Článek
Zrak je dokonalý mechanismus, dokonale ovšem funguje jen málokomu. Nejméně třetina lidí před čtyřicátým rokem věku už má nějaký problém s očima. Po čtyřicítce postupně brýle potřebuje až 90 procent z nás.
Skoro polovina českých dětí dnes potřebuje brýle
Více než čtyřicet procent českých dětí má dioptrickou vadu. Brýle buď nosí nebo by je nosit měly. Nejvíce na pozoru by měli být rodiče předškoláků, u kterých se může rozvinout tupozrakost, což může mít doživotní následky.
Až 70 % krátkozrakých dětí trpí tzv. axiální (osovou) formou krátkozrakosti. Ovšem jakékoliv nepřirozené navýšení dioptrií zvyšuje pravděpodobnost vzniku závažných očních onemocnění (šedý zákal, zelený zákal, odchlípení sítnice, myopická makulární degenerace, tupozrakost). Nekontrolovatelná progrese krátkozrakosti může v krajním případě způsobit těžkou ztrátu zraku. Mimochodem, každá jedna dioptrie krátkozrakosti zvyšuje riziko vzniku zeleného zákalu až o 20 %.
Ztráta zraku začíná obvykle v periferním zorném poli, což je nebezpečné, protože si toho člověk nemusí ze začátku všimnout. Ani v pokročilé fázi si nemusí být vědomý toho, že ztrácí vidění, protože pokud je jedno oko více postižené, druhé automaticky kompenzuje deficit. Centrální zraková ostrost bývá neporušena až do pozdních fází onemocnění, kdy je už postižené značné.
Příběh Tomáška jako jeden za všechny
Malý Tomášek půjde v září do první třídy. Spolu se sestrou Eliškou ho sama vychovává máma Jana. Za sebou mají velmi těžké období. S pomocí OSPODu, pravidelných terapií a organizace Charita Roudnice n. L. se snažím o nový a klidný začátek. Spolupracují se sociálně aktivizační službou „Pod střechou“, která jim pomáhá se stabilizací rodiny i s přípravou syna do školy. Janě se podařilo získat zpět ztracené sebevědomí a dělá vše pro to, aby společně s dětmi situaci zvládli. Lehké to ale není ani po finanční stránce.
Malý Tomášek nosí brýle od pěti let, teď potřebuje nové.
„Snažím se Tomáška maximálně podporovat i v jeho zájmech a sportovních aktivitách. Finančně je to pro nás ale stále velmi napjaté. Tomášek nosí brýle už od pěti let a pro svůj zdravý vývoj je nezbytně potřebuje. Nyní přišel čas na výměnu dioptrických čoček, což pro mě představuje obrovskou zátěž,“ vysvětluje maminka samoživitelka, která dostala od pojišťovny příspěvek pět set korun, což ani zdaleka na výdaje potřebné na péči o Tomíkův zrak nestačí. Jana se rozhodla jít cestou, jakou by se rozhodla jít asi většina maminek - udělat všechno proto, aby synovi potřebné brýle zajistila. Řekla si proto o pomoc na Znesnáze21, kde hledá pochopení a podporu od dárců. „Výtěžek sbírky poputuje přímo na pokrytí nákladů spojených s výměnou brýlových čoček pro Tomáška. Vybrané peníze mi pomohou tento jednorázový výdaj zpětně uhradit a splatit půjčku, kterou jsem si na brýle musela vzít,“ vysvětluje důvody kroku, díky kterému snad bude moci Tomík vidět na školní tabuli, aniž by se rodina dostala do další finanční tísně. Takových případů jsou v Česku bezpochyby stovky, spíše tisíce. Někdy ale skončí neúspěšně, zkrátka dítě zůstane bez potřebných brýlí. A problém začíná.
