Článek
Už je to 25 let, co přišla myšlenka na vznik Wikipedie. Před ní existoval projekt Nupedia, který měl za cíl vytvořit odbornou encyklopedii, ale jeho vývoj byl velmi pomalý a ověřování od expertů zdlouhavé. A tak vznikla myšlenka, že místo toho, aby pouze odborníci psali články, měl by mít tu možnost každý uživatel internetu. V roce 2000 se zakladatel Nupedie Jimmy Wales a filozof Larry Sanger rozhodli pustit do práce a zrodila se Wikipedie.
Na podzim loňského roku bylo na české Wikipedii zaregistrováno přes půl milionů uživatelů (wikipedistů). Z toho přibližně 129 000 přispělo alespoň jednou editací a asi 27 000 provedlo alespoň deset editací. Systematicky a často se editacím dlouhodobě věnuje asi stovka velmi aktivních editorů. Celosvětově má Wikipedie přibližně čtvrt milionu editorů.
Jimmy Wales - spoluzakladatel Wikipedie
Zájem o Wikipedii byl obrovský od samého začátku
Wikipedie začala od samého zrodu růst rychlým tempem díky své otevřené povaze. Byla volně dostupná a zdarma, začala být velmi populární. V roce 2003 byla založena Wikimedia Foundation, nezisková organizace jejímž cílem je podporovat svobodné šíření informací a zajistit, aby Wikipedia zůstala nezávislá na komerčních vlivech. A právě díky ní se vám při otevření Wikipedie zobrazí nepřehlédnutelná výzva, nebo žádost chcete-li, o příspěvek na chod Wikipedie alespoň ve výši 50 korun. A lidé opravdu přispívají. V roce 2023–2024 poslalo na podporu Wikipedie peníze přes 8 milionů jednotlivých dárců. Tato podpora pocházela z více než 200 zemí a dohromady bylo získáno přes 170 milionů dolarů.
Jaká jsou nejvyhledávanější slova na Wikipedii?
Možná trošku paradoxně byl nejčtenější a nejvyhledávanější článek na Wikipedii například v roce 2023 ChatGPT, který zaznamenal přibližně 50 milionu zobrazení. Ale třeba i méně očekávané rekordmany v návštěvnosti máme - například v tom samém roce, na druhém místě, nejvíce lidé vyhledávali informace o Mistrovství světa v kriketu, tedy konkrétně měl 38 milionů zobrazení. Mezi nejvyhledávanější témata ale patří také historické události a osobnosti.
Wikipedie, jako nástupce encyklopedie. Čas, kdy se hodiny hledání v knihovně smrskly na minuty u počítače.
Nepřítele si drž co nejvíce u těla
Když se podíváme na konkurenční boj mezi umělou inteligencí a Wikipedií, řekněme, že se Wikipedie přizpůsobuje. Wikimedia Foundation nedávno oznámila integraci Al do procesu editace. Cílem je podpořit komunitu dobrovolných editorů tím, že se sníží jejich pracovní zátěž a umožní se jim zaměřit více na kvalitní moderování obsahu. Cílem tedy není nahradit lidské přispěvatele, ale asistovat jim odstraňováním technických překážek. Wikipedia ale už dříve využívala AI pro úkoly, jako je detekce vandalismu a predikce čitelnosti obsahu. Napadla mě taková podpásovka - zeptat se umělé intelignece, co si myslí o budoucnosti Wikipedie. A co myslíte, že tvrdí: „Wikipedia čelí existenční hrozbě ‚vyblednutí do zapomnění‘ kvůli její snížené viditelnosti a závislosti na neplacených dobrovolnících. Jak aplikace AI stále více využívají obsah Wikipedie bez uvedení zdroje, její význam klesá, což způsobuje, že potenciální přispěvatelé ztrácejí motivaci.“
Na nedávné konferenci Wikimania v Katovicích v Polsku se zaměřili na nábor více editorů z generace Z, aby zajistili budoucnost Wikipedie. Přibližně 20 % editorů Wikipedie je v současnosti ve věku 18–24 let, ale existuje tlak na zvýšení tohoto čísla.
Wikipedie cílí na mladé editory.
Aby to bylo fér, zeptala jsem se AI na to, v čem je Wikipedie lepší než ona. Odpověděla, že Wikipedie má oproti ní několik klíčových výhod, zejména v oblasti ověřitelnosti informací, transparentnosti zdrojů a kolektivní kontroly kvality. Jinak řečeno - Wikipedie je prý výhodná pro ověřitelné, detailní a široce pokryté informace, zatímco ChatGPT je užitečný pro rychlé, interaktivní a přizpůsobené odpovědi. Nutno říct, že sebekritický pohled umělé inteligenci nechybí :).
Zdroje:
https://dvojka.rozhlas.cz/ranni-dvojka-7784782
