Byrokracii zavaříme. Zjednodušujeme regule pro domácí marmelády či cukroví

Odstraňujeme zbytečné překážky pro domácí výrobky. A pro nadšence!

Lucie Stejskalová byla tím prvním spouštěčem, který mě přiměl zajímat se o zjednodušení podmínek pro výrobu domácích lahůdek. Sbírala tehdy jednu cenu za druhou. V soutěži ve vaření domácích marmelád pro britskou královnu Alžbětu II. skončila druhá. To už je řadu let zpátky. Já se o tom dozvěděla, když jsem byla aktivní v komunální politice, ona posílala do soutěží třeba citronové a pomerančové pochoutky.

Tehdy i dnes měla Lucie svou práci, kterou má ráda. Koníčkem se nikdy nechtěla živit. Ale legálně nějaké marmelády prodat známým nebo kolegům v práci by chtěla. Před lety ji zastavily nutné počáteční statisícové investice a přísné hygienické podmínky. Nemohla by podle tehdejších pravidel marmeládu na prodej po okolí vařit ve své domácí kuchyni, musela by mít nebytový prostor (provozovnu) - na rozdíl od mnoha jiných zemí. Třeba v té zmiňované Británii by se jí do určitého objemu domácí výroby jen přišel někdo z úřadu podívat domů. Tuzemská pravidla ze strany hygien však patřila k mimořádně přísným. Mnohdy tak docházelo k jejich obcházení. A i proto je zjednodušujeme, jak jsme se zavázali v programovém prohlášení vlády.

Chceme pomoci šikovným lidem, kteří v domácím prostředí chtějí vyrábět marmelády, sirupy, péct cukroví a další. Mnohdy jim v tom brání nejednotný výklad pravidel, a proto vznikla jasná a přehledná metodika pro krajské hygieny.

Trocha právničiny. Jde o to, že evropské nařízení o hygieně potravin, které platí pro potravinářské podniky, se nevztahuje na případy, kdy výrobce přímo dodává malé množství vlastních produktů konečnému spotřebiteli nebo místnímu maloobchodu. Jedná se také třeba o občerstvení prodávané na jednorázových akcích, nebo na těch, které se opakují třeba jednou za rok. Jsou to třeba různé charitativní, školní nebo obecní slavnosti, hody, pouliční posezení či happeningy. I tak výrobce samozřejmě musí splnit obecná ustanovení týkající se bezpečnosti potravin. Jen padá povinnost těch absurdně vysokých vstupních investic.

Další příklady šikovných podnikavých lidí, kteří narazili na přehnanou regulaci

Celkem častý případ reprezentuje Jana s vášní pro pečené sladké. Jeden rok se jí před Vánoci sešlo přes 100 kg objednávek cukroví od známých, druhý rok to bylo na 150 kg. Tak si pořídila i robota, aby následně zjistila, že to není legální, protože to dělá doma. Dnešní úprava podmínek, která by to umožňovala, ještě neplatila. Bála se udání, proto úplně péct přestala, i když moc chtěla, protože pečení miluje, ale nenašla legální způsob, jak se této aktivitě věnovat.

Naopak Michaela Dolníčková se profesně se věnuje jedlému tisku, ale její velká vášeň jsou také pralinky a čokolády, na jejichž výrobu absolvovala kurz. Rodina si velmi chválila její práci, stejně tak přátelé, a prověřila tak možnost mít koníčka jako přivýdělek. Jenže zjistila komplikovanost celého procesu. Pokud jsou produkty v krabičkách, tak na nich musí být uvedeno normové složení jednotlivých součástí v % plus alergeny. Přitom alergický člověk se pralince vyhne nehledě na to, zda tam je 5, nebo 10 % složky. U počítání norem si nebyla jistá, a proto si najala firmu. Cena? Jeden recept by ji vyšel na 1500 Kč, což se nevyplatí. Pralinky totiž musí být namixované s různými příchutěmi. Navíc chtěla vyrábět jen menší množství od podzimu do jara (v teple se totiž roztékají). To už se nevyplatilo vůbec.

Jasná pravidla pro domácí malovýrobce

Proto jsem spolu s naším pirátským ministrem pro legislativu a předsedou Legislativní rady vlády Michalem Šalomounem uspořádala kulatý stůl za účasti zástupců hygieny a lidí s osobní zkušeností s tím, co znamená u nás chtít péct cukroví nebo vařit marmelády na prodej v malém, domácím, množství, a přitom legálně. A jednoduché to nemají.

Hlavní hygienička Pavla Svrčinová představila zpřesnění výkladu legislativy pro malovýrobce potravin v domácím prostředí. Podnět Pirátů vedl ke zjednodušení a sjednocení pravidel pro výrobu domácích produktů v souladu s evropským právem. Jinými slovy: konečně to už u nás nebude složitější než v jiných zemích!

Nová metodika pro krajské hygienické stanice usnadní legální prodej občasným malým výrobcům nejen sezónních produktů. To přispěje k podpoře a rozvoji drobného podnikání a lokálního zemědělství. Nyní budou moci lidé s klidem například napéct cukroví na Vánoce pro své známé nebo prodávat příležitostně marmeládu na místním jarmarku nebo třeba koláče na hasičské akci.

Lidé, kteří rádi vaří marmelády a sirupy, nebo chtějí prodávat domácí občerstvení na místní komunitní akci, mají nyní k dispozici jasný návod, co je dovoleno v oblasti domácích výrobků, a za co je nikdo nebude popotahovat.

A bonbonek na závěr: Piráti obdobně prosazují komplexní Antibyrokratický balíček

Výše popsaná metodika je součástí Antibyrokratického balíčku II, který právě na návrh ministra Michala Šalomouna (Piráti) schválila vláda za účelem zjednodušení a zjasnění předpisů a snížení nadbytečných a zatěžujících byrokratických povinností. A o zjednodušování nám jde.

Antibyrokratický balíček II zahrnuje i další opatření na úlevu a zmírnění byrokracie. Mezi nimi např. zvýšení limitů pro povinné ověření účetní závěrky auditorem ve firmách, zvýšení limitu pro bagatelní spory, částečné zrušení přísedících u soudů (ponecháni by měli být například u závažné trestné činnosti), zrušení vstupních lékařských prohlídek pro nerizikové profese, zavedení možnosti online žádosti na všechny typy důchodů či digitalizaci komunikace zaměstnavatele s orgány sociální správy (včetně písemností k dávkám nemocenského pojištění). Již splněnou povinností je zrušení potravinářských průkazů v novele zákona o ochraně veřejného zdraví (mohly totiž kupříkladu platit neomezeně dlouho).

Více o Antibyrokratickém balíčku II naleznete zde.