Článek
Duševními problémy podle různých odhadů dlouhodobě trpí mezi dvaceti a třiceti procenty populace. Podobné procento bohužel vykazuje dle Ústavu i populace mladší 18 let.
Až 20 % dětí a dospívajících zažije nějakou formu duševního onemocnění. V Česku chybí data i systémová prevence, změnu nabízí nový projekt.
Duševní zdraví je téma, které mě zajímá už řadu let
Mnoho zásadního jsem shrnula ve svém blogu již před skoro třemi lety. Jedná se o zásadní dílek mozaiky, ale ráda bych, aby náš stát šel na prevenci komplexně. Nejen proto chci za Piráty dostupnost psychoterapie stále zvyšovat. Terapii vnímám jako možnost řešit řadu stavů před tím, než se zhorší. A vedle prevence i jako úlevu ostatním specializacím ve zdravotním systému. Péče o duševní zdraví, včasná léčba a vhodná prevence je i jednou z priorit Pirátského programu.
Priorita Pirátského programu
A tady musím poděkovat vedoucímu pracovní skupiny pro duševní zdraví Pirátovi Petru Konečnému, který se věnuje reformě psychiatrické péče a spolu se věnujeme tomu, co je nejnaléhavější z potřeb lidí se závažným duševním onemocněním i v péči o tuhle složku zdraví obecně.
A druhé poděkování je pro našeho Josefa Pavlovice - ve spolupráci se nám podařilo vyjednat cca trojnásobné navýšení fondu prevence zdravotních pojišťoven. Jeho naplnění je dobrovolné, ale pro pojišťovny se tak otevřel způsob, jak dostupnost terapeutické péče zvýšit. A to se od 1. ledna tohoto roku daří!
Poděkovat chci i novináři Janu Bočkovi, který se tématem dlouhodobě zabývá.
Co nás nyní mj. limituje?
1) Sehnat terapeuta plně hrazeného ze zdravotního pojištění bývá obtížné.
Podle dat Světové zdravotnické organizace (WHO) je zastoupení psychologů ve zdravotnictví v celém Česku i v Praze hluboko pod hodnotou rozvinutých států. Alternativou je soukromá terapie placená z kapsy klientů hotově. Tady bývá snazší získat volný termín.
2) Nedostatečná je dostupnost napříč kraji.
Velká koncentrace kapacit je zejména v Praze a velkých městech. Momentálně z části fungují online setkání, ale problém to zcela neřeší.
3) Regionální dostupnost pak zhoršuje mj. nenápadná byrokracie pojišťoven.
Pravidla pro spolupráci s klinickými psychology se pobočka od pobočky liší.
4) Dále je to např. systém akreditací a zkoušek potřebných k výkonu povolání.
A nejen tyto mezery chceme napravovat!
Právě spojení obou možností odstartovala VZP na podzim 2020. Na podnět Rady vlády pro duševní zdraví v reakci na covid spustila pilotní program z fondu prevence, v němž svým pojištěncům přispěla na sezení u soukromých terapeutů. Do testovacího provozu na jaře 2021 vložila 34 milionů korun.
Co je důležité:
1) Díky programu prevence duševního zdraví se tedy relativně volné kapacity v soukromém sektoru nabídly pojištěncům.
2) Příspěvek pojišťovny řadu lidí motivuje k vyzkoušení.
3) Ani po ústupu akutní fáze pandemie VZP program nezrušila.
V současnosti pojišťovna přispívá až pěti tisíci korunami na celkem desítku sezení u vybraných, podmínky splňujících terapeutů za podobných podmínek jako třeba na pohybové aktivity.
Díky navýšení objemu peněz ve fondech prevence pak tyto příspěvky do budoucna mohou být i vyšší. A to dlouhodobě - pozměňovací návrh, který jsem prosadila, obsahuje i automatickou valorizaci.
A o to mi jde. Zvýšit dostupnost psychoterapie. Právě fondy prevence pojišťoven, které se nám podařilo zhruba třikrát navýšit, jsou tím vhodným nástrojem. To je win win situace výhodná pro všechny.
