Článek
Dojídáte jídlo a obsluha k vám kráčí s terminálem v ruce. Ještě před placením vás zdvořile informuje: „Jestli nám chcete nechat spropitné, tak prosím ne kartou, ale raději v hotovosti.“
Jak byste v tu chvíli zareagovali?
Brali byste to jako užitečnou informaci, vyloženou drzost, nebo dokonce nátlak k tomu, abyste přihodili pár korun navíc?
Jak byste se zachovali na prosbu, abyste případné dýško v restauraci platili hotově?
Na první pohled banalita, ale pro pracovníky v gastronomii může jít o otázku i několika (desítek) tisíc měsíčně – tak proč toho nevyužít?
A je tu i pohled z druhé strany: když chcete obsluhu odměnit, ať už za rychlost doručení jídla, pomoc s výběrem, za přátelský úsměv nebo za cokoliv jiného, není od věci mít jistotu, že se peníze opravdu dostanou tam, kam mají?
Dlouhodobě chodím na obědy do stejné restaurace a zatímco ještě před několika měsíci to za kasou dost „cinkalo“ (myšleno mince, které plnily skleničky s dýšky, a to i při platbě kartou), nic podobného se teď už neděje. Spousta strávníků platí kartou a někteří z nich, včetě mě, ochotně při placení přidávají spropitné.
Záleží na tónu obsluhy, rychlosti donášky, vaší spokojenosti ale i věku návštěvníků restaurace. Pro „starou školu“ by to bylo něco nepřijatelného
Od obsluhy se ozývá tradiční „děkujeme“, ale je to trochu nucené a není v tom vlastně i skrytý podtext? A jaká je šance, že se dýška skutečně dostanou k obsluze a nezůstanou jen majiteli?
Záleží na terminálu, ale i na tom, jak to má daná provozovna nastavené. Peníze často putují přímo na účet majitele a obsluha z nich nevidí ani korunu.
Peníze jdou přímo na jeho účet (navíc si banka bere procenta z každé transakce) a protože tento terminál nemá samostatnou volbu výše spropitného (některé ji sice mají, ale upřený pohled obsluhy na to, kolik procent zvolíte, také není úplně ideální), je mi jasné, že k obsluze se navíc nedostane třeba vůbec nic.
Dalo by se to sice zjednodušit tak, že by si obsluha při platbě kartou přesunula hotovost do skleničky, jenže to by mohlo být považováno za krádež, protože v pokladně by vzniklo manko.
Spropitné jako povinná dobrovolnost
Realita světa restaurací se v posledních letech výrazně proměnila pod tlakem digitalizace. Zatímco dříve bylo spropitné přirozenou a nepsanou součástí hotovostního placení, dnešní doba bezkontaktních plateb staví personál i hosty do nemálo nekomfortních situací.
Starší generace má jasno: spropitné je čistě na zákazníkovi a obsluha si o něj nesmí aktivně říkat. V opačném případě by to mohlo působit jako porušení pracovní etiky.
Pro mladší generaci je naopak naprosto v pořádku vědět, na čem jsou. Hranice mezi oběma světy je přitom hodně nejistá.
Při placení kartou se spropitné (pokud se vůbec k oblsuze dostane) pokrátí na polovinu
Jakmile spropitné dorazí na účet, stává se součástí oficiálního účetnictví. Musí se zdanit, banka si vezme poplatek za platební bránu, a pokud je částka zahrnuta do příjmu konkrétního zaměstnance, odvádí se z ní zdravotní a sociální pojištění i daň z příjmu.
Pokud se tedy k obsluze vůbec něco dostane, je to výrazně méně, než kolik zákazník původně zaplatil. Z tisícovky na dýškách se zaměstnanci dostane maximálně polovina.
Na druhou stranu český právní řád definici spropitného neobsahuje a podléha běžnému zdanění, tedy 15 procenty. Jenže to se reálně neděje a tisícovka tak podniku/zaměstnanci zůstává celá.
