Článek
Na úvod si vypůjčím slova Daniela Münicha, ekonoma z CERGE-EI a člena NERV. Ve svém facebookovém statusu píše (1):
Můj názor na R O D I Č O V S K O U? Je to třeba posuzovat v širších souvislostech i jako součást důchodové reformy (dlouhodobé plnění veřejných rozpočtů).
- Maximální doba pobírání rodičovské by se měla zkrátit ze 4 na 3 roky.
- Dávka by se měla valorizovat pravidelně a ne nečekaně a skokově po dlouhé době jako dosud. Ale letos pouze tehdy, pokud vláda jinde 'splaší' dostatek peněz na rychlé (do <4 let) dobudování chybějících kapacit mateřských škol (MŠ), podporu chodu dětských skupin a sousedského hlídání.
- Faktický nárok dítěte na místo v MŠ by měl vzniknout ke dni třetích narozenin dítěte a ne až k 1. září. Předvídatelnost dostupnosti místa v MŠ by měla existovat od okamžiku narození dítěte a ještě lépe před jeho početím.
- Povinnost zaměstnavatele držet místo matce by měla být delší než do dne 3. narozenin dítěte, pokud dítě před 1. zářím nezíská nárok na místo v MŠ (tedy pokud nebude naplněn bod předchozí).
Tolik Daniel Münich. Souhlasím téměř se vším (diskutabilní mi přijde přenášení nepředvídatelnosti na zaměstnavatele) - kromě výrazu „pokud“. Chci totiž, aby se nám povedlo dostat do situace, kdy žádné „pokud“ nebude. Kdy garance míst ve školce nebo dětské skupině bude platit ne jen pro dítě tříleté, ale časem i pro děti ve dvou letech věku. Nicméně vím, že tam ještě nejsme. Ale je to nezbytný cíl.
Proč tak zdůrazňuju, jak důležitá je podpora péče o malé děti? Protože vyhrají všichni: rodiče, kteří si v naprosté většině školku přejí (a zopakuji: těm, kdo chtějí být déle doma, tuhle možnost nikdo brát nechce. Jen by si čerpání rodičovského příspěvku rozložili pouze do tří let). Společnost, které stoupnou příjmy. A především ti, kdo pečují nejvíc - nejčastěji ženy. Nebudou tolik trpět jevem nazývaným „parent pay gap“ - celoživotní propad příjmů způsobený přerušením výkonu profese na příliš dlouhé období. A třeba také situací, kdy nutně potřebují školku, ale není dostupná.
Když umožníme rodičům pracovat, můžeme získat minimálně 15 miliard korun ročně
Aktuálně činí rodičovský příspěvek 300 000 korun. Rodiče jej mohou čerpat do čtyř let dítěte. Čím vyšší je měsíční částka, tím rychleji se suma vybere. Měsíčně je možné pobírat až 70 procent základu výdělku (je tam však strop). Reálně však hodnota celého příspěvku od posledního navýšení poklesla o 97 tisíc Kč.
Piráti proto dlouhodobě prosazují zvýšení rodičovského příspěvku ze 300 000 korun alespoň na 350 000 korun a pravidelnou valorizaci v návaznosti na růst průměrné mzdy, jejíž je náhradou. A to je třeba zdůraznit - rodičák je v našem pohledu nejen náhradou mzdy, ale také doplňkem při nižším pracovním úvazku. Zkrátka uznání toho, že péče je práce.
Málo se to ví, ale usnadněním zapojení rodičů na trh práce je možné státní kasu posílit až o 15 miliard ročně skrz daně a odvody. A to i po odečtení nákladů na školky či dětské skupiny.
Ta rovnice je jednoduchá. Rodiče chtějí pracovat, a pokud jim to umožníme, odvedou do státní kasy mnohem více peněz. Směr se pak otočí: již nepobírají, ale oni odvedou státu. Tolik k odůvodnění 15 miliard ročně při navýšení kapacit péče.
Piráti právě proto ve spolupráci s mnoha dalšími pracují na cíli - garanci místa v mateřské škole nebo jiném předškolním zařízení a rozšíření nabídky částečných úvazků, na vzniku sousedských skupin jako rychlého doplňku, a na novele zákona o dětských skupinách. I proto si přeju dostatek peněz pro obce na přístavby, dostavby a rekonstrukce školek. Potřebujeme předvídatelně garantovat rodičům, že mají bezpečné a pro různý věk vhodné prostředí, kam dítě umístit, pokud do práce chtějí. Jakmile péče dostupná je, rodiče ji totiž od dvou let věku využívají (viz mapa celé ČR).
Fakta: Loni stát na rodičovských příspěvcích vyplatil přes 33 miliard korun. Přidání o 10 000 korun představuje zhruba miliardu korun navíc. Strany koalice i opozice navrhují různě vysoká navýšení, a to minimálně o 50 000 korun. Tolik jsme za Piráty navrhli již před rokem.
Při přidání o tuto částku by ročně bylo potřeba zhruba o pět miliard korun víc. Např. na důchody se loni vydalo 594 mld Kč. Další srovnání výdajů na různé druhy podpory je možné např. přes www.socialnisystem.cz.
Porodnost v Česku náhle klesla
Porodnost je důležitá veličina, která říká, jak se daří mladým lidem a jak vidí svoji budoucnost. Když se vyhlídky na budoucnost zhorší, rodiny mají dětí méně. Další jednoduchá rovnice.
V posledních letech se v Česku každý rok narodilo více než 110 tisíc dětí. V roce 2022 nastal zlom. Meziročně se narodilo o 12 000 dětí méně. Pokles porodnosti navíc během roku 2022 akceleroval, ve 4. čtvrtletí už činil meziroční pokles 15 %.
Důvodů je řada a primární je patrně demografie. Ovšem pokud bude trend nastolený v loňském roce pokračovat, pocítí to na svých důchodech už dnešní padesátníci. Proto musíme udělat vše, co umíme, aby rodiny měly tolik dětí, kolik si přejí.
Závěrem. Nikdo by neměl odkládat rodičovství kvůli penězům. Přemýšlejme i o sladění se studiem. Předvídatelnost určité výše (tedy reálné hodnoty) rodičovského příspěvku v důsledku jeho pravidelné valorizace, kterou bych si přála, takovou jistotu představuje. Ruku v ruce s dostatkem garantované nabídky péče o děti, podle toho, co té které rodině vyhovuje. K tomu zjednodušený vstup na trh práce (i díky námi již schválené podpoře částečných úvazků pro rodiče či pečující). To je cesta, která se vyplatí všem.
____________________________________