Kolik peněz se točí v basketbalu? NBA vládne, Evropa ztrácí

Platy basketbalistů se v jednotlivých ligách výrazně liší – ať už jde o NBA, Evropu nebo ženský basketbal. Rozdíly v odměnách, hodnotách klubů i rozpočtech lig jsou často propastné a vypovídají nejen o sportovní úrovni, ale i o popularitě, marketingu nebo způsobu financování. Jak hluboko tyto rozdíly sahají a co je způsobuje?

dyž se mluví o penězích v basketbalu, většina lidí si automaticky vybaví NBA. A není divu, jelikož právě tahle zámořská soutěž nastavuje standardy, o kterých si zbytek světa může maximálně nechat zdát. Její rozpočet, smlouvy i hodnota klubů se vymykají běžným sportovním měřítkům.

V uplynulé sezóně 2024/25 přesáhly příjmy NBA hranici 11 miliard dolarů, a právě díky nim si hráči přišli na výjimečné částky. Průměrný roční příjem hráče činil 11,9 milionu dolarů, přičemž zhruba polovina padla na daně. Dokonce i hráč s úplně „nejhorší“ možnou smlouvou si vydělal přes milion dolarů – tedy víc, než kolik dostávají nejlépe placení hráči v celé řadě evropských lig.

Laťka se ale stále posouvá dál. V poslední sezóně si například Stephen Curry vydělal přes 55 milionů dolarů, přičemž podobně na tom byli Nikola Jokič nebo Joel Embiid, a vedle toho mělo v součtu 27 hráčů smlouvy přesahující 40 milionů dolarů. Několik kontraktů tak už přesahuje 50 milionů ročně a Anthony Davis z Lakers v příští sezóně pokoří dokonce šedesátimilionovou hranici.

Štědré platy umožňuje kombinace vysokých příjmů ligy a systému kolektivních smluv. Kluby se řídí tzv. platovým stropem, který byl loni nastaven na přibližně 140 milionů dolarů na tým, přičemž tento systém má udržet soutěž co nejvyrovnanější. Realita je ale taková, že bohatší týmy strop často překračují a odvádějí luxusní daň, jen aby udržely největší hvězdy ve svém kádru.

Celkové finanční zdraví NBA je výborné. Liga těží z lukrativních smluv s televizemi, své globální popularity i silné značky. Díky tomu rostou i hodnoty samotných týmů. Podle dostupných dat přesahuje hodnota Warriors 8,8 miliardy dolarů, Knicks a Lakers se drží nad sedmi, a i svým způsobem „menší“ Denver Nuggets jsou aktuálně oceněni na 3,9 miliardy. NBA tak není jen ligou nejlepších hráčů, ale i jedním z nejvýdělečnějších sportovních podniků planety.

Evropský basketbal nabízí špičkovou úroveň, věrné fanoušky i bohatou historii. Soutěžím jako Euroliga nechybí kvalita ani prestiž, například letošní titul získali hráči Fenerbahce Beko, když ve finále přehráli AS Monaco a navázali tak na svůj triumf z roku 2017, jenže po finanční stránce jde o úplně jiný svět než NBA.

Platy v Evropě zůstávají o několik řádů nižší. Většina smluv elitních basketbalistů Euroligy se pohybuje v rozmezí několika set tisíc až necelých dvou milionů eur ročně. A přestože některé kluby, jako třeba Real Madrid nebo Anadolu Efes, mají rozpočty v řádech desítek milionů eur, jen zlomek z toho směřuje přímo na výplaty hráčů.

Rozdíl oproti NBA je propastný. Hráč s nejvyšším euroligovým kontraktem by se podle výše roční mzdy sotva dostal do první dvoustovky platového žebříčku NBA. Jinými slovy by se tak dalo říct, že v Americe vydělávají víc i solidní náhradníci, kteří nastupují do zápasu jen na pár minut.

Chybí tu také celosvětový dosah. Bez globální viditelnosti a masivního merchandisingu nemají evropské soutěže šanci přiblížit se zámořským platovým hladinám. Euroliga tak zůstává v jádru silným regionálním projektem, ale marketingově se s NBA nemůže vůbec rovnat.

Evropa tak dál zůstává druhou ligou nejen výkonnostně, ale hlavně ekonomicky. A právě proto je pro mnoho mladých talentů tou největší metou odchod za oceán – do světa, kde se basketbal hraje nejen pro vítězství, ale i pro desítky milionů.

Snad největší finanční kontrast v profesionálním sportu najdeme mezi mužským a ženským basketbalem. Zatímco NBA je nejlépe platící sportovní ligou na světě, WNBA svým hráčkám nabízí jen zlomek částek vyplácených mužským protějškům.

Průměrný roční plat hráčky se ještě v poslední sezóně pohyboval kolem 100 tisíc dolarů, tedy přibližně kolem jednoho procenta toho, co bere průměrný hráč NBA, přičemž i ty nejlepší hráčky pobírají mzdu v řádech stovek tisíc, což doplňuje i skutečnost, že maximální „supermax kontrakt“ za uplynulou sezónu dosahoval necelých 242 tisíc dolarů. Pro srovnání, hvězdy NBA si za stejnou dobu přijdou až na 200krát víc.

Rozdíl však nejlépe ilustruje pohled na týmové rozpočty, kdy platový strop celého týmu ve WNBA (cca 1,46 milionu dolarů) je jen o málo vyšší než minimální roční plat jediného hráče v NBA (cca 1,2 milionu dolarů). Jinými slovy lze konstatovat, že jeden dobře placený náhradník v NBA by svým platem téměř vyčerpal mzdový rozpočet celého ženského týmu.

A to navzdory tomu, že popularita ženského basketbalu roste. WNBA totiž zaznamenala rekordní sledovanost i návštěvnost a celkový mediální dosah ligy se zvyšuje. Přesto jsou odměny pro hráčky stále velmi nízké v porovnání s tím, jak jsou na tom hráči v NBA. A i právě proto mnoho basketbalistek vyráží za lepšími výdělky do zahraničí, kde mohou získat výrazně výhodnější kontrakty.

V zákulisí ligy mezitím zesilují hlasy volající po změně. Před novou sezónou má hráčská asociace WNBA možnost odstoupit od stávající kolektivní smlouvy a otevřít jednání o lepších podmínkách. Zda to však povede k výraznějšímu sblížení s NBA, ukáže až čas.