800 milionů lidí si nemůže koupit brýle, které potřebuje
Podle dva roky starých údajů WHO má dnes pouze asi 36 % z odhadovaných 1,25 miliardy lidí , kteří potřebují korekční brýle pro běžné poruchy vidění na dálku, vhodné brýle. Zhruba 800 milionů dětí, dospělých a starších lidí se potýká s problémy se studiem, prací a prováděním základních životních úkonů bezpečně, efektivně a bez pomoci. Iniciativa SPECS 2030 si klade za cíl do roku 2030 zvýšit přístup k korekčním brýlím pro běžné problémy se zrakem, jako je krátkozrakost, o 40 %.
Až 20% dvacetiletých lidí v současné době nosí brýle na dálku pro takzvanou krátkozrakost. Evropa je na tom třeba lépe než Asie. Japonsko, Singapur, Čína, to jsou populace, kde je v tomto věku ten nárůst činí už třeba 25 procent.
Až se bude psát rok 2050, tak dnešním dvacetiletým bude 50 let. Každý druhý ve 20 letech už bude mít nějakou dioptrickou vadu, zejména krátkozrakost. Je to podmíněno tím, že člověk tráví většinu času v interiéru a zároveň zatěžuje zrak zblízka, tedy na počítačích a mobilech.
Děti mají nárok na příspěvky ze zákonného pojištění na obruby i skla. Výše úhrady závisí především na věku dítěte a výraznosti oční vady. Reálné náklady ale velmi často nepokryje
K získání příspěvku potřebujete poukaz od očního lékaře, který má platnost 30 dní. Pojišťovny hradí brýle v různých intervalech podle věku. Částka se odvíjí od typu skel a dioptrií, nejčastěji se však pohybuje kolem 600–700 Kč u běžných vad. Standardní příspěvek na obruby je cca 100–300 Kč, opět podle věku. Skla (čočky) pojišťovna hradí základní skleněné nebo plastové. Vyšší příspěvek přichází v úvahu pouze u velmi vysokých dioptrií (nad 10) a plně hrazeny jsou pouze ty pro korekci šilhání (strabismu). Většina moderních a estetických obrouček stojí mnohem více než příspěvek pojišťovny, rozdíl rodič doplácí přímo v optice.
V případě, že pojištěnec jde do optiky pro nové brýle, měl by vědět za jakých okolností a kdy má na daný zdravotnický prostředek nárok. Aby mohl dostat tzv. „brýle na pojišťovnu“, musí mít od oftalmologa (očního lékaře) předepsaný Poukaz na brýle a optické pomůcky. Na tomto předpisu jsou specifikovány hodnoty všech parametrů nezbytných pro výrobu a výdej správných korekčních pomůcek pro daného pacienta. Důležité je myslet na to, že platnost poukazu na brýle a optické pomůcky je 30 dní ode dne vystavení.
Dobrou zprávou je, že novela zákona č. 48/1997 Sb. (o veřejném zdravotním pojištění) rozšířila věkovou skupinu pojištěnců, kterým jsou hrazeny brýlové čočky pro korekci zraku, až do 17 let včetně. Do konce roku 2021 byly brýlové čočky – tvrzené sférické či tórické – hrazeny pouze dětem do 15 let.
Ještě před sto lety bylo nošení brýlí u dětí velmi vzácným jevem, nosily je jednotky procent dětí školního věku.
Historie
Ještě před 13. stoletím bylo téměř nemožné najít cokoli, co by zlepšilo zrak. Jelikož se pomůcky pro zlepšení zraku, které se nosí na obličeji, objevily až po dlouhé době, nejlepší možností po několik století byly čtecí kameny. Tyto vyhlazené kusy, vyrobené z krystalických hornin nebo skla, se držely nad textem, aby zvětšovaly písmena, a širokého rozšíření se dočkaly až ve 12. století. Mezi jeden z dokladů o raných vizuálních pomůckách patří často zmiňovaná anekdota o císaři Nerovi, který prý používal vyleštěný zelený smaragd k zvětšení dění v Koloseu – i když možná sloužil jen k ochraně očí před sluncem. Významný důkaz o vývoji brýlí se objevuje v Číně, kde byla zaznamenána existence slunečních brýlí s barevnými skly už v době Konfucia, kolem roku 500 př. n. l. Zejména na Východě existují důkazy o tom, že brýle proti slunečnímu oslnění, nebo jednoduše jako ozdoba, předcházely brýlím pro korekci zraku. Něco podobného brýlím se vyskytovalo také u Inuitů a Yupiků na Aljašce a v dalších arktických oblastech, kteří museli čelit odrazům slunečního světla od sněhu.
