Článek
Rok právě uplynulý byl podle měření meteorologické služby EU Copernicus třetím nejteplejším rokem v historii měření a sedmým nejsušším. Tahle hodnotící zpráva z počátku nového roku nás zřejmě už ani nepřekvapila. Vždyť každý z nás si jistě uvědomuje, že je s naší planetou leccos v nepořádku. Na mnohých místech Země jsou teplotní extrémy nepřehlédnutelné: potápějící se ostrovy v Tichomoří vlivem tajících ledovců, zvýšená teplota hladiny moří, a tím hrozící záhuba podmořských ekosystémů, narušené potravní pyramidy, sluncem doslova vypálené xerofytní vegetace na severních hranicích Mexika s USA, kde již několik let pro nedostatek vody přeživší vegetace ani nekvete…
My, Středoevropané, jsme si možná ještě nedávno tuto hrozbu ani nepřipouštěli. Ale extrémní sucha střídaná katastrofickými záplavami, vysoké letní teploty, časté požáry, nedostatek podzemní vody aj. nás vyvádějí z klidu.
Autor článku Mgr. Svatopluk Matějka.
A jak si tuto objektivní skutečnost uvědomujeme v našem městě? Jakou strategii na eliminaci těchto nebezpečných jevů má vedení Mostu?
Tyto otázky mě napadly po jednom mém návratu z měsíčního pobytu na botanické expedici po pouštích USA v roce 2015. Po červnovém bádání a pozorování na lokalitách blízkých mexickým hranicím, kde teploty přesahovaly 40 °C a povrch země byl rozehřátý na nějakých 50–60 °C, jsem se začátkem července vrátil opět domů, do Mostu. Netušil jsem však, že mě zde čekají stejné teploty, jako byly tam, odkud jsem právě přiletěl – tedy v Čivavské poušti – přes 40 °C!
Hned druhý den po příjezdu jsem šel v poledne cosi vyřizovat na poštu a přešel jsem i do sousedního Penny na nezbytný nákup. Pobyt na betonových a asfaltových plochách byl pro mě k nevydržení! Vše bylo rozpálené, nemohl jsem dýchat, navíc mě zastavil místní propagátor hudby, který se domáhal vysvětlení, proč jsem chyběl na jeho posledních dvou koncertech… Situace pro mě byla díky tomu vedru naprosto nesnesitelná. Celý měsíc jsem tyto teploty snášel za velkou louží bez problémů, a na mosteckých ulicích k mému kolabování stačilo pár popsaných okamžiků.
Nechci vyvolávat jakoukoli hysterii, ale můžeme si být jistí, že bude ještě hůř, že počet tropických dnů bude narůstat. Tak jako se řeší tato otázka v některých jiných městech v České republice, neměla by to být tedy jedna z jasných priorit i města našeho? Vždyť naše panelákové město, plné betonu a asfaltu, je vzhledem k vysokým letním teplotám jedno z nejzranitelnějších.
Například dendrologové již dávno vypracovali seznamy vhodných stromů, které dokáží čelit exponovaným místům v městské zástavbě. Proč toho nevyužít? Ano, cca po dobu posledních pěti let jsme byli svědky doplnění výsadby stromů na vrchu Šibeník. Vedení města tuto věc dokonce prezentovalo před minulými komunálními volbami jako jeden ze svých úspěšných projektů. Kolik stromů však při tom uhynulo, mohli sledovat všichni, kdo se trochu o zeleň zajímají. Každoročně pak byly desítky stromů za ty uhynulé dosazovány. Naposledy to bylo vloni v listopadu, tedy opět v období pro sázení stromů ne zrovna vhodném. Všechny příčiny těchto opakovaných nezdarů – kdo je za ně zodpovědný a výše nákladů na opakovaný nákup nových stromů – na tyto otázky bude snad znát odpověď jen současné vedení města.
Ano, často slýcháme, že Most má v ulicích mnoho, nebo dokonce nejvíce stromů ze všech měst v ČR. Možná. Ale možná, že se nám to jen snaží někdo namluvit. Přesto řešení zeleně v našem městě vidím jako velmi podceněné, podfinancované a neodborné.
Není potřeba pro důkazy chodit daleko od centra města: trpící starší výsadba javorů v ulici F. Halase, kde odumírají celé větve a kmeny stromů, jež shazují listy místo na podzim už na konci léta. Tyto stromy pomalu umírají. Totéž vidíme u javorů na třídě Budovatelů i v dalších ulicích. Vysazené fastigiátní – sloupovité – habry na Moskevské ulici na straně, kde je Penny, nemohou odolávat podmínkám, které tato expozice stromům poskytuje.
Na Moskevské ulici byly vysazeny úzce sloupovité habry, které na exponovaném místě nezvládají horko ani nevytvářejí potřebný stín.
Nová výsadba jinanů u nákupního domu Centrál zase nerespektuje vzrůst stromů. Tyto v dospělosti nádherné mohutné stromy jsou tu „přišpendleny“ ke zdi jako na školní nástěnce! O mobilní zeleni a jejím estetickém účinku před Centrálem se snad ani zmiňovat nemusím. V ulicích také chybějí důležité jehličnany. Poté, co byly zlikvidovány oslabené a nemocné smrky, tu důležitá vyváženost mezi jehličnany a listnáči absentuje. Na exponovaných místech, kde by bylo potřeba vytvořit novou výsadbou stromů stín, vyrůstají namísto toho záhony s květinami…
Nová výsadba jinanů u zdi nákupního domu Centrál nerespektuje jejich budoucí rozměry. Ulice po zeleni volá, ale projekty s prostorem zjevně nepočítaly. Náhodně rozmístěná mobilní zeleň pak působí spíš groteskně než funkčně.
Myslím si proto, že naše město, pokud chce chránit své obyvatele před klimatickými změnami, musí přijít co nejdříve s razantním řešením. Je potřeba zvolit jasnou, propracovanou strategii, jak současný neutěšený stav zvrátit, tak aby ulice byly pokryty vhodným „deštníkem“ korun stromů, aby se ulice a domy v létě nepřehřívaly. Stromů, které skutečně ve všech aspektech vyhovují danému místu, kde budou zasazeny.
Aby tyto vhodné a správně umístěné stromy povyrostly a mohly plnit tak svůj účel, je běh na delší trať. A toho času z hlediska rychlosti klimatických změn příliš nemáme. Navíc je potřeba o ně odborně pečovat, aby se jim dařilo a mohly plnit své mnohé, pro občany města nezastupitelné blahodárné funkce. Bylo tedy prozíravé v minulosti rušit celé oddělení zeleně technických služeb, aby v jeho prostorách vznikl sběrný dvůr? Nebude nám ono vybavené oddělení nyní chybět?
Autor: Mgr. Svatopluk Matějka
