Článek
Byla to obyčejná středa. 21. prosince 1988. Nad skotským městečkem Lockerbie se pomalu stmívalo a lidé se chystali na Vánoce. V 19:03 místního času se však obloha roztrhla. Ozval se tlumený, vzdálený výbuch. Boeing 747 letu Pan Am 103 se rozpadl ve výšce devíti kilometrů. Zahynulo 270 lidí.
Vyšetřovatelé začali sbírat kusy kovu, plastu i lidských osudů. Mezi nimi i mikroskopické stopy výbušniny. Jméno, které se postupně vynořovalo z forenzních zpráv, znělo tvrdě a nezvykle: Semtex.
Pro většinu světa to bylo nové slovo. Pro Československo to byla ozvěna vlastního průmyslového úspěchu. A zároveň předzvěst morálního dilematu.
Jenže příběh této výbušniny nezačal terorem. Začal ambicí.
V laboratořích u Labe
Konec padesátých let. Československo se snaží držet krok s chemickým vývojem Západu i Sovětského svazu. V areálu Východočeských chemických závodů Synthesia v Semtíně u Pardubic pracují týmy chemiků na vývoji plastické trhaviny nové generace.
Cíl je jasný: vytvořit materiál, který bude výkonný, stabilní, snadno tvarovatelný a bezpečnější při manipulaci než klasický dynamit. Dynamit, založený na nitroglycerinu, byl citlivý na otřesy a stárnutí. Nová doba si žádala nový standard.
Výsledkem byla plastická směs založená především na cyklotrimethylentrinitraminu (RDX), později doplněná o pentaerytritoltetranitrát (PETN). Tyto výkonné trhaviny byly smíchány s plastifikátory a pojivy, které daly vzniknout měkké, modelovatelné hmotě. Materiál připomínal plastelínu, ale skrýval obrovskou energii.
Název vznikl prostě: SEMTín + EXplosive = Semtex.
V roce 1964 se rozběhla výroba varianty Semtex 1A, později Semtex H a další modifikace. Produkt byl stabilní v širokém teplotním rozsahu, odolný vůči vlhkosti i vodě. Bez rozbušky nebyl citlivý na běžné nárazy. To byl jeho zásadní rozdíl oproti starším trhavinám.
Z pohledu inženýrů šlo o úspěch. Z pohledu státu o exportní příležitost.
Tvárná síla
Semtex měl vlastnost, která z něj činila revoluční materiál: byl tvárný. Dalo se s ním pracovat jako s těstem. Bylo možné jej vtlačit do spár, přilepit ke kovu, obalit kolem konstrukce. Při demolicích budov nebo mostů umožňoval přesné umístění nálože a kontrolovanou destrukci.
Pro těžební průmysl a armádu to byla obrovská výhoda. Československo získalo produkt, který mohl konkurovat západním plastickým trhavinám typu C-4.
V šedesátých a sedmdesátých letech se Semtex stal běžným artiklem v exportních katalozích. Stát potřeboval tvrdou měnu. Chemický průmysl ji dokázal přinést.
Plastická trhavina Semtex. Autor: Asurnipal / Wikimedia Commons, Licence: (CC BY-SA 4.0)
Studená válka a otevřené sklady
Geopolitika studené války však nebyla jen o technologiích. Byla o aliancích, zbraních a vlivu. Československo, jako součást východního bloku, obchodovalo se státy, které byly politicky spřízněné – nebo alespoň strategicky výhodné.
Historické záznamy ukazují, že v 70. a 80. letech byly do Libye vyvezeny značné objemy Semtexu. Odhady hovoří o stovkách tun. Další dodávky směřovaly do Vietnamu a jiných zemí.
V té době to byl obchod. Součást státní politiky. Jen málokdo uvažoval o tom, jak dlouho může takový materiál zůstat v oběhu. Plastická trhavina totiž nestárne rychle. Při správném skladování si zachovává účinnost desítky let.
Jméno, které začalo znít jinak
V 80. letech se bezpečnostní situace v Evropě změnila. Teroristické útoky se staly realitou každodenního zpravodajství. Irská republikánská armáda používala plastické výbušniny při útocích ve Spojeném království. V některých případech byl identifikován právě Semtex.
Jeho vlastnosti – stabilita, snadná přeprava, obtížná detekce – se ukázaly jako dvojsečné. Letištní detekční technologie té doby nebyly schopny plastické výbušniny spolehlivě odhalit. Materiál byl téměř bez zápachu, kompaktní a relativně malý objem stačil k ničivému účinku.
Lockerbie nebylo první ani poslední použití plastické trhaviny v teroristickém útoku, ale stalo se symbolem. Obraz rozptýlených trosek a vánočních dárků mezi nimi hluboce otřásl veřejností.
Úmluva a značení
Reakce přišla začátkem 90. let. Mezinárodní společenství přijalo Úmluvu o označování plastických výbušnin pro účely detekce. Výrobci byli povinni přidávat do směsí těkavé chemické značkovače, které umožní jejich odhalení pomocí speciálních přístrojů a cvičených psů.
Také český výrobce – dnes společnost Explosia – upravil složení Semtexu. Nové varianty obsahují detekovatelné příměsi. Export podléhá přísné kontrole a mezinárodním režimům nešíření zbraní.
Z technologického triumfu se stal regulovaný produkt s jasně vymezeným okruhem zákazníků.
Život po explozi
Dnes je Semtex stále vyráběn, ale jeho objemy jsou nesrovnatelně menší než v době vrcholu exportu. Používá se při řízených demolicích, speciálních technických operacích a v armádním prostředí. Je to profesionální nástroj, ne mediální strašák.
Přesto jeho jméno přežívá v popkultuře, v médiích i v běžném jazyce jako synonymum něčeho extrémně silného. Je to zvláštní osud. Výbušnina, která měla být jen produktem chemického průmyslu, se stala symbolem.
Mezi hrdostí a varováním
Semtex je součástí československého průmyslového dědictví. Doklad schopnosti domácích chemiků vyvinout materiál světové úrovně. Ale také připomínka toho, že technologický úspěch není izolovaný od politiky a morálky.
Každá exploze, v níž byl použit, vrhá zpětné světlo až do laboratoří v Semtíně. Každá zmínka o něm otevírá otázku odpovědnosti.
Semtex není jen plastická hmota s vysokou detonační rychlostí. Je to příběh o době, kdy se věda, obchod a geopolitika propojily do jediné směsi.
A jako každá silná směs – i tato zanechala stopu.
Seznam použitých zdrojů:
1. SEMTEX. Wikipedia [online]. Wikimedia Foundation [cit. 2026-02-20]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Semtex
2. SEMTEX. Radio Prague International [online]. Český rozhlas [cit. 2026-02-20]. Dostupné z: https://archiv.radio.cz/en/static/inventors/semtex
3. CZECHS try to cap plastic explosives sales. The Christian Science Monitor [online]. 26 February 2002 [cit. 2026-02-20]. Dostupné z: https://www.csmonitor.com/2002/0226/p07s02-woeu.html
4. PAN Am Flight 103 bombing investigation. Wikipedia [online]. Wikimedia Foundation [cit. 2026-02-20]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Pan_Am_Flight_103_bombing_investigation
5. THE challenge of detecting explosives. Royal United Services Institute (RUSI) [online]. [cit. 2026-02-20]. Dostupné z: https://www.rusi.org/publication/challenge-detecting-explosives
