Článek
Možná si vzpomenete na článek, který před pár dny rezonoval v mnohých z nás. Šlo o případ z centra Prahy, kde jistý muž naprosto bezdůvodně napadl seniorku. Zatímco šla po ulici, dal jí pěstí do obličeje a ona upadla na chodník s hlavou do silnice. Okamžitě jí přispěchali na pomoc kolemjdoucí a žena, která měla štěstí, že řidič včas zareagoval, skončila po napadení „pouze“ s pohmožděninami. Na těle. Ale co duše? Jak je asi těžké pro starého člověka uvěřit tomu, že se něco tak nevyzpytatelného a děsivého nebude znovu opakovat? Tohle partě kamarádů z dárcovské platformy Znesnáze nedalo spát. Rozhodli se proto seniorku za pomoci policie vyhledat.
Police, co pomáhá a chrání!
Hrdinou se jim stal pan Hrdina, tiskový mluvčí PČR, který prosby vyslyšel, seniorku našel, kontaktoval ji a zeptal se, jestli ji může s partou kamarádů propojit. Souhlasila. Její optimismus v hlase svědčil od první vteřiny o tom, že jí tahle odporná událost nezlomila, a lásku k životu a lidem nevzala. Naopak. Ke svému životnímu jubileu, k osmdesátým narozeninám, si nadělila výstavu svých obrázků v kavárně Komunitního centru Kampa a splnila si tak svůj celoživotní sen.
Takto Miroslav Lédl zachytil paní Pacákovou s přáteli při její vernisáži
Osmdesát let by této energií sršící ženě rozhodně nikdo nehádal. Následky napadení cítí ještě v neuzdraveném oku, ale jinak se snaží hodit celou nepříjemnou událost za hlavu. Rozhodla se žít a ze života se radovat. A právě v tom ji může podpořit každý, kdo do Komunitního centra Kampa zavítá. Přinést může tempery nebo umělecké pastely, které skvělá provozní Saly Terreny Markéta Müllerová paní Pacákové s radostí předá. Stejně jako případné rámečky na její obrázky. Autorka výstavy Kreslení pro radost o ničem neví. Je to překvapení, za kterým stojí parta kamarádů ze Znesnáze, ochotná paní Müllerová a skvělá policie, která kontakt zprostředkovala. Dalším překvapením budou fotky z vernisáže v rámech, které budou paní Pacákové připomínat krásný den.
Jednou z fotografií bude i ta, která zachycuje kamaráda paní Pacákové, který jí a návštěvníkům vernisáže přišel zazpívat písně Karla Gotta.
„Čím bychom vám mohli udělat radost? Nechte vyrazit třeba do lázní? Nechat se rozmazlovat, hýčkat, v klidu se hojit?“ Ptali se organizátoři projektu Všechno bude dobrý poté, co sehnali číslo na pevnou linku, protože mobil se paní Pacákové také rozbil. „Ale kdepáák, neblázněte, já do žádných lázní nepojedu. Jezdila jsem s kamarádkou, milovaly jsme to. Ale před nedávnem zemřela. Bez ní by to nebylo ono. Jste laskaví, moc vám děkuju, ale mně udělá největší radost to, když se přijdete vy a další lidé podívat na moje obrázky!“ Zněla odpověď ženy, které se do obrázků zlý zážitek nepropsal. Její kresby hýří barvami, láskou a životem.
Pojďme báječné dámě ukázat, že je v naší společnosti mnohem více laskavosti než zla
Přijďte se na obrázky podívat i vy! Třeba potkáte i další vnímavé lidi, kteří přišli se stejným záměrem udělat radost ze života někomu, komu ji chtěl bezdůvodně násilník na ulici vzít. Pojďme ji přinést radost jen tak. I pro radost vlastní. Nás všech. Zlo možná křičí hlasitěji, ale když se dobro spojí, dokáže ho překřičet! ❤️
