Článek
Na konci ledna jsem se radovala, že ke druhému kolu prezidentských voleb přišla spousta lidí. K urnám se vypravili ti, kteří normálně nechodí. Nebývalý zájem hlásily i volební komise v sociálně vyloučených lokalitách. Konečně se probrali, říkalo se. Co ale zvedlo tyhle lidi z pohovek?
Andrej Babiš triumfoval na mosteckém sídlišti Chanov. K volbám přišla čtvrtina obyvatel a dali mu rekordních 93 procent hlasů.
Příčiny vysoké volební účasti nemusí být jen pozitivní
Z regionů ke mně přicházely zprávy, nad kterými by bylo krátkozraké mávnout rukou. „Mezi Romy zavládla totální panika – všichni si mysleli, že vítězství Petra Pavla bude znamenat vstup Česka do války, romské ženy se bály, že jako první odvedou jejich muže a syny. Na Facebooku jely každý den streamy takzvaných „lajfkařů“, kteří se předháněli v líčení katastrofických scénářů. Nikdy jsme nic podobného nezažili,“ hlásili sociální pracovníci z Děčína.
Komentáře voličů na sociálních sítích, zdroj: Facebook Romea, se souhlasem
Vystrašená společnost = ohrožená společnost
Bohužel se nejedná jen o následky mimořádně odpudivé prezidentské kampaně Andreje Babiše, trend je zřejmý. „Začalo to krátce po ruské invazi na Ukrajinu. Už na jaře jsme zaznamenali první konflikty mezi sociálně slabými a uprchlíky z Ukrajiny. Naši klienti jsou přesvědčeni, že jim Ukrajinci berou práci a jeden z úřadů práce na severu Čech musel dokonce oddělit prostor na čekání místních a uprchlíků, protože docházelo k nepříjemným konfliktním situacím. Klienti úřadu práce zase nabyli přesvědčení, že kvůli Ukrajincům přijdou o dávky a nedařilo se nám přesvědčit je o opaku. Nešťastné zdržování výplat dávek je v jejich pravdě samozřejmě jen utvrzovalo a i v kontaktu s námi začali být agresivnější,“ vypráví sociální pracovnice z Chomutova. „Ukrajinci se stali instantním viníkem všeho, neumíme jim to vymluvit a u řady z nich to už asi ani nemá cenu,“ dodává.
Dezinformační narativy nerezonovaly jen mezi nejchudšími, ale začaly se lavinovitě šířit místní veřejností. „Proruské lži bohužel začali sdílet i lidé, u kterých by mě to v životě nenapadlo – policisté, kolegyně ze sociální sféry, úředníci. Člověk aby se bál říct v hospodě u piva svůj názor,“ otřeseně mi líčila vysokoškolsky vzdělaná žena.
Podobnou zkušenost nemají jen pracovnice v sociální oblasti na Děčínsku a Chomutovsku; obecně se dá říci, že čím chudší a komplikovanější obec, tím nižší odolnost jejích obyvatel vůči lžím a dezinformacím. Podobně jako lidé z terénu vidí situaci i výzkumy. Podle STEMu se pravděpodobnost, že člověk podlehne dezinformacím, zvyšuje u lidí s nízkým vzděláním a v neuspokojivé ekonomické situaci. (Dezinformace ohrožují naši bezpečnost, myslí si Češi. Většina souhlasí s omezováním dezinformačních zdrojů | Stem.cz)
Komentáře na Facebooku Romea, se souhlasem
Kam nás dovede snížená imunita proti lžím?
Ačkoliv celorepubliková data nevyznívají úplně špatně a skupina prorusky smýšlejících a dezinformovaných lidí podle celkových dat příliš neroste, je jejich vyšší podíl ve strukturálně postižených, chudých regionech znepokojující. Právě tyto regiony patří k těm, které nejrychleji stárnou, nejrychleji se vylidňují a trpí „odlivem mozků“. Kladu si otázku, jak při současném trendu bude třeba Ústecký nebo Karlovarský kraj vypadat za pár let? Neuspíší pokles sociální koheze, ke kterému hybridní válka a dezinformace nevyhnutelně vedou, rozhodnutí dalších šikovných lidí odejít jinam, kde se u piva nebudou muset bát říct svůj názor? Co když přijdou další lži a nenávistné narativy, které opět způsobí strach a chaos? Nebudou pak právě tyto regiony ty, které potáhnou ke dnu celou zemi?
Co s tím?
Zvyšování soudržnosti celé společnosti, snižování sociálního napětí a zmírňování regionálních disparit se ve světle nejnovějších informací z terénu zdá být nutnou prioritou. Něco jako postavit protipovodňovou zeď, než se pustíš do stavby domu na břehu řeky.
V nejbližších týdnech se budu k tématu vracet. Ráda bych hledala odpovědi na otázky, kde končí svoboda slova a začíná naše bezpečnost, co může stát dělat lépe a jak s lidmi komunikovat tak, aby je k volebním urnám hnala přirozená touha něco měnit, nikoliv strach.
