zvyšovat skokově), ale především mladé generace.
Vůbec se nedivím, že jsou mladí frustrovaní a po právu naštvaní. Jaká je jejich vize budoucnosti? Odvádět do důchodového systému čím dál víc po stále delší dobu s vidinou, že oni sami půjdou do důchodu nejspíš nohama napřed. Pokud se přece jen zaslouženého odpočinku dočkají, nejspíš už bude mít důchodový systém smrtelný kolaps za sebou (zadlužovat se nedá donekonečna).
Aby toho nebylo málo, musí ze svých výdělků živit děti, zařizovat domácnost, platit nájem, splácet hypotéku, investovat do vzdělání… Tohle už povětšinou senioři řešit nemusí, a hlavně jsou oproštěni od finančně nejnáročnější položky - bydlení. Naprostá většina populace v důchodovém věku má totiž vlastní bydlení. Pro mladou generaci, která by na něj taky ráda dosáhla, je bohužel nedostupné.
Jako amorální vnímám i to, že nejeden senior pobírá důchod větší, než je „odměna“ za celodenní dřinu manuálně pracujících, především v soukromém sektoru. Ti kromě dřiny musí strpět buzeraci a ponižování od nadřízených, zákazníků… Pracují ve stresu z plnění norem, v nevhodném až škodlivém pracovním prostředí, o dodržování pracovních podmínek nemluvě. Za to berou často méně než je průměrný důchod v ČR ( nyní 20 216 Kč).
Obávám se , že pokud míra sociální nespravedlnosti přesáhne únosnou mez, povede to k rozdělení společnosti, napětí a nespokojenosti, sociálním nepokojům a v konečném důsledku ke změně režimu.