Článek
Slovní ekvilibristé vládní opozice se v Poslanecké sněmovně předhánějí ve vyjádření soucitu s chudáky důchodci, jimž přitom za poslední rok stouply penze tak jako žádné jiné sociální skupině. Tvůrci zákona nepředvídali, že by někdy mohla vláda přivést stát skoro na buben. Stalo se. Povedlo se to dvěma minulým vládám ANO, ČSSD, ale i lidovců, účastnících se Sobotkovy vlády za podpory komunistů a SPD. Prohloubili státní dluh tak, že nám hrozí „Řecko“. Každý si jistě vzpomene…
Podle zákonů, které strany minulých dvou vlád „vylepšily“, by měla nynější pětikoalice z prázdné státní pokladny přidat v létě důchodcům v průměru 1700 Kč. Nejde ovšem, jak by se mohlo zdát, o jednorázovou částku. Ta už k penzi každého seniora přistane a s každou valorizací bude každý důchod pro stát dražší. Nic proti tomu, pokud by na to rozpočet měl. Pokud by se průběžný systém důchodového účtu vyplácel.
Ale on se nevyplácí. Stále na něm peníze chybí. Člověk se, pravda, i trochu podiví rozporuplným informacím politiků i médií. Slyšíme, že silné ročníky narozené v 70. letech nebude mít za dvacet let kdo krmit, ale pak zase, že nejsou mateřské školky, protože tyto silné ročníky nás obdařily potomky, kteří přivádí na svět tolik dětiček, až se pro nedostatek mateřinek neumístí, ale jednou budou vydělávat na důchody svých prarodičů – dnes „Husákových dětí“, tedy těch „silných populačních ročníků“.
Jsou to padesátníci. Jistě už dost vydělávají, mají jisté postavení, ale průběžný důchodový účet strádá. Pokud jde o nejsilnější populační ročníky, a nepochybuji, že tito lidé pracují a odvádějí, je tu něco, čemu nerozumím.
Druhý problém je velkorysost politiků, přesvědčujících hrstku trpělivých sledujících současné drama v PS, s jakou hýří velkohubými slovy. Jsem jedna z těch, kdo chce mít informace. Napadá mě, kde je velkorysost z jejich strany? Proč, když tak milují důchodce, že se kvůli nim na několik dní nastěhovali do budovy PS a nutí k tomu i vládní koalici, nenabídnou něco, čím by nás ujistili, že to s námi (jsem také důchodkyně) myslí vážně?
Poslankyně Schillerová by třeba mohla vrátit státu dva miliony, které utratila za své zcela zbytečné fotky a videa. Toto gesto bych považovala za státotvorné. Poslanec Okamura by mohl zrušit svoji neužitečnou stranu, která zatím nikomu neprospěla a neprosadila nic, co bych vnímala kladně.
Jistě se najdou další důvody, jimiž by tihle křiklouni mohli odůvodnit své prázdné řeči.
Je jisté, že by se našly stovky gest, jímž by každý, kdo se nyní slovně přiživuje na situaci, v níž se tato, teprve rok etablovaná vláda, ocitla, dokázal, jak to myslí dobře. Ví se, co za uplynulé období svého působení zvládla: Půlroční světem oceňované předsednictví EU, odpoutání se od závislosti na ruském plynu, pomoc Ukrajině a ukrajinským uprchlíkům. Dodržela zákony a valorizovala, co měla, navíc přispěla rodinám s dětmi jednorázovým příspěvkem (nehodnotím to). Teď jen chce zabránit katastrofě, k níž se blížíme, pokud se neupraví valorizační vzorec důchodů.
Nabízí se to. Asi to je nejrychlejší zásah proti dalšímu prohlubování rozpočtového schodku. Není čas na kontext, ani na systémové řešení. Důchody jsou po ruce a jak už jednou někdejší ministr financí Kalousek dokázal, vzít důchodcům, ale i zdravotně postiženým a dalším lidem z řad zaměstnanců, neziskovek apod. nárokovou částku lze velmi jednoduše.
Přesto jsem jako seniorka pobírající průměrný důchod, k němuž si přivydělávám, na straně vlády, která nám chce důchody valorizovat rozumně vůči státní pokladně. Mám děti a vidím trochu dopředu. Na to vláda potřebuje změnit zákon, a tak žádá Poslaneckou sněmovnu o schválení. Musí tedy podstoupit několikadenní exhibici těch, co ji do této nepříjemné situace dostali. Má většinu, jistě si tento zákon, byť prosazovaný ne zrovna ideální cestou zkráceného legislativního procesu, odhlasuje.
Budu s tím srozuměna. Ráda bych ale zažila i méně snadné řešení situace, do níž nás dostali ti, kteří se v tyto dny bijí v prsa, jak to s námi, penzisty, myslí dobře. Já jim nevěřím ani jedno jediné jimi vyřčené slovo a vadí mi plýtvání časem i penězi za tohle divadlo.