Navíc majitelé restaurací dýška na kartu často využívají pro vlastní účely a personálu mohou tvrdit, že žádná spropitná nepřišla – nebo že byla podstatně nižší. Majitel je v takovém případě ve výhodné pozici, protože spropitné nekončí jako odměna pro personál.
Číšník, který žádá o hotovost, tak nemusí jednat z chamtivosti, ale prostě proto, že nechce přicházet o zaslouženou odměnu, která při hotovostních platbách v minulosti nebyla žádný problém.
Ale tím se opět dostáváme na tenký led. Je tato odměna opravdu zasloužená?
Dáváním dýška přímo před upřeným pohledem obsluhy na terminálu nemusí být pro některé návštěvníky resturace dvakrát komfortní
Pro řadu z nás je spropitné přežitek. Konzervativní pohled je jasný: každý děláme nějakou práci a jsme za ni placeni tak, jak jsme se dohodli. Proč bychom měli doplácet zaměstnancům v gastronomii ze svého?
Děláte to samé při cestě autobusem, nebo necháváte pokladní v hypermarketu několik desítek korun navíc za obsluhu u kasy? Přispívá snad vám někdo jen tak dobrovolně k výplatě (mimo segment gastronomie či kurýrních služeb)?
Pro mě je to naopak drobnost, jak se říká: „dej a bude ti dáno“. I když jde jen o pár korun nebo zaokrouhlím nahoru, abych v kapse nenosil půl kila drobných. Určitá výše spropitného mi přijde jako projev slušnosti, na druhou stranu by se tato slušnost neměla vymáhat ani s ní automaticky počítat.
Otázky ze strany obsluhy: „A spropitné nebude?“ anebo„Co jsem udělal špatně?“ - ty jsou pro mě absolutně nepřijatelné. Teď nedám žádné a žádné „příště“ už nebude.
Hranice mezi slušností a drzostí
V ideálním světě by majitelé restaurací platili zaměstnance natolik dobře, že by žádné spropitné nebylo třeba. K takovému modelu má ale gastronomická scéna hodně daleko.
Hranice mezi drzostí a slušným doporučení placení spropitného v hotovosti proto zůstává vždy individuální. Záleží na lidech, na tónu hlasu obsluhy, na atmosféře a třeba i na míře vzájemného respektu mezi hostem a personálem.
Hotovost je jistota, že se peníze dostanou tam, kde mají. Obsluha vám za dýško při platně kartou opravdu „poděkuje"“
Pokud by byl servis stoprocentní, otevřená prosba o hotovostní spropitné by mě neurazila. Pokud ale byl servis podprůměrný, čekal jsem na jídlo věčnost a obsluhoval někdo, kdo by byl evidentně nejraději úplně jinde (za barem na telefonu, povídání s kolegy, otrávený obličej apod.), situaci by nezachránila ani ta nejzdvořilejší formulace. Je to vždy o lidech.
Jak se k placení spropitného v restauracích stavíte vy? Je to pro vás automatika za každé situace, nebo přežitek? Platíte spropitné v hotovosti, nebo jen kartou?
Pokud pro vás platí druhá možnost, možná se na spropitné začnete dívat úplně jiným úhlem pohledu.
Zdroje:
https://archiv.hn.cz/c1-67291040-platby-kartou-neznamenaji-nizsi-spropitne-co-o-bdquo-dysku-ldquo-rozhoduje-a-kdy-ho-lide-davaji-nejcasteji
https://www.delish.com/food/a65279399/why-you-should-never-tip-on-credit-card/
https://www.facebook.com/Obsluhovaljsemkdekoho/posts/plat%C3%ADm-kartou-ob%C4%9Bd-v-restauraci-v-ruce-m%C3%A1m-50-k%C4%8D-kter%C3%A9-vrchn%C3%AD-nevid%C3%AD-kdy%C5%BE-u%C5%BE-pla/1310106807879481/
https://www.facebook.com/watch/?v=111330041948545
vlastní zkušenosti
