Článek
Letos se asi každý fanoušek Kingdom Come 2 vypravil do Kutné Hory — a o minulém víkendu i já. Konaly se tam totiž vánoční trhy, a to nejen na náměstí, ale i ve Vlašském dvoře, kam jsem se těšila snad nejvíc. Hned po tom, co jsem chtěla vidět chrám svaté Barbory po setmění — a musím říct, že to bylo opravdu kouzelné. Vlastně bych noční Kutnou Horu doporučila každému. Město má krásnou atmosférou.
Nemohla jsem samozřejmě vynechat ani návštěvu Ruthartky — dnes už velmi známé restaurace s výbornou kuchyní. Ačkoliv se většina míst z hry shoduje s reálnou Kutnou Horou a člověk se tu díky tomu orientuje po městě. Právě Ruthartka mě trochu zarazila. A to nejen proto, že dnešní budova Ruthartky vypadá úplně jinak než ve hře. Ale hlavně proto, že Jiří Ruthard byl v Kingdom Come 2 zobrazen jako kladná postava. Podle historických zápisů byla bohužel pravda jiná. Ve skutečnosti by se dal bez nadsázky označit za vraha vlastní dcery Roziny.
Někteří příběh o Roze považují jen za pověru a tvrdí, že žádná Rozina nikdy neexistovala. Jiní mu naopak věří. Já si myslím, že je příběh pravdivý, jelikož se na Rozinu mělo zapomenout a kolem jejího osudu se dochovalo až podezřele mnoho pravdivých příhod. Ale teď k začátku našeho příběhu.
Ruthardové přitom nebyli žádní obyčejní měšťané. Šlo o původem německý rod zámožných patricijů, který v Kutné Hoře žil od středověku až do 16. století. V 14. století neuvěřitelně zbohatli díky hornímu podnikání v době, kdy se celé město bouřlivě rozvíjelo díky stříbrné rudě. Měli znalosti, kontakty i ohromné hospodářské možnosti — a právě díky tomu se stali jedním z nejvlivnějších rodů široko daleko. O to tragičtěji pak působí příběh, který se s nimi pojí.
Bohatý Jiří Ruthard byl muž pověstný svou lakotou. K lidem se choval nevlídně, často až surově, a ve sklepeních svého domu ukrýval poklady, které střežil s posedlou úzkostlivostí. Každý groš, který měl někomu dát, obracel v ruce, jako by na něm závisel jeho život. Jeho jedinou skutečnou radostí — alespoň navenek — byla dcera Rozina. Krásná, milá a oblíbená. Není divu, že se o její ruku ucházeli samí vážení ženichové. Jenže otec všechny odmítal. Nešlo o Rozinu, ale o jeho majetek- nedokázal snést, že by se kdokoli stal dědicem byť jen zlomečku jeho bohatství. A právě tehdy se v jeho skoupém srdci zrodil plán, který by nikoho při zdravém rozumu nenapadl.
Povolal zedníka a pod přísahou mlčenlivosti ho přinutil k účasti na činu, který se mu musel do smrti vracet ve zlých snech - no jeho život nebyl moc dlouhý. Zavázal mu oči a odvedl ho do sklepa. Tam zedník uslyšel Ruthardův hlas, jak říká své dceři-
Tady, dcero, budeš mít svůj pokoj a své lože. A tohle stříbro bude tvým ženichem.
Rozina se bránila, v zoufalství volala o pomoc, ale otec zůstal neoblomný. Zedník slyšel přirazení dveří, cvaknutí zámku — a pak zoufalý křik, který se postupně měnil jen v slabé steny. Teprve poté mu Ruthard sundal pásku z očí a přikázal mu dveře zazdít. A tak Rozina zemřela — pomalu, v temnotě, hladem a žízní. Ani otec však neunikl následkům svého činu. Jeho smrt přišla brzy, jako by si pro něj došlo vlastní svědomí.
Od té doby se prý Rozina v domě objevovala a varovala, že na toto místo i jeho obyvatele čeká záhuba. A proroctví se nakonec naplnilo- roku 1648 se dům náhle zřítil a svými sutinami pohřbil patnáct lidí.
Povídá se také, že samotný příběh Roziny později inspiroval další vyprávění. Do obecného povědomí ji totiž uvedl Josef Kajetán Tyl, který roku 1838 napsal povídku Rozina Ruthardová. V té však její osud nabývá podoby rozsáhlého dramatického příběhu z doby, kdy císař Albrecht vypověděl Václavu II. válku a přitáhl ke Kutné Hoře.
Rozina zde pochází z vážené a bohaté rodiny a vystupuje jako dívka hrdá, vášnivá a nesmlouvavá, jejíž nezkrotná povaha jí přináší nemálo potíží. Flirtuje s písařem Vítkem — jen proto, že si jí dříve nevšímal a miloval něžnou Adlinku, schovanku strýce Hanuše. Když však do Kutné Hory dorazí hrabě Liebenstein, Albrechtův náhončí, Rozina na Vítka okamžitě zapomene a zamiluje se do cizince. Žárlivý Vítek ji jednou zastihne při rozhovoru s hrabětem, právě když Rozina slibuje pomoc při vydání města Albrechtovi. Ve vzteku Liebensteina zabije. Má být souzen, ale proces se odkládá — Albrecht se blíží k městu. Rozina mezitím prchá se starým sluhou do Albrechtova ležení. Kutnohorští však otráví potok u nepřátelského tábora a do událostí vstupuje i Adlinka, která Vítka stále miluje. V přestrojení se vydává do ležení a podaří se jí Vítka osvobodit. Společně s královským vojskem se pak podaří nepřítele od města odehnat.
Rozina se znovu ocitá v Kutné Hoře a je i se sluhou Bozděchem postavena před soud za zradu. Sám Ruthard — v Tylově verzi stále živý — ji odsoudí k smrti. Král trest zmírní a pošle ji do kláštera. Ani tam se však nedostane. Bozděch se přizná, že jí do pití dlouhodobě přidával jed. Tak prý již dříve zabil oba Ruthardovy syny, aby pomstil svou sestru, kterou měl Ruthard v Prusku svést a usmrtit. Bozděch je popraven a Rozina brzy umírá také.
A co vy? Existovala opravdu Rozina, nebo je její příběh jen pověst? Pověsti se přece vždycky alespoň trochu zakládají na pravdě… nebo ne?
Zdroje:
v-ruthardce.cz
databazeknih.cz
