Článek
Nemoc je často velmi tichá a skrytá, velmi důležité je ji rozpoznat a léčit včas, protože právě včasný zásah může zabránit vážným zdravotním problémům. Onemocnění může probíhat potichu a mnoho jedinců nemusí pociťovat příznaky, dokud nedojde k významnému poškození jater. Pro účinnou léčbu a lepší výsledky jsou nezbytné povědomí o onemocnění a včasná diagnóza.
Onemocnění se vyskytuje u žen asi čtyřikrát častěji než u mužů. V Česku mluvíme zhruba o 200 případech ročně
Autoimunitní hepatitida může postihnout osoby jakéhokoli věku, ale nejčastěji je diagnostikována u žen ve věku 15 až 40 let. Může se však vyskytnout i u starších dospělých a mužů. Toto onemocnění je často spojeno s jinými autoimunitními poruchami, jako je revmatoidní artritida a onemocnění štítné žlázy.
Přesná příčina autoimunitní hepatitidy není zcela objasněna, ale předpokládá se, že zahrnuje kombinaci genetické predispozice, faktorů prostředí a dysfunkce imunitního systému.
Mezi běžné příznaky patří únava, žloutenka (zežloutnutí kůže a očí), břišní nevolnost a bolesti kloubů. Někteří jedinci mohou zůstat asymptomatičtí po celé roky. Pokud je nemoc včas diagnostikována a vhodně léčena, můžou vést normální život. Neléčená autoimunitní hepatitida však může vést k závažnému poškození jater, které v pokročilých případech vyžaduje jejich transplantaci. Jako v případě Terezy.
Autoimunitní hepatitida začíná, když imunitní systém mylně identifikuje jaterní buňky jako cizí vetřelce. Tato chybná identifikace spustí imunitní reakci, která vede k zánětu a poškození jaterní tkáně.
Faktory, jako je strava a cvičení, mohou ovlivnit celkové zdraví jater, ale nejsou jeho přímými příčinami
Některé spouštěče prostředí, jako jsou léky nebo toxiny, mohou spustit autoimunitní reakci. Virové infekce mohou hrát roli ve spouštění autoimunitní hepatitidy u geneticky predisponovaných lidí. Přítomnost dalších autoimunitních onemocnění může zvýšit riziko vzniku autoimunitní hepatitidy. Vyhýbání se alkoholu a hepatotoxinům je vítané, neexistují přesvědčivé důkazy o tom, že by dieta/cvičení mohly být přímými modifikátory, ale podporují léčbu. Genetická predispozice a věk jsou faktory, které nelze změnit, ale mohou ovlivnit posouzení rizika.
Autoimunitní hepatitida se často projevuje řadou příznaků, které se mohou u jednotlivých osob výrazně lišit. Mezi časné příznaky může patřit
- Přetrvávající pocit únavy, který se nezlepšuje ani odpočinkem.
- Žloutnutí kůže a očí v důsledku zvýšené hladiny bilirubinu.
- Bolest v pravém horním kvadrantu, kde se nacházejí játra.
- Znatelný pokles chuti k jídlu.
- Pocit nevolnosti, který může vést ke zvracení.
- Nepohodlí v kloubech, které může být zaměněno za jiné onemocnění.
S postupem onemocnění se příznaky mohou zhoršovat a zahrnují výraznější žloutnutí kůže a očí, hromadění tekutiny v břiše či otok nohou, zmatenost nebo kognitivní změny, tvorbu modřin nebo krvácení kvůli zhoršené funkci jater ovlivňující srážlivost krve. Objevit se můžou i změny barvy moči a stolice v důsledku dysfunkce jater.
Někdo může pociťovat méně časté příznaky, jako například kožní vyrážky, horečka nebo bolest svalů.
V celé České republice se průměrně provádí kolem 150 až 200 transplantací jater ročně. Dosud nejvyšší počet operací za jediný rok přinesl rok 2018, kdy játra získalo rekordních 216 pacientů.
Příběh Terezy
Je mi 37 let a před třemi lety se mi naprosto obrátil život vzhůru nohama. Byla mi diagnostikována autoimunitní cirhóza jater. Znamená to, že moje vlastní imunita mi postupně ničí orgán, který už se bohužel nikdy sám neuzdraví.
