Fico se odkopal

Slovenský ministr zahraničí Juraj Blanár jednal v sobotu 2. března v turecké Antalyi se svým ruským protějškem Sergejem Lavrovem (ten je už přes dva roky na sankčním seznamu EU). J. Blanár později řekl, že setkání se konalo z iniciativy Moskvy. Výsledek? „Ruská strana potvrdila připravenost obnovit vztahy se Slovenskem – na meziparlamentní úrovni, v kulturní, humanitární a vojenské vzpomínkové oblasti,“ dodala ruská diplomacie.

Setkání se uskutečnilo v den pohřbu Alexeje Navalného.

„Už vidím ty skříkající postavičky v opozici a v liberálních médiích,“ dodal Fico na adresu očekávaných kritiků schůzky s ruským ministrem zahraničí. Co se to na Slovensku děje? Čím se Fico stává? Jen se odkopal, nebo se změnil?

Během posledních dvou volebních období se způsob vedení politických kampaní na Slovensku změnil k nepoznání. Politici dnes využívají zcela jiné komunikační kanály. Kdo si toho nevšimnul, je nyní mimo parlament. Politici, kteří dnes ve slovenském parlamentu nebo i vládě sedí, pochopili, že musí využívat nejen sociálních sítí, ale mnozí se spolehli také na podporu od dezinformátorů a konspiračních webů.

Tady je první výrazná podobnost s taktikou Orbána. V Maďarsku je již velmi těžké nalézt nezaujaté zdroje a objektivní zpravodajství.

Dalším společným znakem je nekomunikace s vybranými médii, selekce „důvěryhodných novinářů“ a záměrný bojkot a zesměšňování těch kritických. Právě Orbán tohle dělá už léta - vybírá si jen ty, o které stojí on.

Vzhledem k tomu, že se kampaň na Slovensku dnes dělá primárně na Facebooku, s podporou dezinformačních webů je cílem dostávat jediný příspěvek mezi statisíce voličů. Politici z Ficovy koalice již nepotřebují mainstreamová média a jejich sledovanost.

Kampaň před slovenskými parlamentními volbami 2023 nese navíc smutné prvenství: poprvé se do předvolebního boje dostal deepfake – počítačem vytvořené audio a video. Dva dny před hlasováním začala kolovat na sociálních sítích a v e-mailech údajná nahrávka s falešným rozhovorem mezi novinářkou Denníka N Monikou Tódovou a předsedou Progresivního Slovenska Michalem Šimečkem. Video již bylo uznáno jako falešné příslušnými orgány. Přesto si jej poslechlo desetitisíce lidí. Video mělo dosah zejména díky přiživování politiky, šířil ho například bývalý předseda Nejvyššího soudu a exministr první Ficovy vlády Štefan Harabin.

Na příkladu jiného slovenského politika, Luboše Blahy, vidíme sílu Facebooku, přetavenou do politické moci. Luboš Blaha, původně bezvýznamný poslanec SMERu, který ve volbách v roce 2016 získal pouhých 2 300 preferenčních hlasů. V roce 2020 si polepšil na 60 000 kroužků a předstihl dokonce i místopředsedy SMERu Blanára a Žigu.

Systematicky si budoval fanouškovskou základnu na Facebooku, kde soustavně propagoval ruskou agresivní zahraniční politiku a šířil dezinformace, které jsou součástí informačních operací Ruské federace na Slovensku. Jeho profil nasbíral téměř 200 000 sledovatelů, načež mu samotný Facebook stránku zrušil po opakovaném porušování pravidel této platformy týkajících se nenávistných projevů, šikany a obtěžování, podněcování k násilí, jakož i dezinformací a poškozování ohledně Covid-19. Ani ztráta profilu jeho úspěchu ale nakonec nedokázala zabránit. Dnes je místopředsedou parlamentu a v loňských zářijových volbách obdržel 220 478 preferenčních hlasů, což je třetí největší počet hned za Robertem Ficem a Robertem Kaliňákem. Takto jednoduše lze přetavit nenávist, zlo a propagandu v preferenční hlasy, vliv a moc.

SMER rovněž nezaostal za dobou a metodu Luboše Blahy napodobil. Začal investovat do budování vlastní mediální sítě a postupným začleňováním prvků ruské propagandy do vlastní politické kampaně začal přebírat voliče stran a hnutí, které byly téměř deset let nerušeně podporovány kanály „zpravodajské alternativy“ založené ruskými špiony. Když SMER ukázal, že mu nevadí stavět svou legitimitu na dezinformačních webech, začala ho tato síť proruských projektů přímo podporovat. Ve spojení s vlastními kanály se SMER dokázal odpoutat od nutnosti vést kampaň tradičními metodami nebo vystupovat v mainstreamových médiích.

Tuto trajektorii jsme mohli pozorovat také v Česku, kde se Zeman ani Babiš do poslední chvíle neobjevili v debatách největších televizních kanálů a podpora dezinformačních projektů jim nevadí. Téměř totožný přístup má také současný americký prezidentský kandidát Donald Trump.

Další způsob, jak je možné se dostat z popela zpátky nejen do parlamentu, ale rovnou do vlády, je umístit na kandidátku hvězdy prokremelské antisystémové scény. To se podařilo Andreji Dankovi, který si na kandidátku umístil například hvězdu prokremelské TV Slovan, současnou ministryni kultury, Martinu Šimkovičovou, nebo současného ministra životního prostředí Tomáše Tarabu. Ten se na kandidátku SNS dostal za stranu Život, krajně pravicovou, národoveckou stranu. Tomáš Taraba se vezl na všech vlnách dezinformací od zpochybňování covidu či očkování, skrz útoky na prezidentku Čaputovou a její dceru, útočil také na neziskové organizace či média a přiživoval averzi vůči LGBTI+ komunitě. Taraba jen těsně zaostal za Dankem, v preferenčních kroužcích dostal o přibližně 5 tisíc hlasů míň než předseda Danko.

Toxické prostředí na sociálních sítích, aktivity ruských zpravodajských služeb a nečinnost demokratů ve vládě přispěly k úplné normalizaci prokremelských narativů ve společnosti a doslova a do písmene umožnily politickou existenci vlády Róberta Fica.

Po podpisu koaliční smlouvy jedno z jeho prvních prohlášení znělo: „dnešním dnem končí éra politických neziskových organizací“.

Vidíme postupné odvolávání odborníků na strategickou komunikaci z Úřadu vlády a Centra boje proti hybridním hrozbám, a jejich protějšků na dalších rezortech. Na místa expertů jsou dosazováni loajální přátelé Roberta Fica bez adekvátních znalostí. Příklad změny: Závažný dopad má pozastavení fungování facebookové stránky „HOAXY, PODVODY – Policie SR“ a propuštění Davida Púchovského, mladého policisty, který úspěšnou stránku zakládal. Paradoxně vznikala právě za první vlády Roberta Fica. Tato stránka nejen že vyvracela hoaxy a podvody, ale upozorňovala i na možné budoucí škodlivé narativy. Stránka patřila mezi nejsledovanější policejní stránky v Evropě (na počet obyvatel) a jednotlivé posty se dostávaly ke statisícům lidí. V oblasti boje proti dezinformacím patřila mezi nejvlivnější zdroje. Její konec symbolizuje i začátek úplně nového stylu vlády na Slovensku. I o tom jsme dnes mluvili s místopředsedou slovenského parlamentu, Michalem Šimečkou, předsedou Progresívného Slovenska.