Krása nemusí být vykoupená utrpením zvířat, vzkazuje mezi řádky mladá youtuberka

Youtube scéna oslovila Justýnu v době, kdy tam tvořila svůj obsah její mladší sestra. Velmi zjednodušeně - sedla si o víkendu roku 2016 před kameru a zmáčkla record. Tehdy jí bylo 13 let, navštěvovala osmileté gymnázium a tančila. Vlastním kanálem si chtěla splnit svůj dětský sen: „Přípravu jsem tehdy neměla prakticky žádnou a nevěděla jsem ani jak editovat. Jediné, co jsem dokázala, bylo ustřihnout začátek a konec videa, takže celé video jsem natočila na jeden zátah, a ještě ten den ho nahrála na youtube. Začínala jsem s takovým tím klasickým „holčičím“ kontentem – hauly, vlogy, makeup tutoriály, ukazovala jsem, co si oblékám, svoje rutiny, nebo povídala o tom, co mě zrovna napadlo. V přibližně takové podobě se moje tvorba odvíjela až skoro do karantény, ale upřímně, moje videa nebyla ani dobrá, ani ničím zajímavá, takže až někdy na podzim roku 2019 jsem dosáhla prvního tisíce odběratelů,“ ohlíží se sebekriticky Justýna. Její kanál se rozjel nejvíce právě v době covidové karantény. Také na něj měla v tu dobu nejvíce prostoru. Uvědomila si, že je čas začít ke svým divákům mluvit o něčem jiném než o tom, co si koupila, nebo co si ráda obléká: „Jsem přesvědčená, že to byl krok dobrým směrem. Ne, že bych proti takovým videím něco měla, já se taky někdy ráda podívám na vlog, ale myslím, že toho už je na českém i zahraničním YouTube hromada,“ hodnotí zpětně.

Jsem ráda za tipy od diváků. Aby to ale fungovalo, musí téma zajímat i mě

Část jejích videí tvoří aktuální témata, která se na internetu zrovna řeší. Další ta, která chce zpracovat už delší dobu. Ať už jde o příběhy celebrit, značek, nebo kriminální příběhy podle skutečných událostí. Nezanedbatelné procento tvoří ale i ta videa, která si přejí sami diváci: „Rozhodně nezpracuji 100 % toho, co si lidi napíšou, ale třeba, pokud si o konkrétní téma píše víc lidí, snažím se vyhovět. Vždycky se ale musí jednat o něco, co mě samotnou nějakým způsobem zaujme, jinak by to nefungovalo. Občas se s tématy od fanoušků sejdu, sama ho mám na svém seznamu a zároveň si o něj i někdo napíše, to je vždycky dobré znamení.“

Fanoušci pro Justýnu hodně znamenají. Věnuje každý den 15 minut tomu, aby odpovídala na jejich komentáře. Každý den, ať se děje co děje, ať je sebe více unavená nebo zaneprázdněná: „Pro mě je to opravdu důležitá součást, kterou dělám moc ráda. Až na pár lidí, kteří mě náhodou někde potkají, jsou komentáře pod videi a zprávy na instagramu jediná forma, jak spolu komunikujeme a jak od lidí můžu dostávat zpětnou vazbu. Rozhodně nemám šanci odpovědět na všechny, ale zvládnu odpovědět na dost, a myslím, že 15 minut ve svým dni najde každý. Já sama je ráda čtu a lidem udělá radost, když jim odpovím.

Jakkoli jsou už první z více než šesti stovek Justininých videí povedená, srovnávat její tvorbu v začátcích a dnes je asi tak smysluplné, jak srovnávat svou vlastní chůzi v 15 měsících a 15 letech. Její vývoj je patrný jak po tématické stránce, v projevu, tak i technických dovednostech. I když, jak sama říká, i tam se někdy vloudí chyba a trochu vzteku: „Zrovna pár dní zpátky jsem natočila video, a když jsem ho z kamery přetáhla do počítače, zjistila jsem, že jsem neměla zapnutý mikrofon. Takže jsem šla nahrávat znovu. Člověk už u takových rutinních činností, jako nastavování foťáku jede na autopilota a když mu do toho něco, nebo někdo skočí, tak se může stát chybka. Ale to k tomu patří, i když si vždycky chvíli nadávám,“ usmívá se.

