Článek
Žijeme v době, kdy jsme obklopeni tisíce věcmi, informacemi, marketingovým smogem a hlukem. Kolik věcí v životě potřebuji a kolik jich v životě chci? Snažím se najít rovnováhu někde mezi tím.
Jednou jsem slyšela, že v jednoduchost je nejvyšší míra sofistikovatnosti. Zpočátku jsem nevěděla, jak to uchopit, ale po čase jsem v tom nalezla nesmírnou pravdu. Estetika jednoduchosti se neprojevuje jen v interiéru nebo módě. Dá se najít v myšlení, v komunikaci, ve vztazích. Umět říct méně slov, ale s větší váhou. Mít méně věcí, ale těch, které opravdu používáme a milujeme. Trávit čas jen s lidmi, se kterými se cítíme dobře a nemusíme jim nic dokazovat.
V jednoduchosti lze najít lehkost, klid a krásu, kterou v přeplněnosti nevidíme. Stačí začít malými krůčky. Uklidit stůl, vypnout zbytečné notifikace na telefonu, vyřadit z šatníku věci, které už nebudeme nosit. Vznikne nový prostor. A právě v něm se rodí harmonie. Harmonie, kterou do života nutně potřebujeme. Žije se v ní lépe, klidněji, bez chaosu.
V takovém prostředí si oddechne i mysl.. A s odpočinutou myslí přichází i jasnější pohled na svět kolem nás. Najednou víme, co je důležité, a co už jen odvádělo naši pozornost. Život bez zbytečností není prázdný, naopak se stává plnější. Plnější klidu, soustředění a vděčnosti. Věci, které zůstanou, začínáme vidět v novém světle: oblíbený hrnek, kniha, kterou čteme znovu a znovu, šátek po babičce. Najednou si uvědomujeme, že kvalita převyšuje množství. Jednoduchost nás učí vážit si okamžiku. Sednout si k večeři bez spěchu. Vnímat barvu oblohy při cestě domů. Naslouchat blízkému, aniž bychom přemýšleli, co řekneme dál. To jsou chvíle, kdy život dostává hloubku.
Když dovolíme jednoduchosti vstoupit do našich domovů i srdcí, objevíme, že méně opravdu znamená více. Více prostoru, více radosti, více života.
