Článek
V Opavě panovalo fotbalové počasí – bylo 18 stupňů, bezvětří a polojasno. Prostě ideální podmínky na fotbal, čemuž ještě pomohlo pokropení trávníku před výkopem.
Páteční večer ale ukázal, že to asi není zcela ideální termín pro velkou fanouškovskou návštěvu, což mohlo souviset i s dosavadními výkony Opavy, které měly k ideálu daleko.
Kropení trávníku před zápasem
Na tribuny si našlo cestu 1268 diváků Opavy včetně zhruba patnácti fanoušků z České Lípy, kteří svůj tým podporovali poměrně hlasitým choreem „bum – bum – bum – Lípa!“.
Cestu na stadion si našli i někteří polští fanoušci, kteří pravidelně jezdí podporovat Slezský FC a fandí společně s opavskými příznivci. Díky tomu, že se zápas vysílal i v televizi, mohla část fanoušků zůstat večer doma.
Českou Lípu přijelo podpořit zhruba 15 fanoušků - všechna čest
Já jsem na zápas i přesto vyrazil a nakonec jsem toho nelitoval, i když je to Opava, takže zápas nebyl vůbec jednoduchý.
První minuty se nesly v dost nervózním duchu, přičemž už v šesté minutě šel na domácího brankáře hostující Dudla, jehož střelu Ciupa vykopl. Celkově ale nebylo znát, že by druholigový tým hrál proti loňskému třetiligistovi.
V sestavě hostů byla ostatně bohatá „opavská“ stopa v záložní řadě (Haitl, Blecha, Odráček), takže měl zápas pro tyto hráče určitě specifický náboj.
Barnabáš Lacík - 1:0
Opava naštěstí zabrala a v 17. minutě vstřelila první gól utkání.
Překvapivým střelcem se stal křídelník Barnabáš Lacík, který z pěti metrů zavěsil pod víko centr z pravé strany. Opavští fanoušci se rozehřáli a začali fandit o poznání víc, jenže jak to tak bývá, hned vzápětí přišla studená sprcha.
Ve 29. minutě šel kapitán Opavy do zbytečného skluzu na půlce kopačkou napřed. Přiznám se, že jsem zákrok z tribuny pořádně neviděl, ale po zhlédnutí záznamu šlo o slušnou kosu a Janoščin šel do sprch oprávněně. V tu chvíli bylo zřejmé, že o fotbal jde stranou a že bude následovat nakopávaná na jednu branku.
Barnabáš Lacík zvyšuje na 2:0, to už ale domácí hráli v desíti
Příjemné překvapení pro domácí ale přišlo už o pár minut později. Ve 35. minutě poslal před bránu centr Záložák, který Lacík uklidil za záda vyběhnutého brankáře – 2:0. Opava v tu dobu už hrála v oslabení, takže dvougólový polštář přišel vhod.
Jenže neuběhly ani dvě minuty a Česká Lípa se dostala na kontaktní gól. Zblokovaná (respektive zkřížená) střela, kterou domácí gólman neviděl, zapadla za tyčku a znamenala snížení na 2:1. V tomto poměru skončil i první poločas.
Druhá půle byla o bránění náskoku
Ve druhém poločase domácím v 51. minutě zatrnulo, protože hostující hráč ve skluzu ze dvou metrů netrefil prázdnou branku.
K Opavě se tak konečně přiklonilo štěstí, které bylo v předchozích domácích zápasech na dovolené.
V 60. minutě zlikvidoval domácí brankář další gólovou šanci a bylo jasné, že bude následovat ještě náročná půlhodina. Podle slov spolusedících na tribuně každý centr do vápna „páchl“ gólem – jeden chybějící hráč byl znát v děravém středu pole, naštěstí ale obrana zahrála výborně. Chyby tam byly, rozehrávka občas vázla a postupně se začaly kupit i nepřesnosti.
O poločase se zatáhlo, druhá půle byla jen o tom, zda Opava zvládne neinkasovat
Domácí byli evidentně nervózní, protože body potřebovali jako sůl, a nakonec se jich s vypětím všech sil dočkali. Na tři body se ale nadřeli jako dlouho ne, navíc v deseti lidech, takže šlo o poctivě odmakaný zisk.
Střídání Lacíka doprovázely ovace, tento hráč měl na třech bodech lví podíl
Znovu se musím pozastavit nad panem rozhodčím Benešem, který několikrát (a k nelibosti domácích fanoušků) nesmyslně otočil auty a rohy/odkopy od branky – z jednoho zjevně chybného otočení pak šel hostující hráč sám na branku, zatímco se domácí hlásili o míč a přestali hrát.
Nakonec to gólem neskončilo. Některé zákroky hostů si také říkaly o žlutou kartu, ta ale nepochopitelně udělena nebyla, stejně jako za jiné zjevné fauly a držení za dres, které hostům prošly.
Konec, hotovo. Opava doslova vyválčila tři body na domácí půdě
Sudí navíc pečlivě odpočítával všechny odkopy a rozehrávky, žádné předání míče soupeři z toho ale nebylo.
Překvapivě i hráči České Lípy s rozehrávkou často váhali, přitom by spíš potřebovali jít víc do tlaku a hru nezdržovat.
Nepochopil jsem ani snahu soupeře v nastaveném čase, kdy se faulem na rozehrávajícího domácího brankáře prakticky sám připravil o poslední útočnou akci.
Pohledem domácího fanouška - konečně výhra!
Závěrečný hvizd znamenal pro Opavu první tříbodový zisk od prvního kola, kdy uspěla proti Karviné.
A kdo jiný může říct, že na svém stadionu porazil „Arsenal“?
Laciné vtípky stranou – domácím mohou tři body před reprezentační pauzou hodně pomoci, hlavně psychicky. A já pevně doufám, že v dalších zápasech (po pauze jede Opava do Ústí) bude mít SFC na čem stavět i nadále.
P.S.: Nadpis článku vznikl ještě před zápasem. Věřil jsem ve výhru, ale měl jsem jasno v tom, že se určitě něco pokazí.
Zdroj:
zážitek ze sledování zápasu pohledem fanouška Opavy
