Článek
Výsledná podoba zákona pro mě znamená šest let práce.
A pro mnohé další, kteří se tématu věnují jako odborníci, přímí sociální pracovníci či třeba služebně starší komunální politici, ještě víc. V parlamentu ale pokusy v minulosti nikdy nedošly do kýženého cíle, tedy schválení. Během diskuzí v rámci kulatého stolu, který se představení zákona o podpoře v bydlení ve Sněmovně věnoval, jsem si uvědomila následující:
1. Spolupracujeme s odborníky a umíme se domluvit
Bytová nouze se bezprostředně týká přibližně 154 tisíců lidí v naší zemi. Dalších 1 milion a dvě stě tisíc lidí je bytovými trably ohrožen - jde o lidi, kteří povětšinou tuší, že dnešní stát po ně nemá funkční podpůrný systém. Je to letité číslo, jenže řešení v minulosti ztroskotalo na tom, že každý pracoval na svém písečku.
To ale samozřejmě jen prohlubovalo např. náklady na ústavní péči o děti - v dětských domovech jich aktuálně je na osm tisíc, a část z rodin by péči zvládla, kdyby se nedostala do bytové nouze, která pak generuje další závažné sociální problémy…
Až teď se do toho pustila dvě ministerstva (MMR a MPSV) a povedlo se koordinovaně dotáhnout následující věci:
- systém garancí, atraktivní a dobrovolný, opilotovaný na několika městech a založený na spolupráci se soukromými majiteli,
- jasné stanovení kompetencí obcí, ORP, krajů, ministerstev a dalších subjektů, které do řešení bytové problematiky nevyhnutelně vstupují,
- stabilní financování navrhovaných opatřené včetně více příslušných pracovníků pro obce nebo kraje,
- bytové standardy a jejich skutečné dodržování,
- pravidla a standardy fungování asistence v bydlení, tedy individuální podpory těm, kdo ztratili kompetence k bydlení
Ve spolupráci s dalším ministerstvem (MF) pak vznikají i tolik očekávané Cenové mapy.
Chtěla bych vyzdvihnout jednu zásadní věc, a to sice legislativní ukotvení praxe, která funguje na mnoha obcích: přesné rozdělení kompetencí mezi obce, kraje, stát atd. Je to naprosto nutná spolupráce.
Spolupráci mezi institucemi si chválí také odborníci z Platformy pro sociální bydlení nebo iniciativy Za bydlení.
Moje zkušenost je stejná. Takový projekt není zvládnutelný bez týmové práce. A tady krátká osobní zkušenost spolupráce s lidmi, kteří téma roky nesli: nechali si poradit, co je priorita, a kde investovat do vyjednávání nejvíc sil. Uplatnili zkušenosti z celé republiky. Zapojili klíčové aktéry (jako např. SMOČR) přímo do přípravy zákona. A nakonec se podařila i řada jednání s týmy na krajích. Na ty totiž obrovsky padá například obchod s chudobou.
Jaké jsou pilíře zákona o podpoře v bydlení?
2. Omezení obchodu s chudobou
Zákon obchod s chudobou dočista nezastaví, to je třeba přiznat, ale zlepšuje příležitosti pro bydlení a také kontrolu ze strany obcí. Kontrola znamená sběr dat o problémech, které lidi v dané obci v oblasti bydlení trápí. Včetně informací o problémech v sousedství, a lepší přehled o prokazatelných „poškozovačích“ (lidech vystěhovaných z podporovaného bydlení). Cílem je přijít s účinným, praktickým řešením situace. Podstatou zákona je hledání nejlepších i nejekonomičtějších řešení pro lidi.
Například v současné době může bydlet rodina v plesnivé místnosti na ubytovně, sdílet koupelnu a kuchyň s celým patrem a platit 16 500 Kč. Současné řešení problému spočívá v čerpání dávek (příspěvek na bydlení/ doplatek na bydlení), které vlastně problém řeší tak, že dotují bydlení na ubytovnách. Naproti tomu příspěvky za sociální bydlení mají podle návrhu zákona vyplácet kraje obcím, ne pronajímatelům, kteří budou své byty pronajímat pro sociální účely. Byty navíc budou muset splňovat určité standardy (+ budou cenové mapy), aby požadované nájmy nebyly moc vysoké. To by mělo omezit praxi, kdy dnes lidé bydlí na předražených plesnivých ubytovnách. Navíc díky kontrole bytů má obec větší přehled o jejich rozložením, takže může zabránit přílišné koncentraci sociálních bytů do jedné oblasti.
