Proč je generace třicátníků často švorc?

Generace lidí okolo třicítky si prochází finančními trably překvapivě často – od života tzv. od výplaty k výplatě, přes nulové úspory na horší časy, až po narůstající dluhy. Ve škole nás o penězích skoro nic nenaučili a v reálném životě tak trochu tápeme. Pojďme se na tenhle fenomén podívat blíže, s trochou nadhledu a humoru, ale zároveň bez příkras. Data a statistiky totiž mluví jasně – a nejsou to zrovna veselá čísla.

Kolik hodin finanční výchovy jste měli ve škole? Pravděpodobně žádné, a tak není divu, že jako mladí dospělí často nemáme ponětí, jak správně hospodařit. Základy finanční gramotnosti si většina z nás musela dohledat sama metodou pokus-omyl – často bolestivou a drahou. Studie ukazují, že finanční znalosti populace jsou na pováženou. Například ve Spojených státech se dle statistik finanční gramotnost dospělých dlouhodobě pohybuje jen okolo 50 %. A situace v Evropě také není dvakrát růžová.

Zajímavé je, že spousta lidí si myslí, že financím rozumí – téměř 80 % Čechů je přesvědčeno, že má při nakládání s penězi dostatečné znalosti​. Jenže realita ukazuje opak. Index finanční gramotnosti České bankovní asociace se v roce 2023 zastavil na pouhých 56 bodech (ze 100 možných) a mladí lidé ve věku 18 až 34 let dopadli nejhůře ze všech​. Jinými slovy, naše generace třicátníků v průměru tápe ve finančních pojmech a zásadách více než starší ročníky. Není to ostuda jednotlivců – je to důsledek chybějícího vzdělání a také toho, že svět financí se neustále mění a komplikuje. Kdo by taky stíhal držet krok se všemi těmi pojistkami, investicemi, daněmi a úvěry, když máte práci, rodinu a konečně trochu volného času, že?

Představte si, že by se vám zítra porouchala pračka nebo auto. Máte po ruce dostatečnou finanční rezervu na okamžitou opravu, nebo byste museli sáhnout po půjče (a modlit se)? Pokud patříte k té druhé skupině, nejste rozhodně sami. Podle průzkumů si více než polovina lidí není jistá, že by zvládla pokrýt nečekaný výda. V USA například 55 % lidí nevěří, že by pokryli mimořádný náklad, a téměř každý pátý Američan by nedal dohromady ani 1 000 dolarů (v přepočti cca 21 952 Kč) v hotovosti, kdyby šlo do tuhého​.

I v Česku mnoho z nás žije tzv. od výplaty k výplatě, bez finančního polštáře. Podle nedávného průzkumu EY si více než čtvrtina Čechů dokáže měsíčně ušetřit méně než 1 000 korun, dalších 35 % jen 1–5 tisíc a jen 18 % lidí našetří až 10 tisíc korun měsíčně​. To nejsou částky, ze kterých by šlo rychle vytvořit několikaměsíční rezervu na horší časy. Není tedy divu, že celých 59 % dotázaných přiznalo, že více spořit ani nemohou – jednoduše už nemají z čeho. Výsledek? Jakmile přijde nenadálý výdaj nebo třeba výpadek příjmu, nastává finanční krizovka. Náš pomyslný železný polštář je tenký jako papír (pokud vůbec existuje), a tak každé zaváhání může bolet.

Pro ilustraci, generace mileniálů (dnešní dvacátníci a třicátníci) na tom není s finančním polštářem dobře ani v bohatších zemích. Téměř 73 % mileniálů v USA přiznává, že žije od výplaty k výplatě​. To je skoro tři ze čtyř lidí ve věku kolem třicítky, kteří nemají žádnou rezervu – veškeré příjmy padnou na výdaje a na konci měsíce zbyde nula (nebo hůř, mínus na kontě). Není divu, že když se pak objeví na Instagramu fotky kamarádů z exotické dovolené, my ostatní jen smutně scrollujeme a říkáme si: „Jak si to sakra můžou dovolit?“

Když chybí úspory, láká to řešit nenadálé potřeby dluhem. Vždyť půjčky jsou dnes tak dostupné – reklamy nám vnucují spotřebitelské úvěry, kreditní karty, nákupy na splátky. Dluh nám sice na chvíli uleví, ale jeho splácení nás může dlouho tížit. Mnozí třicátníci se potýkají s tím, že se jim dluhy začnou vršit a stávají se permanentní součástí života. Zadlužení samo o sobě není vždy špatné – hypotéka na bydlení nebo investice do vzdělání může dávat smysl. Problém nastává, když si půjčujeme na běžnou spotřebu nebo zalepování děr v rozpočtu.

Statistiky varují, že finanční gramotnost v oblasti úvěrů je nízká. Například jen asi třetina Čechů skutečně rozumí pojmům spojeným s půjčkami a úvěry – zbytek možná podepisuje smlouvy, aniž by plně chápal úroky, RPSN a další nástrahy psané drobným písmem. V zahraničí sledujeme podobné trendy: průměrný dluh na kreditních kartách u amerických mileniálů se během poslední dekády zdvojnásobil na více než 6 600 dolarů​. Zkrátka, zadlužujeme se snadno a rychle, ale cesta z dluhové pasti bývá trnitá. Splátky ukrajují z budoucích výplat, úroky nás připravují o peníze, které jsme ještě ani nevydělali, a stres z dluhů dokáže pořádně znepříjemnit život.

Co si z toho všeho odnést, kromě lehké deprese? Především zjištění, že v tom nejsme sami a že finanční problémy nejsou ostudou osobního selhání. Jde o společenský trend, který potvrzují data z různých studií a průzkumů – od České bankovní asociace přes průzkumy EY až po americké reporty o finanční gramotnost. Dobrá zpráva je, že s tím můžeme něco dělat. Stačí začít třeba tím, že se o finančních tématech začneme víc bavit, vzdělávat a plánovat. I malá změna, jako je sepsání rodinného rozpočtu nebo odložení pár stovek bokem hned po výplatě, může časem udělat velký rozdíl.

Já osobně se tomuto tématu věnuji v rámci projektu Nebuď Švorc. Chci pomoci sobě i ostatním třicátníkům (a nejen jim) lépe pochopit svět financí a naučit se pár triků, jak zkrotit každodenní výdaje, vytvořit si rezervu a vyhnout se zbytečným dluhům. V dalších článcích se podíváme na praktické tipy, jak sestavit rozpočet, jak efektivně spořit, jak na chytré investování pro začátečníky, a také na to, kdy má dluh smysl a kdy už se z něj stává nebezpečný strašák.

Na závěr jedno zamyšlení: Kdy jste naposledy udělali něco pro své finanční zdraví? Pokud si nemůžete vzpomenout, nezoufejte – nikdy není pozdě začít. Důležité je udělat ten první krok. Nebuďme další smutnou statistikou v grafech finanční negramotnosti. Místo toho se pojďme společně vypravit na cestu k finanční stabilitě, větší jistotě a klidnějšímu spaní. A hlavně: nebuďme švorc!