Článek
V České republice lidé tráví na nemocenské průměrně více než 30 dní na jeden případ, což je jedna z nejdelších dob v Evropě. Celosvětový nebo evropský průměr je výrazně nižší (často kolem 10–15 dní). Důvodem může být důkladný přístup českých lékařů a systém, kdy se nemocným lidem výrazně nevyplatí „přecházet“ nemoci. Ale také obava lékaře přít se s pacientem o tom, jak moc musí zůstat doma.
Na 100 pojištěnců v Česku připadá každoročně zhruba 68 nově hlášených případů nemoci či úrazu. Tento údaj je v mezinárodním srovnání poměrně vysoký, což značí obvykle vyšší míru respiračních onemocnění v populaci, ale také to, že se v ČR na každou nemoc vystavuje oficiální neschopenka. Podle údajů o absencích na pracovišti (které kombinuje nemoci a úrazy) patří Česko společně s některými dalšími zeměmi, jako je Slovensko, k zemím s nejvyšším počtem prostonaných hodin a dnů v přepočtu na zaměstnance.
Detailnější informace o výkonnosti českého zdravotnictví a srovnání zdravotního stavu populace naleznete přímo ve zprávách Zdravotnictví ve zkratce publikovaných na portálu NZIP nebo prostřednictvím Českého statistického úřadu, který zveřejňuje aktuální statistiky nemocnosti. V roce 2024 bylo nahlášeno celkem 2 476 tis. případů dočasné pracovní neschopnosti, 92 % z důvodu nemoci či karantény, zbytek kvůli úrazům. Na 100 nemocensky pojištěných osob připadalo 52 případů. Podobné výsledky mají statistici i z prvního pololetí loňského roku.
První nahlédnutí pod pokličku vypisování neschopenek
Data o tom, jak často praktický lékař napíše neschopenku svému pacientovi nebo pacientce do loňského roku jen bez pozornosti ležela na České správě sociálního zabezpečení. Se změnou zákona je ale možné sdílení dat mezi resorty práce a zdravotnictví a právě toho využil ÚZIS. Jeho detailní analýza neschopenek za rok 2024, kterou si redaktoři Hospodářských novin vyžádali, teď může sociálce například pomoct lépe zacílit kontroly neoprávněně čerpaných dávek. Ministerstvo zdravotnictví ale spíše volá po systémovém řešení, tedy hlavně přesunu odpovědnosti za takzvanou nemocenskou na zdravotní pojišťovny.
První mapa neschopenek ukázala, že v některých regionech každý dvacátý praktický lékař vypisuje neschopenky jak na běžícím pásu
Naprostá většina lékařů podle ÚZIS vypsala předloni neschopenku patnácti procentům svých pacientů. Jenže z dat také vyplynulo, že existuje skupina praktiků, kteří nechají doma minimálně každého třetího pacienta, který vejde do jejich ordinace. Česká správa sociálního ze zákona musí provádět kontroly pacientů, ale i to, proč někteří lékaři píší pacientům pracovní neschopnost výrazně častěji než jiní. I to by mohl pomoci objasnit detailnější rozbor dat, na kterém už teď ÚZIS pracuje.
Krátkodobé neschopnosti na jeden až dva dny jsou kumulovány na severu republiky, neschopnosti nad 180 dnů jsou nejvíc na Moravě, což může být dané i životním prostředím. Úplně nejmenší počty pracovní neschopnost ukazuje mapa ve středních Čechách.
Ilustrační obrázek
Žádný „zátah“ na praktické lékaře s velkým procentem vypsaných neschopenek se ale podle sociální správy nechystá
Za ochotou lékaře vypisovat neschopenky „na požádání“ stojí v nemalé míře také obava z konfliktu s pacientem, který se chce „ulít“ z práce. Říct takovému člověku bez důkazů, že je simulant může znamenat nejen ztrátu důvěry, ale i pacienta samotného. Data nejsou v takové podobě, jakou by bylo možné použít k cíleným kontrolám. Pouhá četnost vystavování neschopenek nic nevypovídá bez znalosti typů pacientů v ordinacích. Navíc neschopenky mohou kromě praktiků vystavovat i lékaři jiné odbornosti. Případná kontrola konkrétních lékařů by systémové řešení nepřinesla, protože nemocenské dávky i výdaje na léčení by měly řešit komplexně zdravotní pojišťovny. Na zlepšení léčby i předcházení nemocem mají nástroje právě ony. Pokud by kromě léčby vyplácely i peněžitou dávku, měly by dvojnásobný zájem, aby vše fungovalo co nejefektivněji,“ vysvětluje Švec. Skrze úhradovou vyhlášku a nastavování smluv s poskytovateli mohou podle něj léčbu řídit, mohou ale také spolupracovat na prevenci se zaměstnavateli. Se sjednocením nemocenského a zdravotního pojištění počítá vláda ve svém programovém prohlášení.Porovnání s ostatními může podle Duška přispět k pozitivní změně chování u některých lékařů.
