Článek
Rodičovský příspěvek se totiž léta nezvyšoval, zatímco ceny potravin, bydlení či energií letěly nahoru. Dnes se tak rodičovská pohybuje mezi 7 – 10 tisíci korunami měsíčně. Do toho ještě stále chybí kapacity předškolní péče o děti, tedy si řada rodičů nemůže ani přivydělat. Je na čase to změnit, protože na tom tratíme všichni.
Nejprve fakta. Jaká je dnešní situace rodin s dětmi?
Na jedno dítě nyní připadá rodičovský příspěvek ve výši 300 tisíc korun. U vícerčat je to 450 tisíc Kč.
Tato celková částka se dnes dá čerpat až čtyři roky. Výše měsíční dávky závisí právě na délce čerpání.
Naposledy se rodičovský příspěvek zvyšoval v roce 2020. NERV v rámci navrhovaných úspor nyní doporučuje jeho úpravy. Při zkrácení doby poskytování o rok a tomu odpovídajícímu snížení celkové částky lze podle rady ušetřit pět až sedm miliard ročně.
S tím ale nemůžu souhlasit.
Částka, s níž si má rodič s dítětem (tedy dvě osoby!) vystačit, totiž vychází při tříletém čerpání na cca 9 tisíc měsíčně.
A protože ČR dlouhodobě trpí nedostatkem školek a dětských skupin, nemá každý možnost se třeba na částečný úvazek nechat zaměstnat. Byť je možné do vyčerpání celkové částky „rodičák“ pobírat a např. nižší příjem při částečném úvazku tím kompenzovat. To, že máme nejdelší rodičovskou „dovolenou“ v Evropě, tedy čtyřletou dobu, do níž je možné si čerpání rodičovského příspěvku rozložit, je navíc pravdou jen z poloviny, protože nárok na návrat do práce mají rodiče jen do 3. narozenin dítěte.
Co je hlavní potíž českého nastavení podpory rodin s malými dětmi?
První: Inflace za poslední dva roky snížila kupní sílu rodičů o více než 30 %. Rodičovský příspěvek tedy reálně klesl o zhruba 90 000 Kč. Rodičům tak zůstává v kapse ještě nižší hodnota, než kolik těch 9-10 tisíc měsíčně představovalo, když se jejich dítě třeba v r. 2020 narodilo.
Druhá: Náš stát dlouhodobě zanedbává nabídku péče o nejmenší děti. V evropském srovnání jsme na posledních místech v její dostupnosti, spolu se Slovenskem a Maďarskem. Reálně všude není garance ani na místa pro tříleté děti (k termínu narozenin), byť zákon o tomto nároku hovoří už dnes.
Za Piráty proto chceme dvě věci jako řešení.
- Navýšení celkové částky rodičovského příspěvku, které by alespoň částečně dorovnalo inflaci. Tedy aby stoupl ze 300 tisíc alespoň na 350 tisíc korun. Stejně tak dlouhodobě prosazujeme jeho pravidelné navyšování v návaznosti na růst průměrné mzdy, což je logické, protože rodičovská je náhradou právě za mzdu. To jsme ostatně chtěli už v minulém volebním období, ale hnutí ANO to odmítlo a ještě si paní exministryně Schillerová ve vyjádřeních “kopla” do samoživitelů.
- Více možností péče o děti. I proto jsem v minulosti bojovala za zachování a lepší financování dětských skupin, které jsou alternativou ke školkám. Stejně tak se podílím na přípravě tzv. sousedského hlídání nebo sousedských dětských skupin, v Německu či Rakousku zvaných Tagesmutter. Jde o to, aby zájemci mohli po poměrně jednoduchém doplnění kvalifikace hlídat malé skupinky do čtyř dětí u sebe doma. Samozřejmě se státním příspěvkem, jako u školek a dětských skupin. U klasických školek zase považuju za přínosné zjednodušit některé podmínky, např. na počty záchůdků a umyvadýlek. (Máme v tom přísnější normy než např. sousední Německo.)
Co už se povedlo: podpora částečných úvazků.
Aby nová úprava podporující částečné úvazky nejen pro rodiče dětí do 9 let, ale i třeba pro pečující, rodinám opravdu pomohla, je třeba jednou provždy odbourat i některé byrokratické svazující nesmysly. Konkrétně jde o limit 92 hodin měsíčně, které může malé dítě strávit v předškolní péči, aniž by rodina přišla o rodičovský příspěvek.
Závěrem: vyplatí se to všem.
Podpora rodin nikde není „na dluh“. Díky možnostem zapojení rodičů na trh práce lze státní kasu posílit daňovými odvody až o 15 miliard ročně. A to i po odečtení nákladů na školky a další. Díky kratší době strávené mimo trh práce navíc bývá celoživotně vyšší plat, což je výhodné nejen pro rodiny, ale opět i pro veřejné finance.
Mým přáním zkrátka je nabídnout předvídatelné podmínky péče o malé děti a umožnit tak mladým rodinám, aby se rozhodovaly podle toho, kolik dětí si přejí mít. Dnes totiž často zvažují, kolik jich při chybějící podpoře v oblasti péče o nejmenší zvládnou. Místa v dětských skupinách, školkách či sousedském hlídání (na to se těším opravdu moc) pomůžou jim, rozpočtu i celé společnosti.
Osobní zprávy do vaší schránky: Olga Richterová (olgarichterova.cz)