Článek
Štěstí. Muška jenom zlatá! Dá se chytit, nebo snad dokonce koupit? Profesor Christian Bjørnskov z Aarhuské univerzity, jeden z nejuznávanějších odborníků na výzkum štěstí a společenské důvěry, mimo jiné říká, že štěstí si lze koupit i za peníze. Ale záleží na tom, jak je utratíme. Poznatky prozradil na konferenci, kterou hostila Fakulta podnikohospodářská VŠE. Mimo jiné potvrdil i to, že lidé v severských zemích se dlouhodobě počítají mezi nejšťastnější na světě. V každoroční Světové zprávě o štěstí letos Finsko už poosmé obsadilo první místo. Jistou roli v tom hraje bohatství, stabilní demokracie a vcelku mírumilovná společnost. Ale hlavní rozdíl oproti zbytku světa spočívá v mimořádně vysoké míře vzájemné důvěry. Když se lidí zeptáte, zda lze ostatním věřit, kolem 70 procent Dánů, Norů a Finů odpoví, že „ano“. Evropský průměr je jen zhruba 30 procent.
Jsou místa, kde se bez důvěry k lidem zkrátka neobejdete.
Možná paradoxně za štěstím lidí ze severských zemí stojí i krutá zima. V té bez spolupráce s ostatními lidmi jednoduše nepřežijete a tak je jejich vztah k důvěře a spolupráci klíčový. Ovšem tamní lidé očekávají důvěru a poctivost nejen od sebe navzájem, ale kladou výrazně vyšší nároky i na politiky. Když třeba před několika lety vypukl v Dánsku skandál, poté, co ministr financí nedokázal vyúčtovat asi 3000 korun, lidé požadovali, aby odstoupil. U nás například by taková částka asi nikoho příliš nevzrušila…
Světová zpráva o štěstí
Nejde jen o ekonomická data, ale hlavně o to, jak lidé sami vnímají svou spokojenost. Finsko je už poosmé nejšťastnější zemí světa, za ní Dánsko, Island, Švédsko, Nizozemsko, Norsko, Švýcarsko, Austrálie, Kanada a Nový Zéland poslední v „top desítce“. My jsme jako Češi na 20. místě. Je to lehký pokles oproti loňsku, kdy jsme byli osmnáctí. Pořád si ale vedeme nejlépe z postkomunistických zemí. Spojené státy se poprvé propadly mimo první dvacítku a skončily na 23. místě. Američané stále častěji hlásí vysoký stres, rostoucí nerovnost a nízkou důvěru ve společnost - zase jsme u té klíčové důvěry! Francie a Velká Británie klesly kvůli ekonomické nejistotě a rostoucím životním nákladům. Latinská Amerika zaznamenala výrazný pokles spokojenosti, protože region se potýká s politickou nestabilitou a vysokou kriminalitou.
Důvěra je základ štěstí. Na severu, i všude jinde na světě.
Důvěru bohužel z duší severských obyvatel exportovat nejde. Ale co jde, a máme tak trochu společné, je pocit osobní svobody. V severských zemích je silně zakořeněná představa, že si člověk může svobodně zvolit vlastní životní cestu. Bez tlaku rodiny, přátel nebo společnosti. Stejný prvek najdeme i v kulturách Austrálie nebo Nového Zélandu. A právě to je něco, co je možné rozvíjet i jinde. A my to vidíme to už také mladých lidí ve střední Evropě, v Česku…vnímají osobní svobodu mnohem silněji než jejich rodiče vyrůstající za komunismu. V tomto směru tedy dědictví minulosti není nevratné. Mladí lidé to mění.
Kdy jsme v životě nejšťastnější?
Štěstí má podle pana profesora tvar písmene U. Tedy do od vrcholu dolů - a pak zase zpět nahoru. Obecně a celosvětově z výzkumů vychází, že většina lidí je nejméně šťastná ve druhé polovině svých čtyřicátých let. Od mládí štěstí pozvolna klesá. Mladí lidé bývají šťastní díky otevřeným možnostem, bohatému společenskému životu a novým zážitkům. Ve středním věku se ale často dostaví pocit zklamání z nenaplněných plánů… ale… později však přichází nová fáze. Například, když děti odejdou z domova, mnoho lidí to vnímá jako krizi, ale ve skutečnosti mají víc času na své dřívější přátele, koníčky i sami sebe. Přehodnocují své ambice, přizpůsobují je realitě a tím nacházejí nový pocit spokojenosti a štěstí.
Rozlišujeme také krátkodobé štěstí, to je například radost z dobrého jídla, skvělého sexu nebo dárku - a dlouhodobou spokojenost se životem. Podle letošní Zprávy o světovém štěstí jsou lidé na celém světě, včetně většiny Evropy, o něco šťastnější než před dvaceti lety. Změna je však velmi pozvolná. Výzkumy ukazují i vliv sociálních médií na pocit štěstí. Stala se v posledních dvaceti letech součástí našich životů, ať chceme, nebo ne. Na jedné straně mohou snižovat spokojenost tím, že vytvářejí nerealistické vzory a očekávání, kterým se zejména mladí lidé jen těžko vyrovnávají. Na straně druhé umožňují lidem najít komunity se stejnými zájmy, kteří sdílejí stejnou vášeň. I to může pocit štěstí posilovat. Nic není černobílé. Záleží na tom, jestli jsou sociální sítě náš sluha, nebo pán.
Štěstí si za peníze ne/koupíš
Možné to prý je, ale záleží na tom, jak peníze utratíme. Hmotné věci jako velké auto nebo nový dům rychle ztratí svůj efekt, protože si na ně člověk zpravidla zvykne. Naopak utrácení za zážitky přináší trvalejší štěstí, protože obohacují každodenní život a vytvářejí vzpomínky. Když lidé utrácejí peníze tímto způsobem, jsou o něco spokojenější. Říkají vědci, ale i selský rozum. A tak, pojďme si užívat život, trávit čas v přírodě a soustředit se na malé každodenní radosti. Pomáhejme a důvěřujme druhým - jedincům i společnosti - a budeme šťastnější!
Být tady a teď. Jediný recept na štěstí.
Zdroje:
