Článek
V roce 2015 si Craig Mazin uvědomil, že vlastně neví, jak k havárii v Černobylu došlo.
Bylo mu tehdy osmačtyřicet let. Byl úspěšný hollywoodský scenárista – psal Scary Movie, Blbý táta, středně úspěšné komedie, které vydělávaly peníze a nikoho zvlášť nezajímaly. A najednou si řekl: Stalo se to, když mi bylo patnáct. Bylo to nejhorší jaderné neštěstí v dějinách. A já vlastně nevím, jak to přesně proběhlo.
Začal číst.
„Chtěl jsem vědět, z vědeckého hlediska, co přesně té noci bylo špatně. A jak jsem četl dál, narážel jsem na věci, které byly šokující a pozoruhodné, a pořád přicházely další. Bylo to trochu jako kdybych objevil válku, o které nikdo pořádně nepsal. Pak jsem zjistil, že psalo – jen se to nedostalo do povědomí veřejnosti. A já byl posedlý.“
Strávil přípravou dva a půl roku. Konzultoval s jaderným fyzikem z USC. Mluvil s bývalými likvidátory. Mluvil s obyvateli Pripjati, kteří tam žili v době katastrofy. Procházel vědecké zprávy, vládní dokumenty, archivní záběry. Sledoval dokumenty, díval se na tváře.
A pak si přečetl knihu Světlany Alexijevičové.
Jak se dělá přesnost
Seriál měl premiéru 6. května 2019 na HBO a Sky Atlantic. Pět dílů, celkem přibližně pět hodin. Každý díl byl pojat trochu jinak – první jako dokumentaristická rekonstrukce minutu po minutě, druhý jako katastrofický thriller, třetí jako drama s prvky hororu, čtvrtý jako procedurál, pátý téměř jako soudní drama.
Mazin byl od počátku posedlý přesností – a také otevřený ohledně míst, kde se od ní odchyloval.
Každý kostým, každé auto, každé balení cigaret, každá tapeta v bytě byl zkontrolován podle dobových fotografií. Natáčelo se z velké části v Litvě, kde část štábu vyrůstala v Sovětském svazu – a tito lidé občas zastavili práci a řekli: „Ne, tohle bychom dělali jinak.“
Mazin také úzce spolupracoval s jednou ženou, jejíž manžel byl scenárista a která vyrůstala v sovětské Ukrajině, kde žila i v roce 1986. Procházela skripty a upozorňovala na věci, které by Mazin sám neodhalil. „Snažím se řídit principem, že pokud vyprávíš příběh, který jsi sám nezažil, vyprávěj ho s maximálním respektem k těm, kteří ho zažili. A to se projevuje tím, že se snažíš věci dělat správně.“
Největší odchylkou od historické přesnosti je postava jaderné fyzičky Uljany Chomjukové, kterou hraje Emily Watsonová. Chomjuková je fiktivní – neexistovala. Mazin ji vytvořil jako sběrnou postavu kombinující příběhy několika skutečných vědců, kteří se na vyšetřování podíleli, ale jejichž individuální příběhy by nebylo možné plně zobrazit.
Soudní scéna v pátém dílu, kde Legasov přednesl klíčový projev o vadě reaktoru, je dramaticky přesunutá – ve skutečnosti se Legasov procesu nezúčastnil, protože byl tehdy v nemocnici. Mazin se inspiroval jeho vídeňským projevem a přesunul jeho obsah do soudní síně, protože soud byl dramaticky silnějším rámcem.
„Nemůžu vymyslet lepší větu“
Mazin vysvětlil, proč je pro něj přesnost tak zásadní, na příkladu jedné konkrétní věty.
Akimov po výbuchu říká dvě věci: „Udělali jsme vše správně“ a „Něco zvláštního se stalo.“ Obě věty jsou skutečné – Akimov je opravdu řekl v tu noc.