Moje máma je moje největší fanynka. Když mě někdo na ulici pozná, má ještě větší radost než já

Justýna je znamením zvěrokruhu rak a tak asi nikoho nepřekvapí její silná láska k rodině a úcta k mamince. Ve videích o ní mluví často, občas se škádlivým pošťouchnutím, za kterým se skrývá upřímnost a laskavost. Vlastně to samé platí o mladší sestře. Jejich souhra a dobré vztahy jsou podle všeho běžné i v každodenním životě mimo kameru: „Pamatuju si příhodu, když jsme spolu byly v hypermarketu pro potraviny a slečna u masného pultu mě poznala. Mamka z toho měla snad ještě větší radost než já. Ségra je zase takový můj osobní fotograf/kameraman, když je někdy potřeba. Podílí se právě i na Justýna’s Wear, má na webu svoje produkty a pomáhá mi s focením kolekcí. Celkově rodina bere YouTube velmi dobře a podporují mě. Babička s dědou tomu sice moc nerozumí, i když se rozhodně snažili to pochopit, ale jsou rádi, že jsem si našla něco, co mě baví,“ mluví o rodině s láskou stejně, jako ve svých videích. To ze Štědrého dne právě její rodinu také představuje.

Se zmiňovaným e-shopem Justina´s Wear má pohledná studentka ekonomické fakulty velké plány, které z pověrčivosti zatím nechce prozrazovat. Už teď jsou ale její výrobky u fanoušků velmi oblíbené. A věřte mi, vím o tom své. Největšího recenzenta jsem našla u své téměř 15leté dcery, která je Justininou velkou fanynkou a doručení gumiček do vlasů šitých její oblíbenou youtuberkou mi přineslo pár bez/významných plus.

Výrobky, které na jejím e-shopu najdete, začala tvořit se sestrou před pár lety: „Bylo to v karanténě. Já jsem chtěla něco podobného udělat už delší dobu, ale nikdy jsem se k tomu nedostala skrz nedostatek času, peněz a strach, že se to nechytne. Ale s tím, jak se v karanténě počet sledujících začal zvyšovat, času bylo dost a nikam se nemohlo chodit, tak jsem si našetřila peníze a pustila se do toho. Ze začátku jsem na značku byla sama, pak se přidala ségra, ta má na starost většinu šperků, ale pořád je většina návrhů na mně. Justýna’s Wear je takové moje dítě a chci, aby vycházelo ze mě, i když zrovna v poslední době na ní nemám tolik času, kolik bych si představovala. Někdy to holt trochu drhne. Značku většinou řeším po večerech, pustím si třeba podcast a balím objednávky, nebo řeším další věci s tím spojené,“ říká.

Škola, youtube kanál, vlastní značka… Není to zdaleka všechno. Justýninou láskou je od malička hlavně tanec

„Začala jsem ještě jako malinká, někdy ve školce. Devět let jsem dělala balet, uvažovala jsem i o konzervatoři, ale rodičům se tahle představa nelíbila, protože baletní konzervatoř je od 6. třídy a znamenalo by to pro mě odstěhovat se minimálně 100 km daleko. Když to s konzervatoří nevyšlo, začala jsem navštěvovat ještě jedno studio a poznala jsem contemporary, pak i jazz a po pár letech jsem odešla z baletu a zůstala u moderního tance. V našem studiu jsem pak dostala i nabídku trénovat, takže teď už mám i trenérský certifikát a trénuju juniory,“ líčí svou cestu ke svém životní lásce jednadvacetiletá Justýna z Pardubicka. Vždycky prý byla umělecky zaměřené dítě s láskou ke sportu, a tak tanec vyplynul jako ta nejlepší volba. „Miluju na něm hlavně to, co všechno tak můžete vyjádřit, pocity, myšlenky, náladu, celé příběhy, životní situace. Pro nás je stěžejní jarní soutěžní sezóna, ale tancujeme taky na plesech. Jedná se hlavně o maturitní ples, ale je možné si nás objednat kamkoliv,“ odkazuje na úspěchy svého týmu.

