Azorské ostrovy: Panenská příroda, exotické pralesy, termální jezírka a stále jste v Evropě

Na Azorské ostrovy jsem se vydal s přáteli před šesti lety. Byla to naše poslední pánská jízda před covidem. Ve stejné sestavě jsme o rok dříve podnikli cestu na Korsiku. Na tyto dovolené nikdy nezapomenu.

Na Azorské ostrovy létají i přímé spoje z Prahy, ale před šesti lety jsme zvolili let z Wroclavi s mezipřistáním v Portugalsku. Zde jsme navštívili Porto a Lisabon, odkud jsme se již vydali na ostrov São Miguel, což je největší ostrov ze souostroví Azory. Ostrovu São Miguel se přezdívá „evropský Nový Zéland“ pro panenskou zelenou krajinu. Hlavním městem je Ponta Delgada, na jejímž předměstí jsme si pronajali pokoje ve vile Quinta do Bom Despacho. Po ostrově jsme se pohybovali půjčeným autem, které jsme si vyzvedli po příletu na letišti.

Azorské ostrovy jsme navštívili v říjnu, kdy se teploty přes den pohybovaly kolem 23 stupňů Celsia. Azorské ostrovy jsou vhodné k celoroční návštěvě, panuje zde však poměrně proměnlivé počasí s přeháňkami a mlhami, kterých je více v zimních měsících. Je tedy vhodné si do kufru přibalit nepromokavé oblečení, pláštěnku a kvalitní obuv. Teplota oceánu byla kolem 19 stupňů Celsia, několikrát jsme se zde také vykoupali, musím však upozornit na velmi silné oceánské proudy, které jsou velmi zrádné a nebezpečné. Vlny zde také bývají obrovské a někdy vám znemožní koupání v oceánu. Ale nezoufejte – na ostrově je řada termálních jezírek nejen v pralesech, ale i u pobřeží, která vám koupání v oceánu vynahradí a příjemně uvolní svaly po celodenní túře.

První den jsme navštívili hlavní město ostrova São Miguel, nachází se zde také letiště a je zároveň největším městem celých Azorských ostrovů. Ponta Delgada nabídne krásné historické centrum s koloniální architekturou, nádherné parky s fontánami, kde si připadáte jako v botanické zahradě, přístav a řadu nákupních možností, kde si doplníte zásoby před cestami po ostrově.

Druhý den jsme se už vydali prozkoumat ostrov. Vyrazili jsme k majáku Farol de Ferraria, kde jsme zaparkovali auto a kochali se nádhernými výhledy na oceán. Obdobné výhledy můžete spatřit na dalším portugalském ostrově – na Madeiře.

Následovala procházka po pláži Mosteiros Beach s nahřátým černým pískem a koupání v jezírcích s horkou mořskou vodou – mísí se zde termální horká voda z pramenů s vodou oceánskou. Koupáním nám vyhládlo, a tak jsme si v místní restauraci pochutnali na chobotnici s batáty. Po zpáteční cestě jsme ještě zastavili v parku Pinhal da Paz, kde jsme se prošli mezi bambusy a obřími přesličkami.

Na Azorských ostrovech se pěstují ananasy – je zde i plantáž. My jsme však navštívili skleníky v São Roque, kde jsme viděli ananasy ve všech fázích růstu. Samozřejmě jsme také ochutnali, a tak šťavnaté a sladké plody jsem jinde nejedl. Možností je zakoupení různých ananasových produktů.

Kromě ananasových plantáží můžete navštívit i čajové plantáže, například Chá Gorreana Tea Fábrica, kde jsme ochutnali několik místních čajů. Počasí nám nepřálo, pršelo, a tak jsme procházku čajovou plantáží raději vynechali a zajeli se vyhřát do termálních bazénů v přírodě Poça da Dona Beija. Strávili jsme zde tři hodiny, ale po zaplacení čtyř eur zde můžete strávit klidně celý den.

Naše další cesta směřovala do vnitrozemí směrem na Covoada, kde jsme se vydali nádhernou procházkou panenskou přírodou do kopců kolem lesů a jezer na vyhlídku Da Boca do Inferno, kde nejlépe spatříte sopečná jezera na ostrově. Došli jsme tam asi za hodinu a půl a ty výhledy stojí za to – je to nejkrásnější vyhlídka v celé Evropě. Další naší zastávkou byla vyhlídka Lagoa Verde u zchátralého opuštěného hotelu.

Další den svítilo slunce, a tak jsme vyrazili zpět k čajovým plantážím do Chá Gorreana Tea, které jsme si tentokrát prošli a opět jsme nevynechali ochutnávku místních čajů. Po drobném občerstvení jsme se chtěli vykoupat v oceánu a vyrazili na opuštěnou pláž s tmavým pískem Praia do Areal de Santa Bárbara. Nikdo zde nebyl, jen varovná cedule upozorňující na nebezpečí silných zpětných oceánských proudů.

Na oběd jsme se zastavili v Ribeira Grande, kde jsme ochutnali místní specialitu Cozido – směs masa a zeleniny dušenou v hliněném hrnci pod zemí. Po obědě jsme se vydali k jezeru Lagoa do Fogo, které vyplňuje vyhaslý a zelení obrostlý kráter vulkánu Água de Pau a je považováno za nejhezčí portugalské jezero. Zastihla nás zde mlha, přesto to byl jedinečný zážitek – klid a ticho přírody stály za to. Po této túře jsme navečer odpočinuli v termálních jezírcích Caldeira Velha, kam dojdete přes prales po dřevěných chodnících.

Předposlední den jsme navštívili několik vodopádů – Salto do Prego, Salto do Cagarrão a Ribeira do Faial da Terra Trailhead. Cesta nás pak vyvedla do města duchů v severní části městečka Faial, kde byly domy zarostlé vegetací i uvnitř. Následovala vyhlídka Viewpoint of Ponta da Madrugada a pokračovali jsme k majáku Lighthouse Arnel v Nordeste, kam jsme raději došli pěšky, protože sklon cesty byl neuvěřitelných 55 % a půjčenému autu jsme nevěřili, že by to zvládlo. Naší poslední zastávkou byl termální park Parque Terra Nostra, což je zároveň krásná botanická zahrada.

Tato dovolená byla neuvěřitelná. Azorské ostrovy jsou nádherné, zážitky jsou i po tolika letech intenzivní a jednou bych se tam rád ještě vrátil a navštívil další z těchto krásných ostrovů.

Zdroje:

https://en.wikipedia.org/wiki/Azores

https://veggiewayfarer.com/miradouro-da-boca-do-inferno-on-sao-miguel-island/