Článek
Most stárne a vylidňuje se. Ještě před dvaceti lety byl průměrný věk obyvatel 33 let. Dnes je to už 44 let a město se řadí mezi nejrychleji stárnoucí v republice. Počet obyvatel v tomto roce poprvé klesne pod 60 000 obyvatel s trvalým pobytem.
Dlouhá léta se o Mostu mluvilo jako o městě s přijatelnými náklady na život. Dnes se tato představa začíná vytrácet. Nejde, ale o ceny nájmů nebo nemovitosti jako například v Praze, ale paradoxně o platby ve prospěch radnice , která je schvaluje.
To samo o sobě zní absurdně. Jenže realita je ještě tvrdší.
Zatímco v Praze se veřejná debata točí hlavně kolem nájmů a cen nemovitostí, v Mostě se v průběhu pár let zvýšily přímé platby za poplatky nebo daň z nemovitostí.
A právě tady začíná odpovědnost radnice.
Náklady na život ve městech
Rozhodnutí města o výši těchto poplatků se promítají přímo do rodinných rozpočtů. Nejde o drobné. U modelové čtyřčlenné domácnosti jde v součtu o částku, která může odpovídat zhruba jedné měsíční mzdě – jen na povinných platbách nastavených městem.
A hlavní problém? Tohle nejsou výdaje, které vyřešíte „šikovností“. Nejde o běžné ceny na trhu, kde lze ušetřit změnou dodavatele. Jsou to platby, které se domácnostem jen těžko optimalizují – protože jsou dané rozhodnutím radnice.
Pro řadu domácností to znamená rozdíl mezi důstojným životem a permanentním přežíváním.
Draho – a žít se tu stejně nedaří
Ironie je krutá. Povinné platby rostou, ale Most zároveň patří dlouhodobě k nejhůře hodnoceným městům v republice z hlediska kvality života.
Podle Indexu kvality života projektu Obce v datech, který srovnává všech 206 obcí s rozšířenou působností, Most opakovaně končí téměř na úplném dně žebříčku – v některých ročnících až okolo 204. místa z 206.
Jinými slovy: platíme víc, ale dostáváme míň.
A to už není „pocit“. To je dlouhodobě opakované srovnání.
Místo toho se stále zřetelněji ukazuje jiný trend. Od roku 2014 Most vstoupil do období demografického úpadku. Počet obyvatel dlouhodobě klesá – a tento pokles je jen částečně zmírňován příchodem cizinců. Jinými slovy: bez migrace by úbytek obyvatel nebyl jen v evidenci.
Nejtvrdší dopad na ty, kteří mají nejméně
Vysoké náklady na život dopadají nejvíc na nízkopříjmové domácnosti, pracující rodiny a samoživitele. Právě v Mostě přitom žije nadprůměrný podíl lidí, kteří už teď počítají každou korunu.
Zdražování městských služeb tu není jen ekonomické téma. Je to strukturální problém, který urychluje odchod mladších lidí, prohlubuje zadlužení domácností a dál oslabuje město, které už teď ztrácí obyvatele. A město, které by mělo své obyvatele chránit, se stává jedním z hlavních důvodů, proč se tu žije tak těžce.
Otázka, kterou si musíme položit
Jak je možné, že město s průměrnými mzdami, které ale zdaleka nedosahují pražské úrovně, má vyšší povinné městské platby než například Praha? A proč to vedení města považuje za normální?
Most nepotřebuje marketingová hesla ani další sliby o světlých zítřcích. Potřebuje politiku, která nebude zvyšovat náklady těm, kdo už teď sotva vycházejí. Protože jinak zůstane městem, odkud lidé neodcházejí proto, že by chtěli – ale proto, že už nemají na výběr.
A to je účet, který je mnohem dražší než jakýkoli poplatek na složence.
Zdroje:
obcevdatech.cz
aktualne.cz - článek o nákladech ve městech