„Nemůžu vymyslet lepší větu, než je ‚Něco zvláštního se stalo‘. A proč bych chtěl? To je ta nejúžasnější, nejlidštější věc, co člověk mohl říct. Jako scenárista se snažíte ve fiktivním prostoru vytvořit něco, co se cítí jako pravda. Pokud popisujete postavu, která skutečně existovala, a máte k dispozici něco takového, použijte to.“
Plakát Chernobyl
Hudba, která zněla jako nehoda
Islandská skladatelka Hildur Guðnadóttir složila pro seriál hudbu, která se stala jedním z jeho nejdiskutovanějších prvků. Na rozdíl od obvyklých seriálových soundtracků nešlo o melodie – šlo o zvuky.
Guðnadóttir nahrávala ve skutečných jaderných elektrárnách. Zachycovala hučení turbín, vibraci trubek, rezonanci kovových konstrukcí. Výsledný zvuk byl mechanický, hutný, zneklidňující – připomínal spíš průmyslovou havárii než filmovou hudbu. Každý divák, který si seriál pustil s dobrými reproduktory, cítil ten zvuk fyzicky v hrudi.
Za tuto hudbu dostala Hildur Guðnadóttir Emmy. O několik měsíců později dostala Oscara za hudbu k Jokerovi.
Dana Drábová: Vidět by ho měl každý
Dana Drábová, tehdejší vědkyně a pozdější předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost, která havárii osobně zažila jako profesionálka a v roce 1987 se s Legasovem setkala na konferenci v Gomelu, hodnotila seriál pro iRozhlas:
„Není lehké se na něj dívat, ale vidět by ho měl každý, když to vydrží. Na to, že nejde o technický popis, co se v Černobylu stalo, je to uděláno poměrně přesně. Pokud jsem tam některé nepřesnosti shledala, nejsou podle mě až tak důležité. Hlavní poselství spočívá v pohledu do stavu mysli papalášů a aparátčíků, kteří se snažili zamést celou tu událost pod koberec.“
Na ČSFD seriál dosáhl hodnocení 96 % a na IMDb se stal nejlépe hodnoceným seriálem vůbec s průměrnou známkou 9,4. Pro srovnání: Hra o trůny, která v té době právě dohořívala kontroverzní závěrečnou sérií, klesla na 9,2.
Ruská verze s agentem CIA
V Rusku byl seriál sledován s velkým zájmem – a s velkým rozhořčením.
Komsomolskaja Pravda napsala, že za vznikem seriálu stojí zahraniční konkurence Rosatomu – ruské federální agentury pro atomovou energii. Cílem prý bylo pošpinit reputaci Ruska jako jaderné velmoci. Ruská státní televize zařadila seriál do rámce informační války. Zákonodárce Leonid Kalašnikov ho prohlásil za „karikatura, nikoli pravdu“.
Ruský streamovací portál NTV+ vzápětí oznámil vlastní černobylský seriál, který měl být „objektivnější“. V ruské verzi příběhu byl hlavním záporákem agent CIA, který elektrárnu sabotoval. Seriál Černobyl: Propast byl odvysílán v roce 2021. Kritika ho přijala s naprostou lhostejností.
Ludmila nedala svolení
Žena, jejíž příběh tvoří emocionální jádro seriálu, z něj nadšená nebyla.
Ludmila Ignatěnková se k seriálu vyjádřila přibližně půl roku po jeho premiéře pro BBC. Producenti se s ní nikdy osobně nesešli. Zavolali ji z Moskvy a řekli, že natáčejí v Lotyšsku a Kyjevě, ale nemohli ji zkontaktovat. Nikdy nedala svolení k použití svého příběhu.
„Myslím, že se filmová společnost vůči mně zachovala velmi špatně.“
Konkrétní nepřesnosti ji trápily méně. V seriálu Ludmila drží při pohřbu boty svého manžela v rukou – protože mu je v márnici nemohli obout kvůli otoku. Skutečná Ludmila říká, že se to odehrálo trochu jinak, ale tento detail nepopírá. Seriál správně zachycuje, že Vasylovo oblečení bylo přichystáno nalehko – a šedý pletený svetr, který herečka Jessie Buckleyová nosila, skutečně odpovídal tomu, co Ludmila v té době měla.