Lékař problém nepoznal. Tereze bylo stále hůř a hůř
Tereza si nejdříve myslela, že má jen běžné potíže spojené s přibíráním na váze. Její obvodní lékař jí poradil, ať zhubne, že jí pak bude lépe. Jenže tak to nefungovalo a jí bylo hůř a hůř. Zlom nastal až po měsíční hospitalizaci ve Fakultní nemocnici v Motole, kde Tereze sdělili přesnou diagnózu a předali ji rovnou do péče pražského IKEMu. Aktuálně čeká na transplantaci - na čekací listině se nachází už na samém vrcholu.
„Posledního půl roku jsem ale na neschopence, což pro mě znamená obrovský finanční propad. Z nemocenské už nezvládám platit nájem a nutné poplatky. K tomu všemu potřebuji denně spoustu léků a musím dodržovat přísnou jaterní dietu, která je založena na kvalitních a finančně nákladných potravinách,“ říká.
Kvůli probíhající léčbě a užívání diuretik potřebujr mít také neustále k dispozici mobilní WC, jehož pronájem představuje další finanční zátěž. „Bohužel už nemám rodiče, kteří by mi v této situaci pomohli. Žiji se svou sestrou, která o mě pečuje ve dnech, kdy je mi opravdu zle,“ přibližuje Tereza svou aktuální situaci a vysvětluje tím i důvody založení sbírky na Znesnáze21, ze které chce zaplatit nájemné po dobu léčby po transplantaci, než se bude moci znovu vrátit do práce.
„Peníze dále pokryjí prodloužení výpůjčky mobilního WC, nákup nezbytných léků a také kvalitních potravin pro přísnou jaterní dietu, bez kterých se mé tělo neobejde. Děkuji z celého srdce každému, kdo mi pomůže toto nesmírně náročné období překonat a usnadní mi cestu k novému začátku,“ uzavírá Tereza, kterou trápí zejména i to, že musela dočasně svěřit kamarádce milovanou sedmiletou fenku československého vlčáka Triss, protože ji bohužel už nezvládne ani vyvenčit.
Většina štěpů pochází od zemřelých dárců, úspěšně se však rozvíjí také program transplantací částí jater od žijících dárců
Transplantace jater v Česku se provádějí ve dvouspecializovaných centrech, která zajišťují špičkovou péči s vysokou úspěšností přežití. Náklady na samotný zákrok hrazený z veřejného zdravotního pojištění se standardně pohybují kolem 1,68 milionu Kč. IKEM Praha je největší pracoviště v zemi. Jako jediné v Česku provádí kompletní spektrum typů transplantací (včetně dětských, od žijících dárce nebo auxiliárních).
Provede přes 120 až 100 těchto operací ročně. CKTCH Brno ze dokonce zapsalo do historie první úspěšnou transplantací jater v Československu. Proběhla v Brně v roce 1983.
Důvodem k transplantaci jater bývá pokročilá chronická jaterní onemocnění (cirhóza), akutní jaterní selhání nebo vybrané typy nádorů (např. hepatocelulární karcinom). Pacienti jsou zařazeni na základě přísných bodovacích kritérií s ohledem na závažnost stavu. Průměrná doba čekání na vhodný orgán se pohybuje kolem 3,5 měsíce. Tereza už na jejím vrcholu tohoto seznamu, už se brzy dočká úlevy. Bude to pro ni náročné období. Osvobození od obavy z úhrady nájemného by jí v celém prosu velmi pomohlo.
Zdroje:
https://www.apollohospitals.com/cs/diseases-and-conditions/autoimmune-hepatitis
https://www.znesnaze21.cz/sbirka/tereza-ceka-na-nova-jatra-do-transplantace-potrebuje-nasi-pomoc#o-sbirce
https://www.fnusa.cz/transplantace-jater-mela-v-ceskoslovensku-premieru-pred-40-lety-ve-fnusa/
https://cesky.radio.cz/pred-25-lety-byla-v-ceskoslovensku-provedena-prvni-transplantace-jater-8599601