Justýna zvládá pravidelně čtyři tréninky týdně. Dva jako tanečník, dva jako trenér. A k tomu ještě soutěže, plesy, vymýšlení choreografií a kostýmů, případně externí worshopy a lekce. Měl-li někdo dnes touhu znovu říct, že současné děti jsou líné, nikam nechodí, nic neumí a pořád sedí jen u toho youtubu, pak tohle je snad dostatečný důvod k přehodnocení: „Je pravda, že za poslední roky, kdy tak nějak kloubím všechny svoje povinnosti a zájmy, si troufnu říct, že jsem si vybudovala docela dobrý time management. Jedu systém kalendář, kde mám všechny podstatné události a týdenní to-do listy v poznámkách v mobilu, kde si odškrtávám, co musím zrovna udělat. Samozřejmě, že někdy mi do toho něco skočí, nebo nestíhám tak, jak bych si představovala, jsem unavená, nebo se něco nedaří, ale musím říct, že miluju to, co dělám, takže motivace zvednout se a jít něco dělat se hledá mnohem snáz, i když mám třeba den na nic,“ říká s vděčností.

Zaláskované zvonící fanoušky do domu nepouští, toulavým kočkám otevře dveře i náruč

Justýna je neobyčejně hezká slečna a nejednomu z fanoušků už zamotala hlavu. Stačí se podívat do komentářů a je jasné, že někteří se na její kanál vracejí nejen kvůli jeho informačnímu obsahu. Ona se na to snaží dívat s nadhledem a často ne zrovna příjemné situace řešit s noblesou a klidem: „Jediné, co mě vždycky mrzí je, když mi vypisuje chlap a snaží se mě někam pozvat a na profilu má fotky s ženou, která evidentně je jeho partnerka. Taky se mi nejednou stalo, že někdo zjistil, kde bydlím a buď mi jako důkaz poslal moji přesnou adresu, nebo rovnou zazvonil. Vždycky jsme si to s tím dotyčným ale vysvětlili a žádná dramatická událost se naštěstí nekonala,“ říká s klidem. Je dost pravděpodobné, že nevítaného hosta by hned ve dveřích zpacifiikovalo pět koček, které se v jejích videích občas objeví. Justýna je velkou milovnicí zvířat a svou lásku k nim i k přírodě nenásilnou formou ve svých videích předává dál: „První kočku jsme měli Lattého a Lungo. Dlouho jsem chtěla kočičku a nejlépe dvě, a když nám umřel pejsek, tak jsem dlouho bez zvířete nevydržela. Ségra si pak pořídila Miňonku a pár měsíců zpátky mamka přinesla Morise a Merlina. V naší rodině milujeme zvířata, mamka mě vždycky vychovávala k tomu, abych se k nim chovala hezky, abych zvířatům pomáhala, takže všechny naše kočičky jsou zachráněné z ulice a neměnila bych. Když vidím, kolik zvířat je pořád v útulcích a dalších zařízeních, tak by pro mě nemělo význam koupit si „značkovou“ kočku. Jestli mám někoho nějak ovlivnit, tak budu ráda, když to bude směrem pomáhání zvířatům. Ať už to je záchrana toulavých zvířat, kupování netestované kosmetiky, omezení masa nebo nákup farmářských produktů. Snažím se, abych tyhle svoje hodnoty lidem předávala přirozeně a nenásilně. I když třeba sama nejím maso, nemyslím si, že nátlak někdy někoho přesvědčil. Spíš se lidi automaticky staví do opozice. Nikdy jsem nikoho nesoudila za to, že maso jí. Spíš se snažím třeba na instagramu nebo ve vlozích ukazovat moje oblíbené bezmasé recepty, protože myslím, že ve výsledku to má na člověka mnohem větší a lepší vliv,“ uvědomuje si mladá ochránkyně zvířat, kterou její přesvědčení a hodnoty definovaly také na školním tablu.

Z tisíce na sto!