Systém eNeschopenky jako pomocník marodů
je plně elektronický systém, který lékař rovnou propojuje s Českou správou sociálního zabezpečení (ČSSZ) a zaměstnavatelem. Pacient tak nemusí nosit papírové lístky na dvě místa, jak tomu bývalo ještě před pár lety a rozhodně to nebylo pro nemocného člověka vůbec nic příjemného. 1. až 14. den nemoci náhradu mzdy vyplácí zaměstnavatel, a to pouze za pracovní dny. Od 15. dne nemoci dávku zvanou nemocenské vyplácí přímo stát prostřednictvím okresní správy sociálního zabezpečení (OSSZ), a to za každý kalendářní den (včetně víkendů a svátků). Základní nemocenská dávka odpovídá 60 % redukovaného denního vyměřovacího základu (zpravidla se odvíjí od vaší běžné hrubé mzdy). Marodit můžete maximálně 380 dní. Poté lze žádat o prodloužení, nebo řešit invalidní důchod. Vycházky lze povolit maximálně v rozsahu 6 hodin denně, a to v časovém rozmezí od 7:00 do 19:00. Ve výjimečných případech (chronická onemocnění apod.) může lékař povolit vycházky jiné nebo delší.
Úřady si posvítí také na fenomén nadužívání antibiotik
Poukázáním na vysokou marodnost to ale nekončí. V případě antibiotik, která kvůli jejich nadužívání přestávají fungovat, se o podobnou osvětu snaží i Kancelář zdravotního pojištění (KZP). Začátkem května rozeslala do datových schránek pěti tisíc praktických lékařů pro dospělé srovnání, jak si stojí v předepisování antibiotik v porovnání s ostatními. Zjistit chtěli to, jestli praktici předepisují antibiotika podle doporučených postupů Světové zdravotnické organizace. Ukázalo se, že odborných doporučení se drží 20 až 30 procent praktických lékařů. V druhé polovině května chce kancelář ve spolupráci s ÚZIS rozeslat srovnání také dvěma tisícům dětských praktiků.
Ilustrační obrázek
Nemocenská stojí stát desítky miliard ročně
ČSSZ lidem loni na nemocenské vyplatila 35,8 miliardy korun, což je za uplynulých deset let nárůst na více než dvojnásobek, v roce 2015 to bylo 15,5 miliardy. Prvních 14 dnů platí pracovníkům zaměstnavatel, a to jen za pracovní dny. Podle statistik Světové zdravotnické organizace patří čeští zaměstnanci k nejvíce marodícím v Evropě – v roce 2023 měli po Němcích a Norech nejvíce prostonaných dnů na osobu.
Zdroje:
https://www.cssz.cz/nemoc-snadne-a-prehledne
https://www.cssz.cz/web/eneschopenka/nejcastejsi-dotazy
https://csu.gov.cz/pracovni-neschopnost?pocet=10&start=0&podskupiny=192&razeni=-datumVydani
https://www.cssz.cz/podrobne-informace-o-nemocenskem
https://archiv.hn.cz/c1-67877330-prvni-mapa-neschopenek-rekordmani-mezi-praktickymi-lekari-nechaji-doma-az-polovinu-svych-pacientu?utm_medium=sekce-z-internetu&utm_source=www.seznam.cz#dop_ab_variant=0&dop_source_zone_name=hpfeed.sznhpnative.box
https://kancelarzp.cz/reporty-atb-odeslany-do-datovek/
https://csu.gov.cz/pracovni-neschopnost?pocet=10&start=0&podskupiny=192&razeni=-datumVydani
