Článek
Peníze už jsou pro mě hodně dlouho spíše jen číslem, protože většinu plateb hravě zvládnu bezkontaktně – kartou, telefonem, hodinkami, QR kódem nebo v nejhorším případě převodem z účtu.
Moje peněženka je tak většinu času prázdná, hlavně proto, že se mi nechce tahat po kapsách půl kila jedno- a dvoukorunových mincí.
Pípáte kartou nebo mobilem? Já taky. Už jsem myslel, že se hotovosti zbavím nadobro, ale škola je proti
V autě mám jen pětikorunu a desetikorunu na nákupní košík. To, že nemám v peněžence hotovost, mě ale vlastně nikdy netrápilo – až donedávna.
Začal totiž nový školní rok, a v tu chvíli se moje digitální idylka rozpadla a já si uvědomil, jak křehká je naše bezhotovostní realita ve skutečnosti.
Hotovost nepotřebuju, ale škola ano
Škola vybírala peníze na výlety, na SRPŠ, školní sportovní klub, knihovnu a do třídního fondu. Šlo o necelou pětistovku za každé dítě, ale možnost platby?
Jedině v hotovosti.
Uznávám, že je to pro učitele mnohem jednodušší – děti přinesou peníze a on si to odškrtne, než aby mu částka naskakovala na osobní účet třeba přes QR platby. Pro mě to ale byla trochu nečekaná srážka s realitou, a tak jsem zamířil k bankomatu a vybral tisícovku, co kdyby náhodou.
O pár dní později se zase platily čipy na vyzvedávání dětí – sice šlo jen o dvě stovky, protože jeden byl zdarma, ale z původně vybrané tisícovky mi po zaplacení fondů pro obě děti zbylo jen pár desítek korun. Musel jsem k bankomatu podruhé.
Hotovost z bankomatu je jistota, na které stále spoléhají třeba školy. Ruku na srdce, bezhotovostní platby SRPŠ (nebo přes QR kód) si asi ani nedokážu představit
Nakonec mám vše zaplaceno (ještě jsem zaskočil do papírnictví a koupil nějaké drobnosti do školy) a v peněžence mi zbylo 59 Kč. A to mi asi vydrží hodně dlouho, protože prakticky všude jinde platím bezhotovostně kartou. Místo počítání korun jen pípnu a mám hotovo.
Zatímco dřív jsem ve svém okolí musel neustále nosit hotovost, dnes zjišťuji, že i ten nejzapadlejší obchod už má terminál a hotovost skutečně není potřeba. Od trafiky po řeznictví, od nákupů za několik stovek po zaplacení 26 korun – kartou? Samozřejmě, žádný problém.
Když jde platit jen hotovostí
Tento stav ale neplatí všude. Existuje řada podniků, kde si hned u vstupu přečtete nepříjemnou ceduli: „Karty nebereme“ nebo „Pouze hotovost“.
Ať už je to prodejna zmrzliny na náměstí, restaurace na vesnici, nebo provozovna asijského obchodu se „vším možným“ – i dnes na to můžete narazit. Každý si dnes samozřejmě může vybrat, ale já kvůli tomu, že omezuju hotovost, prostě do restaurace, kde se nedá platit kartou, nepůjdu. Je to pohodlnější a na hledání bankomatu v okolí nemám čas.
Myslete na to, že i terminál si můžete vybrat slabší den. A nebo vám bude zlobit platební karta - sám jsem to zažil několikrát
Na druhou stranu, i technika někdy selže, a provozovny v tom mohou být v daný čas nevinně. I já to zažil v restauraci, kde všichni platí kartou. Protože tam chodím každý den, nechal jsem se napsal na lísteček jako dlužník, a druhý den oběd z předešlého dne uhradl. Ale je to dost nepříjemný pocit. Člověk tak nějak spoléhá, že se platebnímu terminálu nemůže nic stát.
Na kartě můžete mít desetitisíce, a přesto si nekoupíte ani baterku do hodinek. Neoficiálně se má za to, že jde o příjem v rámci tzv. šedé zóny, který prodejce nemusí přiznat – třeba proto, že po zaplacení oběda třeba nedostanete žádnou účtenku, jež by transakci potvrzovala.
Někde zaplatíte dokonce jen hotovostí - hned u vstupu se dočtete strohé „Karty nebereme!“
Na jedné straně tak stát přichází o peníze, na druhé straně stojí menší prodejci, kteří musí platit za pronájem terminálu a navíc i procenta z každé transakce.
