Článek
Představte si, že jste ve Francii za druhé světové války. Gestapo je vám v patách, na vaši hlavu je vypsána odměna pěti milionů franků a vy musíte zachránit nejen sebe, ale i celý odboj. Co uděláte? Pokud jste Nancy Wake, vysmějete se nepřátelům, popadnete kolo a za 71 hodin ujede 500 kilometrů. Bez přestávky. Bez strachu. Bez slitování.
Nancy Wake, přezdívaná „Bílá myš“, se narodila v roce 1912 na Novém Zélandu, ale vyrůstala v Austrálii. Už od mládí byla nezkrotná a odhodlaná dělat věci po svém. Měla výbušnou povahu, obrovský smysl pro humor a neuvěřitelnou odvahu, která se v ní projevovala už v raném věku.
Jako mladá novinářka se dostala do Evropy, kde poprvé spatřila, co nacismus ve skutečnosti znamená. Viděla, jak se v Německu a Rakousku šíří strach, brutalita a bezpráví, a už tehdy věděla, že pokud bude někdy možnost bojovat proti Hitlerovi, nezaváhá ani na vteřinu. Během své novinářské kariéry procestovala mnoho zemí, ale osud ji nakonec zavál do Francie, kde potkala svého budoucího manžela Henriho Fioccu.
Když Němci v roce 1940 obsadili Francii, Nancy nehodlala sedět se založenýma rukama. Nejenže se přidala k odboji, ale brzy se stala jednou z nejdůležitějších osob, které pomáhaly pašovat informace, zbraně i spojenecké vojáky přes nepřátelské linie. Nebála se riskovat svůj život pro druhé, a když se ukázalo, že je neuvěřitelně schopná ve vyhýbání se gestapu, začali jí říkat „Bílá myš“ – protože vždy proklouzla.
Gestapo ji nenávidělo. Byla pro ně jako duch, kterého nemohli polapit, a zároveň jako nepřítel, který jim neustále dělal problémy. Brzy na její hlavu vypsali odměnu ve výši pěti milionů franků – neuvěřitelná suma, která jasně ukazovala, jak moc jim lezla na nervy.
Pak ale přišel zlom. Gestapo jí bylo na stopě a ona musela uprchnout. Její manžel, Henri Fiocca, ji přesvědčoval, aby odešla. Odmítala. Než ho stačila přemluvit, aby utekl s ní, zatkli ho. Mučili ho, aby prozradil, kde se Nancy skrývá. Nikdy neřekl ani slovo. Nakonec ho popravili.
Po smrti svého manžela Nancy přísahala, že udělá všechno pro to, aby zničila nacisty. Utekla z Francie a dostala se do Anglie, kde ji přijali do britské Special Operations Executive (SOE). Tady prošla náročným výcvikem, který ji měl připravit na nebezpečné operace ve Francii. Učila se zacházet s výbušninami, střelnými zbraněmi, přežití v přírodě i boj zblízka. A to vše s obrovským zápalem a touhou po pomstě.
V roce 1944 ji vysadili zpět ve Francii, kde měla pomáhat organizovat odboj. Její skupina prováděla sabotáže proti Němcům, útočila na konvoje, vyhazovala mosty do povětří a narušovala zásobovací trasy nepřítele. Nancy byla nejen statečná, ale i neuvěřitelně chytrá a vynalézavá.
Jednoho dne však nastal zásadní problém. Jejich jediná radiová stanice byla zničena a bez ní nemohli komunikovat s Londýnem. Bez spojení neměli možnost získat zásoby, informace ani podporu. A tak se Nancy rozhodla udělat něco naprosto šíleného.
Sedla na kolo a vydala se na neuvěřitelnou cestu. Přes 500 kilometrů skrz nepřátelské území. Šlapala 71 hodin téměř bez zastávky, projížděla územím plným německých hlídek, a přesto se jí podařilo dostat do města, kde se nacházela jiná vysílačka. Zajistila nové kódy a vyslala zprávu spojencům. Díky jejímu úsilí se podařilo získat zbraně, munici a zásoby pro odboj.
Nancy Wake nebyla jen hrdinkou. Byla ženou, která si s ničím nelámala hlavu a říkala věci na rovinu. Když se jí po válce ptali, jaký byl její největší přínos, odpověděla: „Zabila jsem spoustu Němců a ráda bych zabila víc.“
Během jedné z akcí prý dokonce zabila německého vojáka holýma rukama, aby neprozradil jejich pozici. To nebylo nic, co by ji znepokojovalo – byl to jen další den v boji proti nacistům.
Po válce se Nancy snažila žít normální život. Přestěhovala se do Austrálie a dokonce se pokusila vstoupit do politiky. Bohužel, politika nebyla pro ni – byla příliš přímá a nekompromisní. Nakonec se vrátila do Anglie, kde žila v relativním klidu až do vysokého věku.
Když se jí jednou ptali, jak by chtěla být pohřbena, odpověděla: „S trochou dobrého alkoholu vedle sebe.“ A přesně tak žila – s odvahou, humorem a bez jediného zbytečného strachu.
Nancy Wake zůstává jednou z největších hrdinek druhé světové války. Její příběh se vypráví dodnes a bude inspirovat další generace bojovníků za svobodu.
A když vám někdy bude připadat, že máte těžký den, vzpomeňte si na Nancy. Sedla na kolo, ujela 500 kilometrů, porazila nacisty a ještě se u toho stihla smát.
Seznam použitých zdrojů:
1. WILLSHER, Kim. Farewell to Nancy Wake, the mouse who ran rings around the Nazis. The Guardian [online]. 2011-08-08 [cit. 2025-03-21]. Dostupné z: https://www.theguardian.com/world/2011/aug/08/nancy-wake-white-mouse-gestapo
2. STAFFORD, David. Nancy Wake obituary. The Guardian [online]. 2011-08-08 [cit. 2025-03-22]. Dostupné z: https://www.theguardian.com/world/2011/aug/08/nancy-wake-obituary
3. CURRAN, Chloe. Nancy Wake by Chloe Curran. Her Place Women's Museum [online]. [cit. 2025-03-22]. Dostupné z: https://herplacemuseum.com/encounters/nancywake
4. SERENA, Katie. Nancy Wake, The White Mouse Of The French Resistance. All That's 0Interesting [online]. 2018-02-07 [cit. 2025-03-22]. Dostupné z: https://allthatsinteresting.com/nancy-wake
