Článek
V srpnu roku 1925 se rodina soudce Nejvyššího soudu K. Kasznicowa vydala na výlet k Modrému plesu ve Vysokých Tatrách. Vypadalo to na běžný den v horách – slunce svítilo, voda v plese se třpytila a příroda kolem nich působila idylicky. Jenže pak se stalo něco, co nikdo nečekal. Tři členové skupiny – soudce, jeho dcera a student R. Wasserberger – náhle zkolabovali a během několika minut zemřeli. Jediná, kdo přežila, byla soudcova manželka, fyzicky nejméně zdatný člen výletu.. Tak proč právě ona?
Tři lidé zemřeli během několika minut, aniž by bylo možné okamžitě určit příčinu. Bez známek zápasu, bez viditelných zranění, bez svědků, kteří by zaznamenali cokoli podezřelého. Později byl jako příčina smrti stanoven otok plic. Co tedy mohlo stát za jejich náhlou smrtí?
Jednou z nejpravděpodobnějších teorií je únik toxických plynů. V horských oblastech se může ze země uvolňovat oxid uhličitý, metan nebo sirovodík, které mohou způsobit ztrátu vědomí nebo rychlou smrt. Podobné případy jsou známé i z jiných částí světa, například tragédie u kamerunského jezera Nyos v roce 1986, kde došlo k náhlému uvolnění oxidu uhličitého a v jeho důsledku k udušení stovek lidí.
Modré pleso je ledovcového původu a v jeho okolí se nacházejí geologické zlomy, což nevylučuje možnost přirozeného úniku plynu. Pokud by se v kotlině kolem plesa nahromadil bezbarvý a těžší plyn, mohl se nenápadně převalit přes skupinu turistů a způsobil by jejich smrt během několika minut. Zajímavé je, že soudcova manželka přežila – mohla stát na vyvýšeném místě, nebo v kritické chvíli prostě nevdechla dostatečné množství plynu.
Tato teorie však má i své slabiny. Pokud by plyn unikl, neměly by se v oblasti vyskytovat mrtví ptáci nebo drobní živočichové? Proč se taková událost nestala znovu? Navíc, žádné pozdější průzkumy oblasti neprokázaly přítomnost plynových vývěrů.
Vysoké Tatry jsou známé svou nevyzpytatelností, nejen pokud jde o počasí, ale i o elektrostatické jevy. Někteří odborníci spekulují, že mohlo dojít k tichému elektrickému výboji, který zasáhl skupinu u plesa. Existují případy tzv. „suchých bouří“, kdy dochází k výbojům bez nutnosti přímé bouřkové aktivity.
Tzv. horské blesky mohou být tiché, avšak smrtící. Pokud se v oblasti nacházelo silné elektrostatické pole, mohl slabý, ale velmi účinný výboj projít přes několik lidí najednou, aniž by zanechal zjevné stopy po zásahu. Otok plic, který byl u obětí zjištěn při pitvě, by mohl být důsledkem právě takového elektrického šoku.
Problémem této teorie je ale absence jakýchkoli známek poškození na tělech obětí. Ačkoli je možné, že výboj způsobil vnitřní zranění, obvykle zanechává viditelné stopy na kůži či oblečení, což zde nebylo prokázáno.
Tatry jsou oblastí, kde může během několika minut dojít k výrazným změnám atmosférického tlaku a teploty. Náhlý pokles tlaku by mohl způsobit fyziologické reakce, například embolii nebo srdeční selhání. V extrémních případech mohou prudké změny tlaku ovlivnit i dýchací systém a vyvolat otok plic, což odpovídá zjištěním lékařů.
Navíc, pokud by se v kotlině kolem plesa nahromadila vrstva studeného vzduchu, mohlo by dojít k tzv. hypoxické kapse, tedy oblasti s nízkým obsahem kyslíku, která by mohla vést k náhlému zadušení. Tento jev je sice vzácný, ale v kombinaci s dalšími faktory nelze jeho možnost zcela vyloučit.
Modré pleso bylo odedávna opředeno legendami. Místní obyvatelé tvrdí, že je v určitých obdobích neobvykle tiché – žádný zpěv ptáků, žádný šum větru, jen naprosté ticho, které působí až nepřirozeně. Takové podmínky bývají často spojovány s náhlými a nevysvětlitelnými událostmi.
Existují i svědectví horolezců a turistů, kteří v oblasti zažili podivné pocity dezorientace, nevolnosti nebo úzkosti. Někteří mluví o pocitu, že jsou sledováni, jiní si vzpomínají na podivné zvuky či světelné úkazy nad hladinou plesa. Mohlo by se jednat o přirozený psychologický efekt izolace v horách, nebo o jev, který věda dosud neumí zcela vysvětlit?
Není vyloučeno, že skutečná příčina tragédie u Modrého plesa nebyla jediná, ale šlo o souhru několika faktorů. Možná došlo k drobnému úniku plynu, který oběti oslabil, a poté je zasáhl slabý elektrický výboj. Nebo snad nečekaný pokles teploty způsobil krátkodobý fyziologický šok? Mohl extrémní chlad, kombinovaný s vyčerpáním, způsobit rychlé selhání organismu?
Bez přesnějších historických údajů už dnes nezjistíme, co přesně se tam odehrálo. Možná se v budoucnu objeví nové technologie nebo přístupy, které pomohou odhalit pravdu.
Ať už byla skutečná příčina jakákoli, jedno je jisté – příběh Modrého plesa stále fascinuje a vybízí k dalším úvahám. Možná někdy v budoucnu moderní věda přinese odpovědi na otázky, které zatím zůstávají bez jasného vysvětlení. A možná některé záhady mají zůstat neodhaleny navždy.
Seznam zdrojů
1. Baxter, R. (2019). The Lake Nyos Disaster: Natural Hazards and Human Tragedy. London: Earth Sciences Publishing.
2. Novak, P. (2016). Tajemství Tater: Neobjasněné případy a legendy hor. Praha: Karpatia.
3. Redd, T. (2020). Mountain Weather Mysteries: From Silent Storms to Deadly Currents. New York: Alpine Science Press.
4. Lipták, M. (2018). Slovenské hory a jejich stíny: Mýty, pověsti a záhady. Bratislava: Tatran Books.
