Článek
Alina Horava přichází 27. března večer před vyšetřovací komisi. V Kruhlaje, v regionu Mahilioŭ v Bělorusku. Má svědčit jako svědkyně v trestním řízení o účasti na pokojných protestech v roce 2020. Tehdy běloruská ústřední volební komise ohlásila (9. srpna 2020), že vítězem prezidentských voleb se opět stal dlouholetý autoritářský vůdce Alexandr Lukašenko. Opozice stejně jako Evropská unie a další státy výsledek hlasování neuznaly a požadovaly vypsání nových voleb. Autoritáři ale dobrovolně neodcházejí. Začaly mohutné několikaměsíční, později krutě potlačené protesty.
Alina Horava je o tři roky později, 27. března tohoto roku, zadržena.
Obvinění podle § 342 trestního zákoníku zní: Organizace a příprava jednání hrubě narušujícího veřejný pořádek nebo aktivní účast na nich. Z podobných důvodů je uvězněno více než 1500 lidí, mezi nimi i nositel Nobelovy ceny míru Ales Bjaljackij. Bloggeři, podnikatelé, členové prezidentské kampaně a pokojní demonstranti jsou drženi ve věznicích jen proto, že se nebáli uplatňovat svá práva - právo účastnit se pokojných shromáždění, vyjadřovat svůj názor a zapojovat se do politických aktivit. Jsou to političtí vězni (1).
Ti, kteří zůstali.
Setkání s bývalými politickými vězni z Běloruska ve Sněmovně
Z Běloruska uprchlo přes 100 000 lidí
Podle zprávy vysokého komisaře OSN pro lidská práva z března 2023 dochází v Bělorusku k systematickému, rozsáhlému a závažnému porušování lidských práv. Z nich některá lze považovat za zločiny proti lidskosti. Podle zprávy OSN muselo po prezidentských volbách v roce 2020 nejméně sto tisíc lidí uprchnout z Běloruska a hledat ochranu v zahraničí. Od té doby se nemohou vrátit do země kvůli hrozbě svévolného zadržování, špatného zacházení ve vazbě a nespravedlivých procesů.
Podle Libereco, což je nezávislá německo-švýcarská nevládní organizace zabývající se ochranou lidských práv v Bělorusku a na Ukrajině, se dostávají v posledních týdnech (začátek května 2023) ven znepokojivé zprávy o situaci běloruských politických vězňů. Namátkou:
- Od poloviny února nedostala manželka sociálního demokrata Mikalaje Statkeviče od svého manžela, který je údajně v izolaci, žádné zprávy. Neví, jestli vůbec žije.
- Bývalý prezidentský kandidát Viktar Babaryka musel být hospitalizován poté, co byl údajně ve vězení surově zbit.
- Raman Pratasevič, jehož letadlo společnosti Ryanair bylo nuceno přistát v Minsku v roce 2021, dostal 3. května osmiletý trest odnětí svobody. Byl uznán vinným z veřejných výzev k převzetí státní moci, teroristických činů, urážky prezidenta, záměrné šíření nepravdivých informací o Bělorusku a dalších trestných činů. Vzápětí byl 16. května omilostněn a propuštěn na svobodu.
Alina Horava, zdroj: prisoners.spring96.org/en/
Alině Horavě odmítají lékařskou péči
Špatné zacházení se zadrženými ve vazbě a ve vězení je záměrným nástrojem útisku a zastrašování. Alinu nejprve drží v místním detenčním zařízení. V cele je zima, spát musí na holých dřevěných palandách a nesmí se ani přikrýt oblečením. Trpí přitom chronickým onemocněním ledvin. Večer 30. března 2023 je pro Alinu přivolána sanitka. Strážci zákona ale nedovolují hospitalizaci zadržené, převážejí ji do vazební věznice s denní nemocnicí. Ve vazební věznici v Mahilioŭ ale Alině Horavě odmítají lékařskou péči, a to i přesto, že testy jejího zdravotního stavu vycházejí špatně. Vězeňský lékař ji odmítá léčit antibiotiky a hospitalizovat.
Nejen její příběh sleduje nevládní organizace pro lidská práva Viasna. Vznikla v roce 1996 během masových protestních akcí demokratické opozice v Bělorusku. Viasna byla původně skupina lidí, kteří pomáhali zatčeným účastníkům shromáždění a jejich rodinám.
Den běloruských politických vězňů jsme si připomněli v neděli 21. května. Vyhlášen byl běloruskými aktivisty právě z organizace Viasna na paměť opozičního aktivisty Vitol‘da Ašuraka, který 21. 5. 2021 zemřel ve svých 50 letech v běloruském vězení. Tam byl poslán na pět let za účast na demonstracích proti prezidentovi Lukašenkovi.
Na tomto odkaze https://prisoners.spring96.org/en může každý o organizaci Viasna zjistit víc nebo jejím prostřednictvím poslat pohlednici (v angličtině či ruštině) se slovy podpory přímo některému z uvězněných – já sama posílám dopis, s přáním alespoň zdravotní péče, právě nedávno uvězněné Alině Horavě. Mladé ženě, která si jen přeje demokracii a svobodu.
_______________________________________
(1) Obecný souhrn k politickým vězňům v Bělorusku:
- Alexandr Lukašenko je běloruským prezidentem-diktátorem nepřetržitě už od roku 1994. Je nejdéle vládnoucím „voleným“ politikem v současné Evropě.
- Článek 21 Mezinárodního paktu o občanských a politických právech přijatý OSN v roce 1966 garantuje svobodu pokojného shromáždění.
- Protesty v Bělorusku po prezidentských volbách v roce 2020 vypukly spontánně v reakci na zmanipulované výsledky (ani mezinárodní společenství neuznalo férovost voleb) – občané se shromažďovali pokojně a nijak neohrožovali veřejnou či národní bezpečnost, přesto byli napadeni zvláštními jednotkami ministerstva vnitra, které použily zcela neadekvátní fyzické násilí s využitím speciálního vybavení a zbraní. Poprvé v historii Běloruska došlo k použití gumových projektilů a vodních děl proti nenásilné demonstraci. Použity byly také zábleskové granáty.
- Začalo masivní zatýkání, věznění a mučení na základě obvinění ze „závažného narušování veřejného pořádku“ ( § 342 trestního zákoníku).
- K 18. květnu 2023 je v Bělorusku považováno za politické vězně přes 1 500 osob.
- Na jejich podporu vznikla stránka https://prisoners.spring96.org/en.
- Lukašenko je Putinovým spojencem v agresi proti Ukrajině.