Zatímco v prvních třech letech publikování videí na svém kanálu se rodačka z Pardubicka těšila z tisíce odběratelů, dnes se její fanouškovská základna blíží 80 tisícům. Vysněná stovka a blyštivé ocenění od youtube už je tak na dosah: „Prvních pár let to byl fakt jenom dětský sen a vlastně mě ani nenapadlo, že by se to mohlo splnit. Bylo to pro mě naprosto neuvěřitelné číslo. Když si vyhledáte, jak vypadá dav 100 000 lidí, je to něco obrovského. Navíc to není jen pomyslný milník, ale od YouTube dostanete YouTube button, což je zase úplně jiná forma ocenění. Ale s tím, jak se to teď reálně blíží a otázka už není ani tak „jestli“, jako „kdy“, tak je to vlastně strašně zvláštní, ale hezký pocit, protože občas mi přijde, jako by snad můj kanál ani nebyl můj kanál, Pro mě to, že dělám, co dělám je v jistém smyslu opravdu splněný dětský sen. Ale samozřejmě nejde jen o tohle číslo, ale hlavně o tu komunitu lidí, která ho tvoří, protože z komentářů zpráv i těch náhodných setkání jsou to fakt skvělí lidi a jsem ohromně ráda za to, že mi píšou jak mladí, klidně mladší než jsem já, tak i ti, kteří už mají svoje děti a třeba mě objevili právě přes ně a i je moje tvorba baví.“

Pro většinu lidí není možné platit každému, kdo ho na YouTube baví. Chci tu být pro všechny mé fanoušky

Justýnin obsah je zdarma a nemá v plánu ho schovat na placenou platformu. Na téma placeného kontentu se radila i se svými sledujícími pod videem a pomohlo jí to s rozhodováním: „Musím říct, že chvíli jsem řešila, jestli si něco takového pořídit. Jelikož se někdy pouštím do citlivých témat, tak YouTube má se mnou občas problémy. Nikdy jsem tomu ale nebyla moc nakloněná, mělo to být spíš nouzové řešení. Vždycky jsem chtěla, aby moje tvorba byla pro všechny zadarmo. Reakce lidí mě utvrdily v tom, že to dělat nebudu, protože i podle nich toho je teď všude hodně. Spousta tvůrců má nějakou placenou platformu a myslím si, že pro většinu lidí ani není možné platit si všechny, kteří je baví. YouTube mi dává tu možnost dělat kontent pro lidi zdarma a úplně mi to stačí,“ říká a děkuje všem, kteří jí podporují formou členství nebo nákupem její značky oblečení a šperků.

Svůj život jsem měla nalajnovaný. Teď už vím, že je lepší se chytat příležitostí, než za něčím zarputile jít

Mám spoustu plánů a většinou hlavně spíš pocit, že bych potřebovala, aby den měl aspoň 40 hodin, abych měla čas na vše, co bych chtěla. Přemýšlím o druhém, takovém osobnějším, kanálu. Taky mám celkem velké plány se značkou, o kterých zatím ale nechci mluvit, protože bych to nerada zakřikla, i když samozřejmě fanoušci se včas dozví, o co jde. Doufám, že ještě budu moct dál soutěžně tancovat a určitě bych chtěla trénovat. Taky bych ráda do deseti let měla dítě, možná už dvě. Ale zbytek nechávám náhodě. Něco bylo, něco bude. Já jsem ještě na střední škole hodně plánovala a svůj život jsem měla poměrně nalajnovaný, a pak se vše úplně otočilo a změnilo a z mých původních plánů mi toho moc nezbylo, takže teď už chci sama sobě nechat takovou volnost a spíš se chytat příležitostí, které se mi naskytnou, než si zarputile jít za něčím, co by měla být ta správná cesta.” Odpovídá Justýna Koubová na otázku, kde by se chtěla vidět za deset let. Její projev, talent, přístup a schopnost rešeršování a ověřování jí bezesporu můžou otevřít i cestu do mediálního světa, pokud o to bude stát. Zatím to ale vypadá, že si skutečně jen plní svůj dětský sen být slavnou youtuberkou a při množství dalších zájmů, které má, včetně cestování, studia a pobývání s přáteli je šťastná tam, kde právě je. A díky ní i rodiče teenagerů, převážně dívek, které mají možnost sledovat na internetu i hodnotný obsah předávaný člověkem s morálními zásadami, které umí nenásilně skrýt za kouzelný úsměv s rošťáckým pohledem doleva a již po osm let typickým přivítáním „Ahoj všichni!“