Článek
Ve 43 letech sportovala několikrát týdně, byť už méně než dříve, a kromě počínajících křečových žil a občasných bolestí zad způsobených špatným držením těla neměla žádné zdravotní potíže. Necítila se vyčerpaná a netrápil ji ani přílišný stres, naopak měla dostatek energie a cítila se dle svých slov výborně.
Po náhodném objevení nebolestivé bulky v levém třísle (na videu níže) ji napadlo, že by mohlo jít o tříselnou kýlu, a navštívila proto svého praktického lékaře. Ten bulku označil za zvětšenou lymfatickou uzlinu a přisuzoval ji namáhavému cvičení, prodělané infekci nebo poranění nohy a nepovažoval další vyšetření za nutné.
Po dalších dvou týdnech, kdy se uzlina zdála být stále stejná, začala žena na základě informací, které si sama vyhledala, pociťovat větší obavy. Přečetla si, že nebolestivě zvětšené uzliny bez zjevné příčiny mohou značit i závažná onemocnění, a protože si nebyla vědoma žádné infekce nebo poranění, rozhodla se sama objednat na ultrazvukové vyšetření jako samoplátce.
Provedené vyšetření odhalilo přítomnost dvou zvětšených lymfatických uzlin v levém třísle, z nichž jedna se nacházela hlouběji pod povrchem a nebyla dobře hmatná. Jejich vzhled vykazoval některé podezřelé znaky a bylo doporučeno další vyšetření. Se zprávou z ultrazvuku se proto znovu obrátila na svého praktického lékaře, který byl výsledkem poněkud zaskočen, ale ochotně napsal doporučení do hematologického centra, kde byla provedena řada dalších vyšetření a následně i diagnóza nehodgkinského lymfomu.
Co jsou uzliny a proč se zvětšují
V našem těle se nachází přibližně 500 až 600 mízních uzlin, drobných orgánů imunitního systému, které fungují podobně jako biologické filtry a zachycují bakterie, viry a další cizorodé částice v míze a umožňují jejich kontakt s buňkami imunitního systému. Uzliny nejsou rozmístěny rovnoměrně, ale vytvářejí skupiny v anatomicky výhodných místech, kde filtrují mízu odváděnou z jednotlivých oblastí těla. Největší a nejlépe hmatné skupiny se nacházejí na krku, v podpaží a v tříslech, další významné skupiny jsou pak uloženy v hrudníku, dutině břišní, pánvi a v okolí velkých cév a orgánů.
Po kontaktu s bakteriemi, viry nebo jinými podněty aktivujícími imunitní systém dochází v uzlině k množení lymfocytů a dalších imunitních buněk, přičemž zejména nárůst jejich počtu vede k tomu, že se uzlina zvětší. Takové zduření, probíhající v reakci na určitý podnět, se nazývá reaktivní a je tedy normálním projevem imunitní odpovědi.
Reaktivní zvětšení uzlin představuje zdaleka nejčastější příčinu jejich zduření a typicky vzniká v souvislosti s infekcí nebo zánětem v oblasti, ze které uzlina odvádí mízu. Příkladem může být asi každému známé zvětšení krčních uzlin při nachlazení, angíně či zánětech zubů nebo zvětšení uzlin v podpaží při infekci nebo poranění horní končetiny, které může být i drobné.
Takto zvětšené uzliny bývají často měkké až pružné, dobře pohyblivé a mohou být citlivé či bolestivé na pohmat. Bolestivost totiž souvisí mimoj iné s tím, že při reakci se uzlina zvětší poměrně rychle a dojde tak k napnutí jejího pouzdra. Naopak nebolestivé zvětšení, zejména pokud přetrvává nebo se postupně zvětšuje, vyžaduje pozornost, protože může být projevem nádorového onemocnění. Je však třeba říct, že samotná bolestivost spolehlivě neurčuje, zda je zvětšená uzlina zhoubná či nikoli, protože i reaktivní uzlina může být nebolestivá a naopak nádorem postižená uzlina bolet může.
Kdy může být zvětšení uzlin podezřelé?
Jak již bylo uvedeno, většina zvětšených mízních uzlin má nezhoubnou příčinu a souvisí s probíhající nebo nedávno prodělanou infekcí. V některých případech však může být zvětšení uzlin projevem závažnějšího onemocnění, například právě lymfomu nebo metastatického postižení při šíření jiného nádoru, kterým se ale dnes zabývat nebudu.
Pozornost by měla vzbudit především nebolestivá, postupně se zvětšující uzlina, která je tvrdá, málo pohyblivá nebo pevně fixovaná k okolním tkáním, takže „neklouže“ pod prsty. Podezřelé může být také zvětšení uzlin bez zjevné infekční příčiny, zejména pokud přetrvává déle než několik týdnů, jako v případě pacientky popsané výše. Zvláštní pozornost si pak zaslouží uzliny nad klíční kostí, jejichž zvětšení je zvláštním varovným znakem a vždy vyžaduje posouzení lékařem.
Důležitým signálem může být také současné zvětšení uzlin ve více oblastech, například na krku, v podpaží a v tříslech, což může ukazovat na celkové onemocnění lymfatického systému, ale také například na autoimunitní onemocnění a další příčiny.
Významné jsou rovněž příznaky, které mohou zvětšení uzlin doprovázet. Patří mezi ně zejména nevysvětlitelný úbytek tělesné hmotnosti, opakované horečky bez zjevné příčiny, výrazné noční pocení a dlouhodobá nevysvětlitelná únava. Kombinace těchto příznaků se zvětšenými uzlinami může být jedním z projevů lymfomu, jejich absence však lymfom nevylučuje.
Je třeba říct, že žádný z uvedených znaků sám o sobě nepotvrzuje nebo nevylučuje zhoubnost. Pokud však uzlina bez zjevné příčiny přetrvává, zvětšuje se nebo má některou z uvedených vlastností, je vhodné vyhledat lékaře. Ten uzlinu vyšetří pohmatem a podle potřeby doporučí ultrazvuk, krevní testy nebo další zobrazovací vyšetření.
Pokud vznikne podezření na lymfom, definitivní diagnózu může potvrdit pouze histologické vyšetření, kdy se nejčastěji odebere celá uzlina a následně vyšetří v laboratoři.
Co je lymfom?
Lymfomy jsou zhoubná nádorová onemocnění vycházející z lymfocytů, tedy bílých krvinek hrajících důležitou roli v obranyschopnosti našeho organismu. Vznikají v důsledku genetických změn v těchto buňkách, které naruší jejich přirozenou regulaci a způsobí jejich nekontrolované množení a hromadění v lymfatických uzlinách nebo jiných orgánech.
Rozlišujeme dvě základní skupiny: Hodgkinův lymfom a nehodgkinské lymfomy. Nehodgkinské lymfomy představují početnější a velmi různorodou skupinu onemocnění, která se liší svým původem, průběhem i rychlostí růstu. Některé rostou velmi pomalu a mohou zůstat i řadu let bez výraznějších příznaků, jiné naopak postupují rychle a vyžadují neodkladnou léčbu.
Nejčastějším projevem lymfomu bývá nebolestivé zvětšení jedné nebo více mízních uzlin, nejčastěji na krku, v podpaží nebo v tříslech. Nádorové buňky se však mohou hromadit také v uzlinách uložených v hrudníku či dutině břišní nebo v dalších orgánech, například ve slezině a kostní dřeni, tedy onemocnění se nemusí vždy projevit hmatně zvětšenou uzlinou.
Dobrou zprávou je, že řada lymfomů patří mezi dobře léčitelné nádorové choroby. Zejména Hodgkinův lymfom má velmi dobrou prognózu a u většiny pacientů lze dosáhnout úplného vyléčení, a to i v některých pokročilejších stadiích. Také u mnoha nehodgkinských lymfomů je dnes k dispozici účinná léčba včetně chemoterapie, imunoterapie a cílené biologické léčby. Některé typy lze zcela vyléčit, jiné je možné dlouhodobě kontrolovat, ačkoli úplné vyléčení možné není. Prognóza se vždy odvíjí od konkrétního typu lymfomu, jeho biologických vlastností a rozsahu onemocnění.
Pokud se vám moje příspěvky líbí, budu rád za sledování také na Instagramu.
Zdroje
Farmer A, Matto P. Lymphadenopathy. In: StatPearls. Treasure Island (FL): StatPearls Publishing; September 9, 2026.
Holdsworth F, Worku D, Bretton AL, Vella C, Walker E. A guide to Hodgkin and non-Hodgkin lymphomas: similarities and differences. Br J Nurs. 2021;30(17):S16-S22. doi:10.12968/bjon.2021.30.17.S16
Robins KR, Bytnar JA, DeStefano CB, Shriver CD, Zhu K. Incidence of Hodgkin and Non-Hodgkin Lymphomas: Comparison of the Military and General Population. Cancer Med. 2026;15(4):e71810. doi:10.1002/cam4.71810
Walker CW, Hulsey B, Pompa M. Evaluating lymphadenopathy. JAAPA. 2025;38(6):20-27. doi:10.1097/01.JAA.0000000000000212
