Článek
Šestiletý Pavlík žije se svými rodiči a sestřičkou v obci nedaleko Pardubic. Jeho zvědavost mu velí jít vždy do všeho lákavého po hlavě, jeho veselost a spontánnost přináší jemu i rodině spoustu nezapomenutelných zážitků. Zkrátka normální zdravý kluk. Bohužel, před pár týdny se to ale změnilo. Všechno začalo zvýšenou teplotou a bolestí břicha. Lékaři v pardubické nemocnici měli podezření na zánět slepého střeva, který se nepotvrdil. O pár dní začala Pavlíka trápit bolest kyčle a tak přišli s diagnózou - zánět kyčelního kloubu. Když ale přišly i příznaky na kůži, maminka -sama zdravotní sestřička - vycítila problém. Na pohotovosti tentokrát trvala na rozboru krve. Na základě výsledků je poslali do Fakultní nemocnice v Hradci Králové, kde jim sdělili podezření na akutní lymfoblastickou leukémii, které se potvrdilo.
Pavlík je malý dobrovolný hasič, chodí na keramický kroužek, je to milovaný usměvavý raubíř, který vždy rodičům dělal samou radost. Jeho táta pracuje v ozbrojených složkách, maminku si oblíbily spousty dětí jako zdravotní sestřičku v ordinaci. A možná právě maminčina profese zachránila Pavlíkovi život.
Doma jako v nemocnici
Malého dobrodruha teď čeká náročná léčba, během které bude potřebovat doma prostředí co nejvíce podobné tomu nemocničnímu. Rodina bude muset zajistit kvalitní polohovací postel s vhodnou matrací, čističku vzduchu, germicidní zářič, zdravotnické pomůcky a další věci nezbytné pro léčbu a uzdravení. Je toho hodně, s čím ve svém rodinném rozpočtu samozřejmě nepočítala, a tak se její nejbližší okolí rozhodlo pomoci. Na dárcovské platformě Znesnáze poprosilo o pomoc nejen další blízké, ale i širokou veřejnost. Peníze od dárců poslouží vedle nezbytných zdravotních pomůcek na ubytování při hospitalizaci v nemocnici Motol: „Jsme kolegové Pavlíkova tatínka a chceme rodině pomoci. Věříme, že se k nám přidají i kolegové jeho maminky a další lidé, kterým Pavlíkův příběh není lhostejný. Za každý příspěvek vám z celého srdce děkujeme,“ vysvětlují na Znesnáze založení sbírky.
Nepřehlédnutelné příznaky k přehlédnutí
Akutní lymfoblastická leukemie je nejčastějším nádorovým onemocněním u dětí, které postihuje především děti ve věku 2–5 let. Jde o nekontrolované množení nezralých bílých krvinek (lymfoblastů) v kostní dřeni, které nahrazují zdravé krevní buňky a narušují krvetvorbu. Mezi typické příznaky patří únava, bledost, horečka, změny vidění, krvácení a zvětšené lymfatické uzliny a bolesti kostí a kloubů způsobené hromaděním leukemických buněk v kostní dřeni. Tak, jako u Pavlíka, kterému ale lékaři diagnostikovali zánět kyčelního kloubu. Naštěstí ale - díky jeho mamince - se podařilo včas najít diagnózu správnou. Právě čas tady totiž hraje zásadní roli.
Až vyšetření krevního obrazu, které u většiny leukemií prokáže anemii a nedostatek normálních bílých krvinek a krevních destiček, ale také přítomnost leukemických buněk.
Z nuly na 80%
Dnes je u řady pacientů tento typ rakoviny léčitelný, ovšem hodně záleží na typu a pokročilosti nemoci, od čehož se také odvíjí léčba. Vždy je stěžejní, aby léčbu včas zahájil a odborně vedl zkušený hematolog, a to s ohledem na všechny faktory, které léčbu ovlivňují. U dětí má akutní lymfoblastická leukemie dobrou prognózu a dobře reaguje na léčbu. Standardem při léčbě je kombinovaná chemoterapie. Transplantace kostní dřeně je důležitá zejména v případě návratu nemoci.
Celkové vyléčení u dětských pacientů je vysoké, často přes 80 %. Ne vždy tomu tak ale bývalo. Léčba akutní lymfoblastické leukémie u dětí se v historii radikálně zlepšila, přičemž šance na vyléčení vzrostla z téměř nulové v 60. letech 20. století na více než 80 % v současnosti. Léčba se v posledních desetiletích nezměnila o nové léky, ale spíše o optimalizaci dávek a schémat stávající chemoterapie, radioterapie, kortikoidů, imunoterapie, tyrozinkinázových inhibitorů a v některých případech o transplantaci krvetvorných kmenových buněk. K úspěchu přispívá především mezinárodní spolupráce v rámci studií, jako byla mezinárodní studijní skupina International-BFM Study Group.
Čeští lékaři z 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy vedli mezinárodní studii, která ve svém výsledku zpřesnila diagnostiku a zefektivnila následné metody léčby dětí s akutní lymfoblastickou leukémií. Studie proběhla v letech 2002 - 2007 na skupině 5 060 dětí trpících akutní lymfoblastickou leukémií, v následujících pěti letech pak byli pacienti sledováni. Přestože je nejčastějším nádorovým onemocněním dětí, jejíž výskyt navíc každoročně mírně stoupá, jde v podstatě o vzácnou nemoc. V České republice jí každý rok onemocní zhruba osm desítek dětí: „Výsledky léčby se zlepšily, jednoduše řečeno vyléčíme více dětí. Takže 82 procent dětí, které byly do léčebné studie zařazeny, žijí pět let bez známek leukémie a jejich šance na vyléčení je téměř stoprocentní,“ řekl v roce 2014 profesor Jan Starý z 2. lékařské fakulty UK a Fakultní nemocnice Motol. Konkrétně v České republice je úspěch ještě výraznější a zcela vyléčit se zde daří 89 procent pacientů, tedy devět dětí z deseti.