Přijala, že seriál je dramatické dílo, nikoli dokumentární rekonstrukce. Ale chtěla být u toho. Nebyla.
Proč to funguje
Mazin v rozhovorech opakovaně říkal, že ho na Černobylu fascinoval systém vybudovaný na lžích, který vyžadoval, aby každý v něm existující participoval na lži – i ti, kteří lhát nechtěli.
Seriál začíná Legasovem v bytě, jak nahrává kazety. Seriál končí titulky opisujícími skutečné osudy každé z hlavních postav. Každý z mužů, kteří havárii zastavili, za to zaplatil. Někteří životem. Někteří zdravím. Někteří kariérou.
Reflex o seriálu napsal: „Největší přínos spočívá ve vypjatém étosu hájícím pravdu. Černobyl odhaluje křehkou linii mezi pravdou a lží.“
Legasovova seriálová věta – „Jaká je cena lží? Ne v tom, že je považujeme za pravdu. Mnohem horší je, že když slyšíme dostatek lží, nepoznáme, co je pravda.“ – zazní hned v první scéně. Legasov ji sám nikdy neřekl. Ale mohl ji říct. A to je přesně to, co Mazin celé dva a půl roku studia hledal.
Černobyl dnes
Seriál byl odvysílán tři roky před tím, než Rusko zaútočilo na Ukrajinu plnohodnotnou vojenskou invazí. V březnu 2022 ruská armáda obsadila i území v okolí černobylské elektrárny a její zónu. Vojáci kopali zákopy v kontaminované půdě. Záření se v některých místech zóny zvýšilo na dvojnásobek běžných hodnot, zřejmě v důsledku rozrytí terénu.
Seriál o tom, co se stane, když systém postavený na lžích odmítá uznat realitu, získal v tomto kontextu nový rozměr, který Mazin v roce 2019 nemohl předvídat. Svůj seriál věnoval „všem těm, kteří říkali pravdu.“
Zdroje:
Craig Mazin's Years-Long Obsession – VICE
Dostupné z: https://www.vice.com/en/article/craig-mazin-interview-about-chernobyl-hbo-miniseries-on-how-accurate-and-what-really-happened/
Černobyl – iRozhlas (Drábová)
Dostupné z: https://www.irozhlas.cz/kultura/televize/serial-cernobyl-chernobyl-cernobylska-havarie-hbo-vybuch-v-cernobylu-dana_1905170755_ogo
Seriál vs. realita – iRozhlas
Dostupné z: https://www.irozhlas.cz/kultura/televize/serial-vs-realita-cernobyl-hbo-miniserie-realita-hrdinove_1905301017_kro
Producenti nikdy neměli mé svolení – iRozhlas
Dostupné z: https://www.irozhlas.cz/zpravy-svet/cernobyl-hbo-serial-ljudmila-ignatenko-havarie-vdova-hasic_1912231331_eku
Rusové se ostře pustili do seriálu Černobyl – Deník.cz
Dostupné z: https://www.denik.cz/ze_sveta/rusove-se-bouri-proti-serialu-cernobyl-je-to-karikatura-ale-ne-pravda-tvrdi-20190607.html
Černobyl odhaluje křehkou linii – Reflex.cz
Dostupné z: https://www.reflex.cz/clanek/filmy-a-serialy/95682/cernobyl-odhaluje-krehkou-linii-mezi-pravdou-a-lzi-serial-je-to-sice-historicky-ale-zaroven-velmi-aktualni.html
Černobyl – HBO film, realita a současnost – Chernobylzone.cz
Dostupné z: https://chernobylzone.cz/cernobyl-film-realita-a-soucasnost/
