Kmen Tsimanů má vlastní pravidla. Dívky rodí nejpozději v 10 letech, manžela schvaluje celá rodina

Tsimané jsou domorodý kmen, který se skládá přibližně z 15 000 lidí, kteří žijí ve skromných podmínkách v bolivijských nížinách. Tento tradiční lovecko-sběračský a zemědělský kmen je známý svým mimořádně zdravým životním stylem. Tsimané si totiž výslovně zakládají na své stravě a jejich hodnoty jsou v životě pevně nastavené. Rodiny se schází dvakrát týdně, ale nejsou nijak početné. Podle dosavadních informací bylo potvrzeno, že se v jedné rodině nachází maximálně 15 členů. Do rodiny si navíc Tsimané jen tak někoho nepustí a rozhodně u nich neplatí pravidla jako u nás. Pokud si žena chce přivést nového partnera, musí ho nejprve poznat i její rodina, která následně rozhodne, zda se s ním může blíže seznamovat či nikoliv.

Kmen Tsimanů žije v malých komunitách, které se skládají z 20 až 30 rodin a obývá amazonský deštný prales. Trvale se drží pohromadě a na lov jezdí pouze vybraní členové rodiny, bez ohledu na pohlaví. Žijí zcela mimo civilizaci a do svého prostředí si nikoho nepustí. Mluví vlastním jazykem, kterému nikdo jiný nerozumí. Lidé se živí především drobným zemědělstvím. Každý na kousku svého pole pěstuje banány, brambory a jiné suroviny. Tito lidé jsou na divočinu zvyklí.

Primárně se totiž kmen Tsimanů živí lovem divoké zvěře, rybami, ptáky a jinými savci. Denně konzumují jen malé množství masa a dodržují stravu, která je bohatá na vlákninu. Tsimanům se říká nestárnoucí lidé na světě, protože se v průměru dožívají 110 let. Pro Tsimany je důležitá fyzická síla a zdatnost. Předtím, než jídlo dají konzumovat svým dětem, ho vyzkouší sami na sobě. To z toho důvodu, aby děti dostaly jen to nejlepší. Pijí vodu z potoků nebo dešťovou vodu, kterou si nechávají napršet do speciálně vytvořených nádob. Tsimané jsou velmi aktivní lidé, kteří denně nachodí přes 20 tisíc kroků. Každý den 8 až 12 hodin tvrdě pracují na polích, loví zvěř a upravují svá obydlí.

Zajímavostí je, že kmen Tsimanů nepořádá žádnou svatbu ani ceremoniál, který by oslavoval svazek manželský. U nich totiž samotné sezdaní partnerů probíhá netradičně a pro běžného Evropa nepochopitelně. Pár je považován za oddaný, když spolu začnou spát ve stejném domě. Jejich soužití musí být sociálně uznávané a trvat delší dobu, přibližně jeden rok.

Před svatbou probíhá období námluv, které obvykle trvá 1-2 týdny. Během této doby se nápadník snaží přesvědčit ženu a její rodiče o svých kvalitách a rodina následně rozhodne, zda ho mezi sebe přijme. Muž poté musí požádat rodiče ženy o svolení ke společnému soužití. Preferovanými partnery jsou křížoví bratranci a sestřenice, nestává se, aby si žena brala muže ze zcela jiné rodiny. Pokud rodina svolí a dívka je oficiálně prohlášena za manželku partnera, musí ještě další rok žít společně pod jednou střechou s rodiči nevěsty, před kterými také probíhá samotný sexuální akt. To proto, aby si rodina byla stoprocentně jista, že je svatba v jejich společenství právoplatná. Ženy se v tomto kmeni vstupují do partnerského života poměrně brzy, a to nejpozději při dovršení devátého roku života. Nejpozději rok po „svatbě“ by také měla porodit své první dítě, tedy v 10 letech.

Zdroje: TheSun, BBC, wikipedia.com, theguardian, cbsnews