Článek
Život je plný rozhodnutí, která nás mohou později mrzet. Ať už jde o vztahy, které nebyly úplně zdravé, nebo o náhodné sexuální zážitky, které se staly součástí našeho minulého já, většina z nás se někdy ocitne v situaci, kdy litujeme něčeho, co jsme udělali. Ale jak se vlastně vyrovnat s tím, že jste měli styk s někým, koho dnes považujete za nevhodného, a to nejen kvůli samotné osobě, ale i kvůli okolnostem, které vás k tomu vedly?
Mám na mysli situace, kdy například o několik let později zjistíte, že osoba, s kterou jste v minulosti měli sex, má za sebou kriminální minulost, nebo jste na ni přišli až po rozchodu s jejím sourozencem. Ať už šlo o vzplanutí v pubertě nebo o rozhodnutí, které se dnes jeví jako neuvážené, co dělat, když vás minulost stále dohání?
Když jsem si uvědomila, že jsem měla sex s klukem, který měl později sám problémy se zákonem, a jeho bratr, s nímž jsem navázala vztah, o něm nikdy nemluvil, měla jsem pocit, že jsem si zadělala na pořádný průšvih. Samozřejmě, v tu chvíli, kdy se to stalo, jsem neměla ani ponětí, co všechno se může skrývat za povrchem. Zamilovanost, přitažlivost a touha byly silnější než jakékoliv rozumové rozhodování. A teď? Stydím se za to. Ne kvůli samotnému sexu, ale kvůli tomu, co to pro mě znamenalo v kontextu jeho životní cesty a jak se všechno ukázalo až mnohem později.
A co když jde o něco tak „nevinného“, jako láska k někomu z jiného národa? V pubertě to může být divoké, fascinující a jiné než vše, co jsme dosud zažili. Když ale projdete životem a ztotožníte se s nějakými společenskými normami, začnete mít výčitky, jestli jste si tímto neudělali více škody než užitku. Když je svět dnes tak zaměřený na to, co je „správné“ a „akceptovatelné“, cítíme se po letech stále trochu provinile, pokud jsme šli proti těmto normám. Je to jen součást naší dospívající rebelie, nebo jsme opravdu udělali něco, za co se máme stydět?
A teď si představte, že máte na paměti i další vztahy nebo jednání, která jste nikdy nechtěli připustit. Možná jste byli pod vlivem alkoholu, nebo jste prostě podlehli situaci, která nebyla úplně zdravá pro vás ani pro druhou stranu. Možná jste utekli od něčeho, co bylo složité, nebo jste se nechali zatáhnout do něčeho, co nemělo budoucnost. A teď, s odstupem času, se ptáte, jak jste mohli být tak hloupí. Jak je možné, že jste se nechali svést na něco, co vám dnes připadá jako naprostý omyl?
Tento typ výčitek nás může velmi ovlivnit. Ať už jde o špatné rozhodnutí v intimní sféře nebo o vztahy, které byly odsouzené k zániku, vždy se objeví okamžik, kdy se podíváme na svou minulost s lítostí. A teď přichází otázka, jak se s tím vyrovnat?
Nejprve je třeba si uvědomit, že každý z nás prochází různými fázemi, které nás formují. To, co nám připadalo správné v určitém období, může být dnes vnímáno úplně jinak. To, že se dnes cítíme špatně kvůli něčemu, co jsme udělali, neznamená, že jsme byli špatní lidé. Byli jsme jen lidé, kteří se učili a hledali vlastní cestu. Důležité je, že jsme se z těchto zkušeností něco naučili. A že si dnes umíme uvědomit, co bylo špatně.
Pokud se cítíte špatně kvůli nějaké minulosti, je čas přijmout, že už nemůžete změnit, co se stalo. Můžete ale změnit svůj přístup k tomu, co pro vás tato zkušenost znamenala. Možná jste to udělali v určité fázi života, kdy jste hledali něco, co vám chybělo. Možná to byla zkouška toho, co skutečně chcete. A dnes, s odstupem, si uvědomujete, že už nechcete opakovat ty samé chyby.
Možná je čas na to, abyste si odpustili. Nejen sami sobě, ale i těm, s nimiž jste v minulosti byli spojeni. Každý děláme chyby, a ne vždy máme všechny informace nebo schopnosti činit nejlepší rozhodnutí. Nakonec to ale vše může být součástí procesu, jak se stát lepším člověkem – tím, kdo dokáže odlišit, co bylo pro něj v minulosti „správné“, ale dnes už ví, co si zaslouží.
Pokud se vám stalo něco, co vás dnes sžírá, je na čase, abyste to pustili. Můžete se s tím vyrovnat a odpustit si, protože vaše minulost vás už nedohání. Můžete ji přijmout a stát se silnějším člověkem díky tomu, co jste prožili.