Od roku 2027 by se však měla v rámci nové podoby elektronické evidence tržet (EET 2.0) zavést povinná evidence kontaktních plateb, což prostor pro nepřiznávání hotovosti výrazně omezí.
Jakmile tato výhoda padne, prodejcům budou proti pohodlí zákazníků stát už jen bankovní poplatky – a v tu chvíli už výhody platby kartou zřejmě nad hotovostí definitivně převáží.
Na kulturních akcích platební kartu často nechtějí
A pak je tu druhý extrém, který jsem zažil na koncertech a festivalech. Zatímco tam kvůli zjednodušení nepřijímají hotovost vůbec, absurdně jsem musel platit přes samostatné NFC karty nebo čipy, které se musely dobíjet (hotovostí nebo kartou) na zvláštních stanovištích.
Platební náramek na koncertu. Za mě? Absolutní zbytečnost. Proč mít náramek a párovat jej s mobilní aplikací, když mám v mobilu platební kartu?
To je podle mě ten druhý extrém – proč neplatit rovnou kartou nebo mobilem bezkontaktně, když se do systému cpe ještě další mezičlánek?
Důvod je mi ale jasný: na kartách stoprocentně něco zůstane (kvůli dobíjení a cenám), protože řada návštěvníků ani netuší, že si musí o zbylý zůstatek zažádat zpět. I kdyby každému zbyla jen stovka, stačí ji vynásobit počtem účastníků – a provozovatel má vlastně peníze zadarmo.
Hotovosti neodzvonilo, karta ale není automatická výhra
Pohybujeme se tak ve zvláštním bezhotovostním mezidobí.
Na jedné straně si zvykáme na absolutní komfort, kdy telefonem zaplatíme i rohlík v pekařství na maloměstě, na straně druhé nás dokáže spolehlivě vykolejit začátek školního roku nebo stánek s občerstvením. Zatímco technologie jsou dávno připravené na svět bez mincí a bankovek, lidský faktor, zvyk a občas i kalkul stále drží hotovost při životě.
Ať už jde o pohodlí učitelů, kteří nechtějí párovat desítky plateb na soukromém účtu, nebo o festivalové pořadatele využívající vlastní čipy, platební karty a mobily narážejí na mantinely tam, kde bychom to asi čekali nejméně.
Úplný konec hotovosti nás tedy v dohledné době nečeká a možná je to tak i dobře. Mít po kapsách pár kováků a v peněžence srolovanou nouzovou bankovku zůstává užitečnou životní pojistkou.
Pro mě osobně to znamená jediné: oněch zbylých devětapadesát korun v peněžence si budu bedlivě hlídat.
Ne proto, že bych s nimi chtěl zítra platit oběd, ale proto, že nikdy nevím, kdy ze školy dorazí zpráva o dalším nezbytném poplatku, na který je i ten nejchytřejší telefon s platební kartou zatím stále krátký.
Měli by podle vás všichni prodejci povinně přijímat platební karty?
Schválně, kolik korun máte v peněžence vy? A nestyďte se, nikomu to neprásknu - bude to jen mezi námi.
zdroje:
https://ekonom.cz/c1-67884690-karty-nebereme-obchodnik-ktery-pozaduje-hotovost-je-v-pravu-na-rozdil-od-toho-ktery-elektronickou-platbu-zpoplatnuje
https://reportermagazin.cz/102713/v-restauraci-nelze-platit-kartou-priste-uz-neprijdeme-rika-petina-cechu/
https://www.e15.cz/byznys/finance-a-bankovnictvi/praxe-karty-nebereme-ma-skoncit-eet-vyrazne-omezi-hotovostni-platby-zasahnout-ale-muze-soud-1431550
https://zpravy.aktualne.cz/ekonomika/ceska-ekonomika/karty-nebereme-chtit-hotovost-je-v-poradku-zpoplatnit-elektronickou-platbu-ale-ne/r~aaa29a077730339e1ad7b723402eb9ec/
https://www.podnikatel.cz/clanky/eet-2-0-kdy-zacne-koho-se-tyka-co-vsechno-se-bude-evidovat-a-jake-hrozi-pokuty/
https://www.denik.cz/ekonomika/hotovost-platba-hospody/
https://www.facebook.com/JihlavskaDrbna/posts/platba-kartou-nebo-mobilem-je-dnes-pro-mnoho-lid%C3%AD-naprostou-samoz%C5%99ejmost%C3%AD-st%C3%A1le-/1785043869851362/
