Hlavní obsah
Práce a vzdělání

Tah na branku + výdrž = výsledky

Foto: Olga Richterová

Jsem ten typ, co se plně soustředí na to, co je třeba udělat teď. Řeším, jaké jsou příležitosti v nejbližší době, s kým co probrat, co připravit, a klidně pozapomenu, na co navazuju a co už se povedlo dřív. A přitom to klidně i významně souvisí.

Článek

Přepadla mě taková rekapitulační nálada. Každý den mi totiž něčím připomene, že nic nejde jen tak, samo, a že se věci posunují pracně a dlouhodobě. A jak se člověk dívá dopředu, ani si třeba pořádně nevšimne, že už ke kýženému posunu došlo. A docela velkému.

Příklad první: hospitalizace dětí s rodiči

V 2018 jsem byla jednou z mála političek, natož v parlamentu, která se spolu s občanskou veřejností zajímala o téma přítomnosti zákonných zástupců u dětí v nemocnicích během hospitalizace. O vyvážených právech a povinnostech, aby přítomnost jednoho nenarušovala práva druhého. Může za to možná i osobní zkušenost, kdy mi moje mamka vyprávěla, jak byla v nemocnici jako tříletá sama, bála se, byla strašně naštvaná na svoje rodiče, že ji tam nechali samotnou a že pak s nimi nějakou dobu po návratu vůbec nemluvila. I po mnoha letech na to vzpomínala se silnými emocemi. Asi i proto, když byl můj maličký syn nemocný, bylo pro mě jasné, že s ním budu. V nemocnici jsem si uvědomovala přítomnost osamělého miminka na vedlejším pokoji a říkala si, jestli jeho blízcí vědí, jak důležité je být s ním a proč tu asi nejsou.

Foto: Canva

Rodiče totiž nejsou návštěva. Když tvoří pocit bezpečí a zmírňují stres z neznámého prostředí a z bolesti, tak pomáhají dítěti, aby se lépe uzdravovalo. A mluví o tom nahlas čím dál víc lidí. Proto jsem to téma řešila od prvního období v parlamentu. Hodně intenzivně pak během covidu, povedlo se nám zmírnit zákaz přítomnosti otců u porodu a uspíšit konec toho zákazu. Měli jsme na to zhruba čtyřčlenný mini tým. A před několika měsíci se nám, spolu s pirátským náměstkem ministra zdravotnictví Josefem Pavlovicem a mnoha dalšími, podařilo připravit metodický pokyn k podpoře uplatňování Zákona o zdravotních službách. Právě díky nám všem, kteří jsme to téma řešili už v předchozích letech - i malý tým dělá velký rozdíl.

Ten návod, jak na přítomnost rodičů, poté schválil pan ministr zdravotnictví, za což děkuju, a teď vidím, jak se uplatňuje v praxi. Není to dokonalé, ale množí se vstřícný přístup.

A to už je hodně velký posun!

Jenže na tomhle poli práce nikdy nekončí. Aktuálně se s Josefem a dalšími věnujeme tomu, aby rodiče v nemocnicích neplatili za to, že jim personál za 500 korun půjčí židli na sezení. Ano, i to se někde děje a trváme na tom, že taková „služba“ musí být bezplatná. Nejde o jídlo, pomůcky, lůžko, jde o židli! Zkrátka je pořád nutná osvěta a zároveň aktivní nabídka v zařízeních, že rodiče mohou zůstat se svými dětmi.

Ale zmákneme to, zákon totiž hovoří jasně.

Příklad druhý: protikorupční a prodemokratické změny

Podobně si uvědomuju velké posuny třeba v otázce úpravy střetu zájmů. Prošli jsme cestou od měkčích a méně vymahatelných opatření až po ta tvrdá, kdy vrcholní politici prostě nemohou vlastnit média ani rozhodovat o dotacích sami sobě.

Blokování té tvrdé úpravy, kterou prosazoval za Piráty Jakub Michálek, trvalo roky, minulé vládě se vůbec nechtělo, ale nyní funguje jak evidence skutečných vlastníků, tak vymahatelný zákon o střetu zájmů. Nejlépe o tom svědčí činy: K prodeji Mafry došlo!

Foto: Olga Richterová

Olga Richterová

Příklad třetí: praktická zlepšení v přístupu nás všech ke státním službám - tedy digitalizace

Tytéž souvislosti jsou vidět, i když jsme ještě z opozice v r. 2019 prosadili Zákon o právu na digitální služby. Návrh připravila skupina pod Výborem pro veřejnou správu vedená předsedou Pirátů Ivanem Bartošem.

Až poté se úřady rozhýbaly: termín byl jasně daný, do pěti let od schválení můžeme jako občané požadovat od státu veškerou komunikaci a služby elektronicky. (Samozřejmě dle naší volby, osobní či papírová forma je a bude dále zajištěna.) A nyní máme občanku v mobilu a další služby v běhu. Posouváme to nejen díky účasti ve vládě, ale i díky vší práci odvedené za minulé roky, na niž můžeme navázat.

Závěrem?

Je asi normální, že býváme tak zabraní v tom, co aktuálně děláme, že občas zapomínáme oceňovat, čeho všeho jsme už dosáhli. Postupnými, vytrvalými a trpělivými kroky.

PS: Ještě jedna ze souvislostí dlouholeté práce. Nová kampaň „Být spolu je normální“. Je občanskou iniciativou, která má za cíl upozornit na důležitost nepřetržité přítomnosti pečující osoby blízké u dětí podstupujících vyšetření nebo hospitalizaci, a informovat rodiče o právech dětí v nemocnicích. Moc ráda se připojuji ke všem, kteří tuto kampaň podporují! Mrkněte a klidně se přidejte taky 🖤

A kdo chcete celkový přehled: Piráti ve vládě dokázali za 2 roky toto.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz