Článek
Peklo jménem Lety
3. srpna 1942 odvlekli protektorátní četníci Josefa Serinka s celou rodinou do koncentračního tábora Lety u Písku. Ženu Pavlínu a pět dětí už měl vidět jen zřídka - muži byli ubytováni zvlášť, dvacet jich bylo natlačeno do místnosti 6 × 3 metry.
Josef byl přidělen na práci v kamenolomu, lámal kámen na stavbu silnice a každý den viděl hrůzy. Popravy vězňů. Bití. Týrání.
Po měsíci a půl strávených v pekle pochopil: „Kdybych zůstal, zemřu jako oni všichni.“
Poslední šance
Štěstí se k němu přiklonilo, když byl vybrán na těžbu dřeva po polomu do vzdálenějších Nevězic. Daleko od tábora, s menším dohledem.
15. září 1942, podvečer. Josef se rozhoduje pro zoufale riskantní plán. Spolu s dalšími čtyřmi vězni - včetně svého vzdáleného příbuzného Karla Serinka - se vrhá do útěku.
„Neustále jsem přemítal o možnosti útěku,“ vzpomínal později Serinek na rozhodující okamžik.
Útěk smrti natruc
Skupina se vrhá do lesů, pronásledována štěkotem psů a výstřely stráží. Na útěku představovali největší nebezpečí hajní - byli ozbrojeni a znali každou stezku.
Uprchlíci se stranili lidí, při přesunech využívali koryta potoků, aby nezanechávali pachové stopy pro psy. Noci trávili ve studených lesích, dny se skrývali v hustém porostu.
Po několika dnech se skupina rozdělila. Josef pokračuje s Jarkem a Wilhelmem. Pohybovali se na severozápadě a západě Čech, snažili se hledat příbuzné a domlouvat komunikační kanály s rodinou v táboře v Letech.
Krev na rukou
Během útěku se jim podaří získat zbraň dramatickým způsobem. Na jedné z cest od Rokycan do Praskolesů potkali německého vojáka, kterého v sebeobraně zabili a získali tak zbraň.
Ale štěstí dlouho netrvá. 19. dubna 1943 přichází tragédie - Karla zastřelil hajný u obce Ratiboř. Josef Serinek zůstává sám.
Strašlivá pravda
Josef má jen jeden cíl - přežít a vrátit se pro rodinu. „Plánoval, že se později vrátí pro rodinu,“ zaznamenal historik Jan Tesař jeho vzpomínky. Tento plán se ale nikdy neuskutečnil.
Až po válce se Serinek dozví strašnou pravdu: jeho manželka Pavlína a všech pět dětí se staly oběťmi rasového vyvražďování. Část rodiny byla zavražděna v Letech a další část v plynových komorách koncentračního a vyhlazovacího tábora Osvětim-Březinka.
Cena svobody
Ze všech, kdo 15. září 1942 uprchli z koncentračního tábora Lety, přežil válku jen Josef Serinek.
Stal se legendárním partyzánským velitelem s krycím jménem „Černý“, vedl oddíl, který se mstil četníkům za smrt odbojářů. Po válce otevřel hostinec „U partyzána“ ve Svitavách a založil novou rodinu.
Ale jeho útěk z pekla měl nejkrutější cenu: zatímco se on sám zachránil, ztratil všechno, co kdy miloval.
Josef Serinek zemřel v roce 1974 ve Svitavách. Až v roce 2022 dostal „Černý partyzán“ od prezidenta republiky in memoriam medaili za hrdinství - více než čtyřicet let po smrti.
Zdroje:
Černý partyzán Josef Serinek by dnes oslavil 125 let. Hrdina, jehož boj proti nacistům nesmí být zapomenut
Romea.cz, 25. února 2025
Dostupné z: https://romea.cz/cz/domaci/cerny-partyzan-josef-serinek-by-dnes-oslavil-125-let-hrdina-jehoz-boj-proti-nacistum-nesmi-byt-zapomenut
Josef Serinek | Svědectví Romů a Sintů
Dostupné z: https://www.svedectviromu.cz/svedectvi/josef-serinek
Josef Serinek, stále ještě málo známý odbojář
Deník Alarm, 25. února 2025
Dostupné z: https://denikalarm.cz/2025/02/josef-serinek-stale-jeste-malo-znamy-odbojar/
Život v „cikánském táboře"
Holocaust.cz
Dostupné z: https://www.holocaust.cz/dejiny/koncentracni-tabory-a-ghetta/cikanske-tabory/cikansky-tabor-v-koncentracnim-tabore-auschwitz-birkenau/zivot-v-cikanskem-tabore/
Odborná literatura:
TESAŘ, Jan. Česká cikánská rapsodie. I.-III. díl. Praha: Triáda, 2016. (Na základě vzpomínek Josefa Serinka zaznamenaných v 60. letech 20. století)
NEČAS, Ctibor. Romové v České republice včera a dnes. Olomouc: Univerzita Palackého, 1999.