První dioptrické brýle vznikly ve druhé polovině 13. století (kolem roku 1286) v severní Itálii, nejčastěji se uvádí oblast Benátek nebo Pisy. První předchůdci brýlí připomínali dvě vypouklá skla spojená nýtem. Bylo nutné je držet v ruce a přikládat k očím. Sloužily primárně mnichům a starším lidem na čtení (šlo o tzv. spojné čočky neboli „plusové dioptrie“). Kolem roku 1350 se objevují první malby, na nichž lidé nosí brýle nasazené na nose. Vynález konkávních čoček (rozptylek) v 16. století umožnil korekci i pro krátkozraké lidi (tzv. „minusové dioptrie“). V roce 1784 americký vědec Benjamin Franklin vynalezl první bifokální brýle, které korigovaly vidění na blízko i na dálku současně.
Český chemik Otto Wichterle je celosvětově uznáván jako vynálezce moderních měkkých kontaktních čoček. Jeho objev změnil život stovkám milionů lidí
Světový objev s českými kořeny
Významným vynálezcem v oblasti krátkozrakosti byl chemik Otto Wichterle. Protože mu v komunistickém Československu příliš nepřáli, v roce 1961 sestavil svůj první přístroj na výrobu čoček z dětské stavebnice Merkur poháněné dynamem z jízdního kola. Na tomto stroji vytvořil asi 5000 prvních použitelných kontaktních čoček na světě (ještě předtím Wichterle vynalezl umělé vlákno, které nazval silon) a stal se tak člověkem, který změnil život desítek milionů lidí. I tady k dětem míří částečná pomoc. Měkké kontaktní čočky jsou hrazeny pacientům se závažnými očními onemocněními bez ohledu na věk: oční vady nad +/- 10 dioptrií, anizometropie 3 dioptrie a více (vada u obou očí není stejná a rozdíl je větší než 3 dioptrie). Předepsat kontaktní čočky může pouze oftalmolog. Při intoleranci náplasťového okluzoru jsou pacientům do 5 let včetně hrazeny také měkké kontaktní čočky okluzní.
Zdroj:
https://budejovice.rozhlas.cz/kratkozrakych-deti-znacne-pribylo-za-vadou-muze-byt-genetika-ale-i-dlouhodobe-9253337
https://www.ordinace.cz/clanek/prispiva-zdravotni-pojistovna-na-bryle-pro-deti-a-jak-casto/
https://www.cocky-kontaktni.cz/informace/historie-kontaktnich-cocek.html
https://www.lentiamo.cz/blog/historie-bryli.html?srsltid=AfmBOopdRJBIXllPtQSLRTF9uZRGhxWrxgzZzxUwOWjV3RDqBGbG7tgq
https://www.znesnaze21.cz/sbirka/nove-bryle-pro-maleho-tomaska-do-prvni-tridy
https://www.zeiss.cz/vision-care/zdrave-oci-a-pece-o-ne/kratkozrakost/kratkozrakost-u-deti-a-dospivajicich.htmlst-u-deti-a-dospivajicich.html
https://fokusoptik.cz/zrakopedie/clanek/jake-ocni-patologie-hrozi-pri-nekontrolovatelnem-narustu-dioptrii-u-kratkozrakych-deti-jejichz-pocet-neustale-roste.html
https://hradec.rozhlas.cz/ocni-lekar-bude-muset-v-roce-2050-pracovat-8-dni-v-tydnu-zatezujeme-zrak-na-8824788
