Okřídlený skvost naší krajiny. Ledňáček říční potřebuje naši pomoc

V přírodě ho zahlédnete jen vzácně, jeho přítomnost často prozradí jeho typické pískání. Ačkoli je přísně chráněn a jeho populace oborníky sledovaná, hlavním klíčem k jeho ochraně je obnova ekologicky zdravých toků.

V posledních letech se u nás objevují slibné projekty revitalizace řek, které už vedly k návratu některých vzácných druhů, ale nesmíme usnout na vavřínech. Naopak, bojovat za jeho přežití ještě víc. Jeho existence je závislá na čistých vodách a zdravých mokřadech. Mokřady jsou přírodní „houby“, které zadržují vodu, ochlazují krajinu a zpomalují změny klimatu. Ale ubývají rychleji, než vznikají. O změnu usiluje skupina JARO, která se snaží vytvořit nová útočiště nejen pro ledňáčky, ale i další vzácné druhy.

Když se řekne mokřady, mnozí s nás si vybaví pohádkovou „bábu z mokřin“. A vlastně to nebude tak daleko od pravdy, vzhledem k tomu, z čeho připravovala v podání skvělého Jiřího Lábuse své kouzelné lektvary. Mokřady jsou domovem stovek druhů hmyzu, žab, čolků i ptáků, které na ně čekají jako na svůj nový domov. Když zmizí mokřady, mizí s nimi i život, který nás obklopuje. Nebude asi nijak překvapivé, když řeknu, že za vším musíme hledat člověka a jeho činnost. Odvodňování lesů a polí, narovnávání a betonování potoků a říček, které mokřadům dodávaly vodu, zvýšené množství hnojiv ve vzduchu pocházejících ze zemědělské výroby, průmyslu a dopravy… to všechno není práce přírody, ale chamtivého člověka. Vlivem odvodnění, přílišného hnojení a nedostatku bobrů stavějících přírodní přehrady a také vyhubením velkých kopytníků, mokřady buď rovnou zanikají a nebo alespoň přespříliš zarůstají vrbami a vodními rostlinami. Odumřelá i přerostlá vegetace proto mokřad dále hnojí a brání dostatku slunečního svitu.

Budování tůní je cesta k záchraně

Limitujícím faktorem pro trvalý výskyt ledňáčka říčního v krajině je přítomnost vhodné potravní nabídky. Právě proto skupina JARO vybudovala už přes 50 tůní, které poskytují domov nejen vážkám a obojživelníkům, ale právě i ledňáčkům. Zachránili už vodní oázy na Pardubicku a teď pracují na obnově mokřadů na Královehradecku, kde ledňáčci hledají svůj nový domov. Jejich úsilí je vytrvalé, ale potřebují pomoc.

Darujte vodu zpět krajině a podpořte ledňáčky

Jak se v praxi ukázalo, jen tři tisíce korun znamenají novou tůň plnou života. Místa, které zlepší život, zachrání nespočet živočišných druhů, včetně zmiňovaného ledňáčka. Každý z nás tak může doma od počítače nebo s mobilem v ruce pomoci vytvořit nové tůně, kde budou lovit svou potravu. A ve chvíli, kdy vyrazíme od modrého světla displeje do přírody, může se nám poštěstit vidět tuhle barevnou nádheru, eleganci a radost.

Ochrana ledňáčka říčního je výzvou pro celou společnost. Nejde pouze o to zachránit jednoho nádherného ptáka, ale především zabezpečit funkční a udržitelné prostředí pro všechny druhy závislé na zdravém vodním ekosystému. A právě skupina JARO spolu s dárcovskou platformou Znesnáze přiložili ruku k dílu. Přidat se můžeme všichni. Ať už penězi nebo přístupem k přírodě, kterou musíme chránit. Když pro nic jiného tak proto, že bez ní jsme ztracení.