Článek
Autorka článku se holedbá, že co se týče plateb za elektřinu, má to zvládnuté podstatně lépe než její naivní kamarádka. Já se v otázkách peněz nijak dobře neorientuji, ale mám za to, že stačí používat selský rozum.
Pokud bych si měla vybrat mezi rozhodnutím naivní Lenky a rozumné pisatelky, pak bych se přiklonila na stranu naivní kamarádky. Ptáte se proč?
Vycházejme z předpokladu, že obě ženy mají přibližně stejnou spotřebu za obdobnou cenu. Z mého pohledu se ekonomičtěji chová Lenka. Jen o tom neví. Pokud by totiž obě kamarádky měly výslednou částku za energie stejnou, není třeba výši zálohy přikládat takovou důležitost. Nicméně, podhodnocení její výše nám v konečném výsledku přinese finanční bonus. Lenka, která si stanovila nízké měsíční zálohy, si může pozdržené peníze uložit na spořící účet, který jí vygeneruje za celý rok slušné korunky navíc. A pokud by předem počítala s vysokým nedoplatkem, pak by si nejen ušetřila nervy za „děsně vysokou fakturu za elektřinu“, ale mohla by se těšit na bezpracný výnos.
Opravdu nechápu a nepřestává mě udivovat, kde se bere přebujelá fobie z vysokého nedoplatku. Ta má své opodstatnění jen u osob, které nejsou schopny udržet korunu a na konci roku by prostě neměly čím zaplatit. Vzorňáky, co mají stanovenou výši zálohy odpovídající jejich spotřebě, chválím za jejich zodpovědný přístup a akurátnost. Sice jim to peníze navíc nepřinese, ale mají všechno v pořádku a nemusí už na nic myslet. Já si na to raději budu myslet s tím, že se mi to rozhodně vyplatí.
„Co je teda tady k smíchu?“
„A koho mi má být nakonec líto?“