Shrnuto: příspěvky aktuálně hasí problémy, aby lidé nebydleli na ulici, ale pod střechou, zato zákon dbá na prevenci a reálné zlepšení bytové situace potřebných domácností.
Kdo je ohrožený ztrátou bydlení?
3. Přijetí zákona je investice do budoucna
A to ve střednědobém i dlouhodobém horizontu. Praktické naplnění zákona je levnější než situaci neřešit, anebo řešit dílčí problémy jednotlivě podle potřeby.
Náklady neřešení takových situací se promítají do nákladů v těchto oblastech:
- zdravotnictví (lidi jsou více nemocní, mají psychické potíže nebo jsou rovnou hospitalizovaní, protože nemají kam jít)
- školství (předčasné odchody ze školy, horší školní výsledky)
- náhradní rodinná péče (dětské domovy a další druhy NRP)
- plus další náklady, které nejde přesně vyčíslit (kvalita veřejného prostoru, bezpečnost, kriminalita)
Krátký komentář z praxe letité bytové ombudsmanky:
Zkušenosti ukazují, že získání stabilního bydlení je zásadní pro řešení sociálního vyloučení. Bez bydlení se hůř řeší hledání zaměstnání nebo školní výsledky. Některé domácnosti potřebují s udržením bydlení větší podporu, ale právě proto s nimi spolupracují sociální pracovníci, kteří jim s tímto úkolem pomáhají.
Zajímavá je třeba zkušenost z Ostravy. Ta od roku 2016 řeší bydlení i u složitějších domácností. Mají zkušenost, že přes 85 % domácností si bydlení dlouhodobě udrží. Před 3 lety zahájili spolupráci se soukromým vlastníkem a výsledky? Dochází ke zlepšování zdravotního stavu lidí, sociálního stavu, obecně se jejich situace stabilizuje. Dlouhodobé náklady státu - tedy celé společnosti - klesají.
Podle cost-benefit analýzy Úřadu vlády, bude zákon po 5 letech pro veřejné rozpočty v plusu…
Komu pomůže přijetí zákona?
4. Zákon o podpoře v bydlení je jen jeden dílek skládačky
Zákon je součástí komplexní reformy bydlení, kde se chystá následující:
- investice do výstavby bytů a rekonstrukcí nebo výkupů nemovitostí
- zvýšení stability nájemního bydlení
- know-how a podpora obcím skrz nově zakládaná Regionální centra
- podpora vzniku a fungování neziskových bytových společností
- zkrácení stavebního řízení
Zákon o podpoře v bydlení se zaměřuje jen na část problému v oblasti bydlení. Je však provázán s dalšími kroky. Těmi jsou posílení stability v nájemním bydlení, a především výstavba a rekonstrukce bytů, na které budou spuštěny samostatné dotační programy.
Kdo je v bytové nouzi?
5. Zákon doporučují další státní orgány
Proč? Současné řešení (skrze dávky a dobrovolnost obcí) kritizuje Nejvyšší kontrolní úřad, Ústavní soud, zmocněnkyně pro lidská práva a řada neziskových organizací. Zákon chtějí obce, které čerpají dotace, sociální pracovníci, kteří pracují s lidmi v nouzi a osvícení politici, kteří chtějí řešit problémy v místě, kde působí.
Dnes vidíme, že se problémy často jen prohlubují. Chceme je řešit.
Závěrem: Dostupnost bydlení je i základem pro poskytování jakýchkoli sociálních služeb. Mluvím o lidech s postižením, rodinách s malými dětmi či seniorech, celkem 1.3 milionech osob, kterým má tento zákon potenciál pomoci. Dále se týká obětí domácího násilí, rodin pod dohledem pracovníků sociálně-právní ochrany dětí, které putují mezi ubytovnami a azylovými domy, lidí opouštějících různá státní zařízení - od dětských domovů, přes různé ústavy, po věznice. Data jasně ukazují, že zákon potřebujeme.
Zajímá vás víc? Zákon o podpoře v bydlení přehledně na odkazu shrnují prezentace z pondělí (zachycují systém a jeho přínosy i náklady).
Chystáme i další opatření. Naší ambicí celkově je do dostupného bydlení v následujících letech poslat kontrolovaně až 20 miliard korun. A to i v rámci uceleného programu Bydlení pro život.
Mnoho práce na zákoně odvedl O. Cejnar, Z. Freitas, V. Lesák a jeho tým - jim všem chci moc poděkovat.
