Článek
Taneční, jak je známe, jsou ve svém rozsahu skutečně fenomén, který nemá ve svém rozsahu a podobě ve světě obdoby. Po sametové revoluci zájem o ně sice trošku opadl, to se ale rychle změnilo. Jejich návštěvnost ovlivňuje i demografická křivka, tedy populačně silné ročníky. Tím hlavním klíčem samozřejmě je, aby taneční byly pro mladé atraktivní a měli pocit, že jim k něčemu budou. Důležitý je taneční mistr a taneční škola jako taková. Nezanedbatelnou roli zde hrají i média a sociální sítě, například oblíbený pořad České televize - StarDance, který vzbudil v mnoha lidech nadšení pro tanec a touhu si ho sami vyzkoušet.
Taneční jsou i krok k tomu, jak si osvojit společenské chování a naučit se sebevědomě nosit společenské oblečení
Taneční jsou pro studenty určitým mostem k dospělosti. Zažívají na nich spoustu svých poprvé a budují si sebevědomí. Ale určitě nejsou jen záležitostí mladých. Důkazem je široká nabídka nejrůznějších tanečních kurzů pro dospělé. Spousta rodičů, kteří doprovází své děti do tanečních, si často uvědomí, že by si taneční kroky chtěli osvěžit. Navíc tanec je skvělou formou cvičení a také továrnou na endorfiny. Je to cesta, jak si zlepšit náladu a jak obohatit život něčím novým. Ubere roky, přidá kondičku. Některé taneční školy nabízejí i speciální taneční kurzy pro seniory, kam chodí i páry kolem osmdesáti let. Ale jsou také kurzy pro ty, co partnery nemají! Tanec je zkrátka pro všechny!
Na hodiny tance míří stále častěji i rodiče a prarodiče studentů. Chtějí si „osvěžit kroky“, ale také obohatit život.
Historie tanečních je v naší zemi dlouhá skoro 200 let
Taneční kurzy se v českých zemích pořádají od roku 1830 - takže bezmála 200 let. Tanci se vyučovala dříve hlavně šlechtická mládež, protože to patřilo -stejně jako jízda na koni a šerm- k základům vzdělání. Za první republiky už do tanečních hodin chodily i děti z bohatých měšťanských rodin a v průběhu staletí se staly dostupnými i pro ostatní vrstvy společnosti. První taneční školy vznikaly v Praze (taneční kurzy probíhaly i za první světové války s roční přestávkou i za druhé), za socialismu se taneční rozšířily i do těch nejmenších měst a vesniček.
Přizpůsobit se době se tanečním školám vyplácí
Kurzy se vyvíjejí. Kromě standardních a latinskoamerických tanců nabízejí i ty moderní a netradiční, někde u chlapců třeba už ani nepožadují bílé rukavičky. Mezi vyučované tance patří stále waltz, tango, valčík, foxtrot, cha-cha, jive, samba, rumba, mazurka savojanka, polka, blues, twist, rock n’ roll, letkis a na věnečku, tj. na poslední lekci (často před Vánoci) se ještě jako znak noblesy a důležitost večera přidává často polonéza. Taneční školy ale chtějí mladé hlavně bavit a tak sledují GenZ trendy, a zvyklosti z dob dřívějších přizpůsobují dnešní době. Třeba i volbou muziky, stylů nebo právě tím, že tolik nelpí na některých pravidlech.
Pohyb při hudbě ve skupině s ostatními tanečníky snižuje podle výzkumů příznaky deprese více než chůze, jóga nebo dokonce běžné léčebné postupy.
Hlavním smyslem tance je radost
Existují výzkumy, které ukazují, že pohyb při hudbě ve skupině s ostatními tanečníky snižuje příznaky deprese více než chůze, jóga nebo dokonce běžné léčebné postupy. Tanec je jazykem těla a náš mozek rozumí gestům, která při tanci děláme. Po staletí se komunity obracely k tanci nejen při oslavách, ale i v rituálech a při léčbě, a věděly proč. Naše mozky jsou nastavené na rytmus — a tanec zapojuje celý náš nervový systém. Očekávání melodie může spustit uvolňování dopaminu. Jen si vzpomeňte, co to s vámi dělá a jak to s vámi šije, když začíná hrát VAŠE písnička! Fyzický pohyb zvyšuje hladinu endorfinů. Tanec s ostatními zvyšuje oxytocin. Tanec může také dodat schopnost jednat a rozhodovat o sobě. Dává nám možnost volit svůj styl, svůj rytmus, svou cestu. Takže, pokud jste si ještě nezamilovali tanec, pravděpodobně jste ještě jen nenašli svůj taneční styl. Na světě jsou jich stovky, tak vzhůru do toho!
Zdroje:
